foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Perská kozácká brigáda
Perský šáh byl natolik unesen ruskými kozáky, a proto požádal cara, aby vytvořil tuto jednotku i u něho doma.
Kozáci a jejich bojové schopnosti budily v Evropě respekt. Svou bojovou výbušností nadchli řadu jiných států. Není proto divu, že svého času zatoužil po podobné jednotce také perský šáh Násir ad-Dín Šáh. Ten poprvé viděl zarostlé válečníky v Jerevanu v roce 1878. Byl ohromen ukázkou těreckých (podle řeky Těrek) kozáckých bojových schopností a už během návštěvy byl přesvědčen o tom, že podobný bojový oddíl chce mít stůj co stůj také doma, tedy v Persii (od roku 1935 Írán). Pro Rusko pak bylo postavení kozácké jednotky vhodnou příležitostí, jak zvýšit svůj vliv v Íránu.
V tomto směru ad-Dín Šáh vzápětí kontaktoval Rusko, aby pomohlo ustavit v Persii jezdeckou jednotku, o kterou velmi stál. Car Alexandr II. dal k výstavbě jednotky souhlas. Do Persie tak přijel podplukovník Alexej Domontovič se třemi dalšími důstojníky a několika zástupci těreckých kozáků. Ti měli pomoci při ustavení a výcviku jednotky. Zprvu bylo vyčleněno 200 perských mužů, kteří se oblékli do typických kozáckých uniforem, v tomto případě kubáňských a těreckých. Perští kozáci dostali patřičný výcvik od svých kolegů. Perská kozácká brigáda, kterou částečně financovalo Rusko, tak byla na světě.
Nyní dobře vycvičená jednotka plnila role osobního ochranného sboru šáha a dalších vysoce postavených politiků. Brigáda, která se časem personálně rozrostla na 400, respektive 600 mužů, zajišťovala mimo jiné bezpečnost úřadů, diplomatických misí, bank a dalších důležitých bodů infrastruktury. Perská kozácká jednotka také asistovala u výběru daní a potlačování nepokojů v zemi. Postupně si jednotka získala prestiž a dostávala přednost, co se týče zásobováním materiálem a výzbrojí, jednalo se totiž o nejvíce bojově efektivní jednotku. Velký vliv si udrželi v brigádě ruští velitelé. Pro jednotku později vyrostly i reprezentativní budovy, což si ruští instruktoři, kteří pomáhali při ustavení brigády a jejím výcviku, později pochvalovali.
Psali jsme
18. dubna 1988 USA zahájily operaci Praying Mantis, úder proti íránským cílům jako odvetu za poškození lodi USS Samuel B. Roberts (FFG-58).
Perská kozácká brigáda pak zasáhla do mnoha důležitých událostí Persie. V roce 1907 nový šáh Muhammad Alí provedl s vydatnou pomocí kozáckých jednotek vojenský převrat. Zrušil ústavu a své oponenty nechal zavraždit. Právě perské kozácké oddíly držely Muhammada Alí Šáha u moci. Na jeho straně sice stálo Rusko a Velká Británie, nicméně nakonec byl panovník stejně donucen kapitulovat před vzbouřenci, kteří obsadili Teherán, obnovili platnost ústavy a Muhammada Alího vyhnali ze země.
Během první světové války se konflikt rozšířil i na perské území a britské jednotky vtrhly do Persie. Kapacita kozácké brigády byla navýšena na zhruba 8 000 mužů. Jednotka se angažovala v bojích proti Osmanům a pomáhala uchovat ruské zájmy v severní Persii. V roce 1917 se však brigády zmocnili Britové a vyměnili ruské velitele, přičemž je nahradili svými a íránskými.
Psali jsme
Írán a USA jsou nepřátelé, to ví snad každý. Nicméně americkou osvědčenou stíhačku F-5, nakoupenou ještě za příznivých vzájemných vztahů, Írán...
Brigáda pak hrála ještě důležitou roli v poválečných událostech. Významný kozácký předák Rezá Šáh Pahlaví v roce 1921 využil sílu asi 4 000 kozáků k tomu, aby se zmocnil Teheránu. Donutil pod pohrůžkou síly k odstoupení stávajícího předsedu vlády a sám se dal kádžárovským šáhem Ahmadem jmenovat generálem a ministrem války. Od roku 1921 tak na státní a vládní záležitosti vykonával největší vliv právě Pahlaví a jeho dynastie, která setrvala u moci až do roku 1979.
Zdroj: Russia Beyond
Tagy