Autor fotografie: Joao do Cró, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vladislaus_II_of_Bohemia_and_Hungary.jpg|Popisek: Vladislav Jagellonský
České země se v polovině 15. století zmítaly v nejistotě.
Kvůli prohlubujícímu se nepřátelství mezi utrakvistickým králem Jiřím z Poděbrad a papežem Piem II. se česká katolická šlechta a města začala bouřit. Šlechtická opozice a města se nakonec spojila v Jednotu zelenohorskou, která se začala rozhlížet po novém králi. Papež Pavel II. následně uvrhl krále v klatbu a do kacířského království nechal v roce 1466 vyslat křížovou výpravu. Jiří se tak najednou octil bez finančních prostředků a byl sesazen z trůnu. Situace umně využil uherský král Matyáš Korvín, který byl dosazen do čela křížové výpravy, a zaútočil na Čechy. V zemi byla občanská válka na spadnutí a jedinou možností pro vyřešení problému bylo najít panovníka, který by byl schopen se země pevně chopit, znepřátelené tábory opět spojit a vypořádat se s uherskou hrozbou.
psali jsme: Kdo ovlivňoval českého krále Ladislava Pohrobka?
Jiřík z Poděbrad byl však odhodlán vytrvat na trůnu a teprve ve vhodné chvíli ho předat nejideálnějšímu adeptu, kterého sám vybere. Katolická šlechta chtěla za krále polského panovníka Kazimíra IV. Ten ale „velkorysou“ nabídku odmítl. Země totiž byla příšerně zpustošená, zadlužená a navíc nábožensky rozdělená. Šlechta tak hledala dál a do oka jim padl právě Matyáš Korvín, kterého si v roce 1469, ještě za života Jiřího z Poděbrad, zvolili za krále. Jiří si Matyáše na trůnu nepřál. Zároveň si byl ale moc dobře vědom, že ani on ani jeho potomci kvůli katolické šlechtě nemohou ve funkci pokračovat. Jiříkův celoživotní sen se tak zhroutil jako domeček z karet. Král byl najednou v situaci, kdy musel nutně najít silného a rozumného panovníka, který Matyáši překazí jeho snahy o trůn, a smíří oba znepřátelené tábory husitské a katolické šlechty.
psali jsme: Ponižující smrt milovníka Albrechta z Valdštejna
Jiří se proto nakonec rozhodl za svého následníka vybrat syna původního uchazeče Kazimíra - Vladislava II Jagellonského. Rod Jagellonců se pro tuto pozici zdál být ideální. Výměnou za český trůn Jiří po rodu žádal finanční a hlavně vojenskou sílu, která by byla schopná Matyáše porazit. Po úspěšných vyjednáváních tak byl po králově smrti 27. května 1471 Vladislav zvolen právoplatným českým králem. Teprve patnáctiletý stále naivní mladíček se ihned po svém zvolení vydal do Prahy. Bohužel ale bez peněz, zkušeností a s čistým otevřeným srdcem, tedy predispozicemi, které se pro panovníka v jeho situaci naprosto nehodily. Ani Matyáš dlouho nečekal a hned druhý den se nechal v Jihlavě taktéž korunovat českým králem. Olomoucký mír uzavřený v roce 1479 mu navíc dovolil si ponechat jak českou korunu, tak i Moravu, Slezsko a Lužici. Šlechta nerozhodnosti mladého panovníka taktéž využila a odebrala mu většinu pravomocí. Z Vladislava se tak nakonec stala spíše loutka, která byla aristokracií plně ovládána.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více