foto: Warfarehistorynetwork.com/Larry Stevens třetí zleva ve stojící řadě
Mladík Larry Stevens si ,,užil" druhou světovou válku do sytosti, když absolvoval 35 misí v roli zadního střelce bombardéru B-17.
V roce 1942 už byly USA ve válce s nacistickým Německem, a byla to doba, kdy mladík Larry Stevens právě dokončil střední školu. Právě Stevens byl jedním z mladých mužů, kteří chtěli sloužit své zemi během zatěžkávací válečné zkoušky. Vyjádřil to mimochodem lakonicky i prezident Franklin D. Roosevelt, když prohlásil, že ,,tato generace má setkání se svým osudem." A právě osud si pro Stevense přichystal službu ve slavném bombardéru B-17 Flying Fortress, kde usedl na místo zadního střelce.
Psali jsme
Na každého diktátora jednou dojde, chtělo by se říct. Platí to jak o Adolfu Hitlerovi, který skončil dobrovolně svůj život 30. dubna 1945, tak...
V roce 1943 narukoval se dvěma přáteli do armády, a když byl Stevens tázán, kam mají jeho kroky v armádě směřovat, odpověděl, že k letectvu. Posléze přišla nabídka, která se neodmítá - pozice střelce v bombardéru. Stevens ji ,,předběžně" přijal, přece jen se však objevily pochyby, když četl titulek v novinách o ztracených bombardérech B-17 nad německými městy.
Mladík sice váhal, nakonec však nabídku na to, aby byl zadním střelcem v bombardéru po nezbytném výcviku na Floridě, definitivně přijal a válečné dobrodružství tak mohlo začít. Stevens se stal v roce 1943 nedílnou součástí party v bombardéru B-17, kterému byla dána přiléhavá přezdívka z pokeru - Full House.
První misi absolvoval Stevens v dubnu 1944 nad Dijonem, další nad Třetí říší, když byl bombardováno město Brunšvik. V září se Full House zúčastnil operace Frantic, bombardování vybraných cílů ve východním Německu, bombardér B-17 se Stevensem na palubě také ,,promluvil" do bombardování strategicky důležitých ropných území v rumunské Ploješti, které kontrolovali Němci.
Celkem se Stevens účastnil stále jako mladík 35 misí, v některých z nich měl i neuvěřitelné štěstí, že přežil. Za svou odvahu a činy byl oceněn mnoha vyznamenáními, mimo jiné i ruskými či francouzskými.
Po válce se vrátil do vlasti a začal pracovat se svým otcem v jeho firmě. Tam potkal i sekretářku, s níž se posléze oženil. V roce 1955 se pak připojil k hasičské jednotce v rodné Alhambře v Kalifornii, kde odsloužil 31 let a stal se váženým členem tamního sboru a později kapitánem. Mezitím začal psát knihu o svých zážitcích z války, kterou si skutečně ,,užil" do sytosti. Stevensovi je v současnosti 98 let a rád vypráví svůj barvitý válečný příběh dalším generacím.
Zdroj: National Interest
Tagy