Jak Rusko po rozpadu SSSR ukradlo letadlový křižník Admiral Kuzněcov Ukrajině

Příběh ruské letadlové lodi Admiral Flota Sovetskogo Sojuza Kuzněcov je plný smůly. Začalo to jejím jménem, které se během sedmi let výstavby loděnice Mykolajiv na Ukrajině v letech 1982 až 1989 čtyřikrát změnilo.

V listopadu 1991 se Ukrajina stala nezávislým státem a vlastnictví letadlového křižníku se stalo prvním problémem mezi dvěma státy bývalého SSSR. Loď byla „unesena“ Ruskem, přestože ukrajinský prezident Leonid Kravčuk dal přímý vzkaz veliteli lodi, aby zůstal s křižníkem v Sevastopolu. O necelý měsíc později dorazil Kuzněcov do přístavu Murmansk v Barentsově moři a stal se tak ruskou lodí. Štěstí mu to ale rozhodně nepřineslo.

Ostatně mezi ruskými námořníky se prý traduje pořekadlo "když se budeš chovat špatně, budeš poslán na Kuzněcov".

Během téměř tří desetiletí ve službě ruskému námořnictvu Kuzněcov provedl jen několik krátkých nasazení ve Středozemním moři a Atlantiku, přičemž většinu svého času strávila loď v loděnicích kvůli opravám. Její průměrná doba plavby byla asi 15 dní v roce!

V lednu roku 2007 vznikl na lodi menší požár během cvičení ve Středozemním moři, kdy zahynul jeden námořník.

Na konci roku 2016 během jejího nasazení v Sýrii havarovaly dva bojové letouny z jejího vzdušného křídla při pokusu o přistání zpět na palubu. Jednalo se o jeden Su-33 a jeden MiG-29K.

Vrátila se domů pod již legendárními oblaky černého kouře a její bojové nasazení v Sýrii na pomoc režimu prezidenta Bašára Asada ukázalo státům NATO na závažné nedostatky ruského námořního letectva.

Systém leteckého katapultu letadlové lodi Admirál Kuzněcov postrádá sílu, ruské stíhací letouny proto musí startovat s menším nákladem a nižší zásobou paliva, tvrdí představitelé NATO. Moskva navíc trpí nedostatkem zkušených pilotů, schopných vzlétnout a přistát na letadlové lodi.

V roce 2018 procházel Admirál Kuzněcov opravami a údržbou, když se potopil suchý dok PD-50, ve kterém byl opravován. Když se dok potopil, zřítil se na loď také 70tunový jeřáb, který udělal v letové palubě obrovskou díru. Dok PD-50 byl jedním z největších plovoucích doků na světě a tím největším v Rusku. Byl postaven ve Švédsku v roce 1980 na objednávku sovětského námořnictva, dlouhý 330 metrů, široký 67 metrů a schopný pojmout loď o výtlaku až 80 000 tun. Byl větší než Rudé náměstí v Moskvě.

12. prosince 2019 vypukl na lodi v Murmansku požár, údajně způsobený horkým kovem při svařování, který dopadl na zaolejovanou látku a následně se vznítily elektrické rozvody, spálil 600 m2 lodi a trvalo asi 20 hodin, než ho požární jednotky dostaly pod kontrolu. 2 lidé zemřeli a 14 bylo zraněno. Škody na lodi se odhadují na 1–1,5 miliardy dolarů.

Plánované ukončení oprav v roce 2021 loď nestihla a nový termín podle ruských médií je rok 2024.

Pokud ruské palubní letectvo trpělo v roce 2017 problémy s piloty schopnými na lodi přistát, bude mít po 4 letech, kdy se žádný ruský pilot svým letadlem nedotkl letadlové lodi, zaděláno na řádný problém.

 

Zdroj: usni.org, 19fortyfive.com, navalpost.com, Tass

Tagy