.jpg)
Autor: wallycacsabre (CC BY 2.0)|Popisek: Mig-17
I když se jen těžko mohl měřit se svými americkými protějšky, sovětský proudový stíhač MiG-17, ač pomalejší a starší dokázal sestřelit mnoho amerických strojů ve Vietnamu, během níž se ukázal jako vážná hrozba těmto modernějším nadzvukovým strojům. MiG-17 pak používala řada dalších států jako například Československo, Sýrie, Irák, Afghánistán či Kuba.
Vietnamská válka přinesla pochopitelně i nespočet vzdušných soubojů mezi sovětskými a americkými stroji. Jako hrozba se tehdy jevil sovětský proudový stíhač Mig-17, který ač ve vlastnostech zaostávající za americkýmo moderními nadzvukovými letouny, dokázal jich mnoho sestřelit a nepříteli řádně na nebi zatopit.
První prototyp středoplošníku se šípovitým křídlem vzlétl v roce 1950, o dva roky později byl letoun zařazen do služby. Pohonnou jednotku stíhače zajišťoval turbokompresorový motor Klimov VK-1A, maximální rychlost činila 1085 km/h ve výšce 5000 m, dolet potom 1 165 km bez přídavných nádrží. Mig-17 byl vyzbrojen jedním kanonem N-37D a dvěma kanony NR-23, další části výzbroje tvořily dvě pumy o hmotnosti 250 kg.
MiG-17 se stal páteří stíhacího letectva v zemích Varšavské smlouvy na přelomu 50. a 60. let. Ale využívaly jej také jiné země mimo sovětský blok. Stroj zařadily do služby Sýrie, Irák, Afghánistán či Kuba, ale figuroval například i Angola.
Bojovou premiéru si letouny odbyly během Suezské krize v roce 1956 a účastnily se i dalších válek či konfliktů mezi arabskými státy a Izraelem. Významné pak bylo jejich nasazení v již zmíněném Vietnamu. Úkolem sovětského proudového stíhače bylo sestřelování amerických bombardérů, které byly pomalejší - B-36 Peacemaker či B-50 Superfortress.
Právě ve vietnamském konfliktu, kdy se studená válka načas stala ,,horkou", se proti americkým strojům osvědčil, a to nejen proti bombardérům. Stroje Mig-17 totiž sázely na ,,mrštnost", lehkost a větší manévrovatelnost v nižších rychlostech, o čemž se pravidelně přesvědčovaly americké nadzvukové letouny F-4 Phantom II, které brzy zjistily, s kým že mají ve vzduchu tu čest. S nadsázkou bychom mohli říct, že v některých okamžicích zažívaly americké stroje v konfrontaci s Migem-17 ,,vzdušný teror".
Sovětské letouny byly na vzdušných bojištích úspěšné, a tak se USA dokonce rozhodly pořídit od Izraele několik Migů-17, aby v rámci projektu zhodnotily jejich schopnosti a rozhodli, jakou taktiku na tento letoun použít. Dokonce později odkryté dokumenty prokázaly, že vlastnosti letounu, jako již zmíněná manévrovatelnost letounu překvapila všechny ty, kteří se projektu účastnili. A přestože Mig-17 měl přirozeně své vady jako každý jiný letoun, dokument v komplimentech pokračoval. Konstatoval, že sovětský letoun se zejména osvědčil při testech v nižších výškách, kde stroj dokázal optimálně využít své schopnosti.
Mig-17 se tak ve vietnamském ,,pekle" ukázal ve výborném světle, jako stíhač, který svého času dával zabrat moderním americkým nadzvukovým letounům
Zdroj: National Interest, wikipedia