Jak Sovětský svaz pomohl znovu vyzbrojovat poražené Německo. Začalo to v Rapallu

Jak Sovětský svaz pomohl znovu vyzbrojovat poražené Německo. Začalo to v Rapallu
Autor: CC BY-SA 3.0 de|Popisek: Říšský kancléř J. Wirth, sovětský velvyslanec ve Velké Británii L. B. Krasin, lidový komisař zahraničních věcí G. V. Čičerin, sovětský vyslanec v Německu A. A. Joffe v dubnu 1922 v Rapallu
29 / 09 / 2020, 10:00

Německo bylo po první světové válce poraženým státem, Sovětské Rusko (od prosince 1922 Sovětský svaz) prošlo krvavou občanskou válkou a ocitlo se v izolaci. Obě země pak spojila rapallská smlouva, podepsaná v roce 1922, která kromě navázání diplomatických styků pomohla Německu s tajným vývojem zbraní a výcvikem.

Sovětský svaz a Německo se nacházely po první světové válce v podobném postavení. Sovětské Rusko mělo za sebou děsivou epizodu v podobě občanské války, v diplomatické izolaci, Německo bylo po první světové válce poraženým státem. Versaillský mír mu nadiktoval navíc velmi tvrdé podmínky, co se týče armády. Ta byla omezená pouze na počet 100 000 mužů, Německo nesmělo zbrojit, stavět ponorky, námořnictvo mělo omezených počet bitevních lodí či křižníků, byla zrušena branná povinnost. Německo nesmělo též vlastnit žádné tanky, těžké dělostřelectvo a další zbraně, zakázán byl i generální štáb.

Německo, které mělo ještě k tomu platit obří reparační dluh, to bralo jako vlastní ponížení, křivdu a hledalo způsoby, jak by mohlo tvrdá opatření Versaillské smlouvy obejít. Osud tak nahrál tomu, že se obě země nakonec po první světové válce sblížily, a tento proces pak byl stvrzen i smluvně.

Rapallská smlouva z roku 1922 jednak obnovovala diplomatické styky mezi Německem a Sovětským Ruskem, obě země si ve vzájemném obchodování přiznaly doložku nejvyšších výhod a zřekly se také náhrady válečných škod. Pro Sovětské Rusko právě rapallská smlouva, uzavřená v italském lázeňském středisku, byla první mezinárodní smlouvou uzavřenou po říjnové revoluci, kdy bolševici převzali veškerou moc v zemi. Zároveň se Sovětské Rusko vymanilo z diplomatické izolace, v níž se předtím nacházelo.

Pro Němce představovala smlouva kromě diplomatické roviny také vhodnou příležitost, jak zbrojit mimo své území, kde to nebylo možné. Jak příznačně prohlásil náčelník vojenského velení Reichswehru Hans von Seeckt: ,,Versaillský diktát mohl být zlomen jen prostřednictvím úzkého kontaktu se silným Ruskem." Co tedy Neměcko rapallskou smlouvou získalo? Především byla v Rusku založena německá výcviková, výzkumná a vojenská zařízení. Byla zřízena tanková škola v Kazani, otevřená letecká škola v Lipecku, rukou nerozdílnou probíhala rusko-německá spolupráce na vývoji těžkých, chemických a jiných zbraní. Německo testovalo v Sovětském Rusku a následně Sovětském svazu nové letouny a vybavení.

Škola Tomka zřízená v Saratovské oblasti pak byla ,,nejtajnějším" německým zařízením na sovětském území. Skládala se ze čtyř laboratoří, dvou vivárií, elektrárny, obytných částí a dalších jednotek. Tomka pak disponovala personálem o 25 lidech - našli bychom zde chemiky, biology, pyrotechniky a další. Tomka prováděla pokusy, které například sestávaly v rozprašování jedovatých látek pomocí letectva v dekontaminační zóně.

Následovaly další smlouvy, které upevňovaly sovětsko-německé vazby. V říjnu 1925 byla podepsána v Berlíně sovětsko-ruská hospodářská smlouva o spolupráci v železniční a námořní dopravě, o daních, o ochraně průmyslového vlastnictví a navíc o úvěru pro Sovětský svaz ve výši 106 miliónů marek na financování sovětských zakázek v Německu. V dubnu 1926 byla podepsána další smlouva o přátelství a neutralitě mezi SSSR a Německem, ve které se obě strany zavázaly zachovat neutralitu v případě útoku třetí země. Navíc SSSR obdržel další úvěr tentokrát na 300 miliónů marek.

Můžeme tedy říct, že rapallská smlouva a následné dohody mezi Německem a Sovětským svazem ,,vytrhly" v dané situaci oběma zemím příslovečný trn z paty. Z mezinárodního hlediska pak byly důkazem, že ustanovení Versaillské smlouvy šlo obejít. Obě země se pak spojily ze odlišných mezinárodních podmínek ve třicátých letech ještě jednou - v rámci věrolomného paktu Ribbentrop-Molotov v srpnu 1939. Ale to už je jiná historie.


Zdroj: Wikipedia, Russia Beyond

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace