Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Heinrich Himmler u divize SS Galizien
Titulek může mnohé překvapit. Heinrich Himmler byl osobou odpovědnou za SS, říšským ministrem vnitra a autorem holocaustu. Nebyl ale generálem, a přesto z něj Hitler udělal velitele skupiny armád, a to ne jednou, ale dokonce dvakrát.
25. ledna 1945 z něj Hitler učinil velitele sil přímo odpovědných za zastavení Rusů mířících na Berlín. Jak se dalo očekávat, nevedl si dobře, a to pomohlo značně zkrátit válku.
V prosinci 1944 byl poprvé Himmler jmenován velitelem skupiny armád Horní Rýn. Skupina armád Horní Rýn byla zodpovědná za obranu Rýna v oblasti Alsaska-Lotrinska. Armádní skupina zahájila operaci Severní vítr v lednu 1945, poslední velkou německou ofenzívu v západní Evropě.
Bylo zamýšleno zmenšit tlak na ustupující divize z bitvy u Bulge, ale operace selhala, i když měla omezené cíle. Himmler neměl nic společného s plánováním ofenzívy a téměř nic společného s jejím provedením.
Navzdory tomuto neúspěchu si Hitler myslel, že Himmler je nyní připraven na skutečnou akci, a tak byl koncem ledna 1945 jmenován velením skupiny armád Visla. Tato skupina armád byla sestavena z prvků skupiny armád A (rozbité v sovětské ofenzivě Visla-Odra), skupiny armád Střed (podobně zničené v ofenzívě ve Východním Prusku) a různých nových nebo dočasných formací. Vznikla na ochranu Berlína před sovětskými armádami postupujícími od řeky Visly.
Odhaduje se, že součástí skupiny armád Visla bylo přes 500 000 voják. Zde byla rozhodující fronta. Fronta kde se měla určit budoucnost Třetí říše.
Himmler „velel“ ve speciálním vlaku Štýrsko, který zřídkakdy opouštěl. Vlak zaparkoval v Deutsche-Krone a odtud řídil své rozsáhlé osobní impérium, a když měl čas, věnoval se armádní skupině. Vlak měl pouze jednu telefonní linku, žádné signální oddělení ani vysílačky a nedostatečné mapy. V důsledku toho se rozkazy jeho velení dostávaly na frontu jen zřídka. Nikdy nebyl viděn vpředu. Členem personálu byl i jeho osobní masér Felix Kersten a Himmler trval na každodenních masážích s následným dlouhým spánkem. Pracoval jen čtyři hodiny denně a během těch čtyř hodin nepracoval příliš tvrdě. Himmler nebyl schopen vymyslet žádné životaschopné plány na dokončení vojenských cílů svého uskupení armád.
V únoru 1945 vymyslel generál Heinz Guderian protiofenzívu nazvanou „Operace Solstice“. Cílem operace bylo pomocí skupiny armád Visla zahnat Sověty zpět masivním protiútokem. Generál Guderian, který věděl, že plnohodnotný útok vedený Himmlerem by byl krvavou katastrofou, požadoval, aby operaci vedl někdo jiný. Po velmi prudké hádce Hitler souhlasil, že velení protiútoku svěří generálu Walteru Wenckovi.
Navzdory této změně ve vedení protiútok strašlivě selhal, většinou proto, že jednotky, které tvořily skupinu armád Visla, byly roztříštěné zbytky jejich původního já. Proti síle Rudé armády neměli šanci. Pod tlakem Hitlera kvůli zhoršující se vojenské situaci začal být Himmler úzkostný a nebyl schopen mu podávat ucelené zprávy. Byly to poslední měsíce války, ve kterých Hitler přemýšlel ve svém bunkru, pohyboval imaginárními jednotkami na mapě a plánoval poslední velkou bitvu, která by Německo dovedla ke konečnému vítězství. Když se protiútoku nepodařilo zastavit sovětský postup, Hitler Himmlerovi vyvodil osobní odpovědnost a obvinil ho z neplnění rozkazů.
20. března 1945 Adolf Hitler nahradil Heinricha Himmlera Gotthardem Heinricim ve funkci vrchního velitele skupiny armád Visla na východní frontě.
Ode dne, kdy byl Himmler jmenován velitelem skupiny armád Visla, do dne Hitlerovy sebevraždy uplynulo 96 dní. O osm dní poté nacistické Německo kapitulovalo.
Zdroj: warhistoryonline.com