Jak si Američané otrávili chemickými zbraněmi vlastní vojáky: přísně střežené hrůzné tajemství z Bari

Jak si Američané otrávili chemickými zbraněmi vlastní vojáky: přísně střežené hrůzné tajemství z Bari
Autor: NAID|Popisek: Po německém náletu na přístav v Bari šla ke dnu spousta lodí- na jedné z nich vybuchly i chemické bomby s yperitem
12 / 06 / 2019, 13:00

2. světová válka se naštěstí na rozdíl od té první nestala - i díky Čechoslovákům - chemickou, přesto v ní ale na následky této zbraně hromadného ničení zemřela v příšerných bolestech minimálně stovka amerických vojáků a další stovky byly doživotně zmrzačeny. Ironií osudu je ale nezabil německý plyn, ale vlastní, tedy Made in US Army vyrobený yperit. K přísně tajné tragédii, do nedávna pečlivě střežené, došlo v noci na 3. prosince 1943 na „zapomenuté“ italské frontě v Bari, kde spojenecké loďstvo utrpělo druhé největší ztráty po japonském náletu na Pearl Harbor.

Odpoledne 2. prosince pronikl nad přístav Bari německý průzkumný letoun a jeho pilot nadporučík Hahn vyfotil na rejdě více jak 30 zakotvených spojeneckých lodí. Okamžitě po přistání putovaly snímky do štábu velitele italské fronty maršála Kesselringa, který po poradě se svými podřízenými, zejména s velitelem 2. letecké armády maršálem Wolframem von Richthofenem (leteckým esem Velké války, příbuzným Rudého barona Manfreda Richthofena a nejmladším Hitlerovým maršálem) rozhodl o rychlém naplánování náletu na Bari. „Největší ztráty spojencům lze způsobit útokem na jejich zásobování,“ prohlásil bez váhání Richthofen. Kesselring proto rozhodl, že do náletu Luftwaffe vyšle tu noc vůbec všechny své bombardovací letouny v Itálii.

Na přístav v Bari se zatím rychle snášela noc a jen několik spojeneckých kapitánů lodí mělo obavy z nenadálého německého leteckého přepadu. Patřil mezi ně i kapitán Heitman z obchodní lodi „John Bascom“ ale byl námořníky britské Navy ujištěn, že kolem přístavu je prstenec protiletadlových baterií, a tak si může být klidný a v bezpečí, jako by byl doma v Americe. Právě v tu dobu ale do přístavu vplul další spojenecký konvoj, jehož součástí byla i nevinně vypadající, tuctová loď typu Liberty „John Harvey“. Aniž by to někdo v přístavu tušil, její podpalubí skrývalo kromě tisíců tun munice a výbušnin také 2000 stoliberních pum naplněných yperitem.

psali jsme: Je třetí světová válka na spadnutí? (I.)

První německá letadla se objevila nad Bari po půlnoci. Němci použili stejnou taktiku, jako nedávno britská RAF nad Hamburkem. Předvoj bombardovacích svazů tvořily Ju-88, jež shazovaly proužky hliníku, které mátly spojenecké radary. Protiletadlová obrana Bari tak byla prakticky slepá a úplně překvapená. Ju-88, Ju-288, Dorniery a další narychlo sesbírané bombardéry snadno pronikly nad zakotvené řady obchodních lodí a nastal doslova masakr. Mnoho lidí šlo ihned ke dnu, další hořely a přístav se zaplnil hořícími vraky. Spojenecké ztráty tu noc dosáhly historicky druhé nejvyšší úrovně, hned po náletu Japonců na Pearl Harbor.

Pak náhle vybuchla muniční loď „John Motley“, což způsobilo řetězovou reakci. Už o několik minut později explodovala i Liberty „John Harvey“ a výbuch okamžitě na palubě zabil všechny, kdo mohl později uvědomit záchranáře o tom, co loď vezla. Když se potápěla loď „John Bascom“, jejíž kapitán Heitman byl jen několik hodin předtím ujišťován, že se nachází v bezpečí, stačil ještě před tím, než se mu udělalo špatně, kapitán ucítit vůni česneku. Žádná loď hořící na rejdě ale zeleninu nevezla a kapitána vůbec nenapadlo, že tuto vůni vydává yperit!

Do spojeneckých nemocnic v Bari a okolí, už tak přecpaných raněnými z nedávných bojů na italské frontě i muži nakaženými pohlavními chorobami od italských prostitutek, začala záhy proudit kolony sanitek se skoro 800 zraněnými námořníky a vojáky z přístavu. Kromě popálenin a amputací bylo mezi spousta na první pohled jen lehce raněných, kteří vypadali jen jako v šoku: byli slabí, bledí, vyčerpaní,  tlak měli velmi nízký. Záhy ale začali kolabovat a na jejich kůži se začaly objevovat puchýře. Počínaje dopolednem jejich kůže začala tmavnout a mužů se začala zmocňovat slepota. Navíc jim začali otékat genitálie, jejich penisy se zvětšily až na čtyřnásobek původní velikosti. Lékaři byli bezmocní, nevěděli, co se s pacienty děje, a proto ani netušili, jak je léčit. Až za několik dní zpráva o krizi v Bari dorazila na štáb generála Eisenhowera v Alžíru a „Ike“ poslal do Bari svého osobního specialistu na chemickou válku, podplukovníka Alexandera. Ten okamžitě po vstupu do nemocnice zaregistroval česnekovou vůni linoucí se z pokojů s raněnými a bylo mu vše jasné. Svůj úsudek si ověřil po vyšetření řady raněných námořníků a provedení několika pitev. Jednalo se o otravu chemickým bojovým plynem yperit.

psali jsme: Jak Češi zabránili chemické 2. světové válce

Alexandrerova zprávy vyvolala v Eisenhowerově štábu nejprve údiv, pak úděs a nakonec zuřivost, než spojenci přišli na to, že Němci žádné chemické zbraně nepoužili, ale že své vlastní vojáky nechali zmasakrovat bombami plněnými yperitem, poslaných bez varování nějakým idiotem vstříc německým bombardérům.

Následky tohoto amerického pochybení byly fatální. Následkem yperitu bylo zraněno 617 z 800 obětí německého náletu, z nichž téměř sto zemřelo. Stovky dalších si odnesly doživotní následky, včetně oslepnutí, impotence, rakoviny atd. Spojenecké velení zahalilo celý skandál přísnou pokličkou tajemství. O původu zranění nebyli dokonce informováni ani lékaři nemocnicí v Bari a jeho okolí, takže na následky působení amerického yperitu zemřelo zbytečně nejen mnoho vojáků a námořníků, ale také spousta obyvatel Bari. Jejich počet se nikdo nikdy ani nepokusil odhadnout.

 

Zdroje: Jaroslav Hrbek-Monte Cassino

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace