foto: Sony Pictures/Dělostřelec Napoleon si zakrývá uši, když střílejí děla
Trailery, rozhovory, plakáty nového filmu Napoleon zaplavují veřejný prostor. Palce a srdíčka na sociálních sítích prší ze všech stran. Od historiků a zájemců o napoleonskou epochu, kteří od filmu s historickou tématikou očekávají více než trochu povyražení u kýble s popkronem, ale sílí kritika.
"O Napoleonovi bylo napsáno 400 knih. Je tedy jednou z nejzajímavějších historických postav, jaké si můžete představit." Tak odpovídá režisér Ridley Scott na otázku: Proč Napoleon, proč právě teď. V rozhovoru pro History Hit v jedné chvíli Ridley Scott říká: "To, co se tam děje, je přesné. Co se tam děje, je vše pravda." Reaguje tím na otázku, jestli byl Napoleon skutečně při obléhání Toulonu zraněn. Ano, byl. Ale nikoli, to co se ve filmu bude dít, a co již dnes lze podle traileru posoudit, rozhodně není přesné, a rozhodně není "pravda."
Ne, není to pravda
Režisér se chlubí tím, že všechny scény, které vidíme, jsou reálné, tedy nevyužíval při nich počítačově vytvořené obrazy, CGI. Má samozřejmě na takový přístup plné právo. Problémem zůstává, že buď ze svých komparsistů postaví scény v měřítku 1:1, nebo využije CGI, anebo jsou jeho scény na první pohled počtem zúčastněných poddimenzované.
Umělec má obavu, že by CGI ubrala na atraktivitě, byla by poznat. Neméně je ale poznat, že z finančních či jiných praktických důvodů jednoduše z hlediska dobových reálií neukazuje skutečnost, a to ani zdaleka. Komu vadilo využití CGI například v trilogii Pán prstenů, zvedněte ruce. A představte si, že by se bez CGI chtěl Peter Jackson tehdy obejít. Pamatoval by si dnes někdo scénu rohanského útoku na polích Pelennoru? Nepamatoval.
V jiném rozhovoru, který poskytl dříve, uvedl, že pracoval se 300 komparsisty a 100 koňmi, a označil to za masívní a za příležitost "rekonstruovat" skutečnost. Při vší úctě, jen 200. výročí bitvy u Slavkova v roce 2005 přivedlo do polí pod Santonem 3500 "vojáků" a na 220 koní. Ještě větší počty byly k vidění o deset let později při 200. výročí bitvy u Waterloo.
Tím netvrdím, že by filmaři měli či mohli využít vojensko-historických skupin; podstatné je zde zmíněné měřítko. Jestliže základní taktická jednotka pěchoty, batalion či prapor, v poli čítala mezi 300 a 1000 mužů, a jen u Slavkova bylo praporů pěchoty na obou stranách přes 200, a jestliže 100 koní představuje sílu zhruba jedné eskadrony, a u Slavkova bylo na obou stranách eskadron bezmála 300, pak jaký obdiv může sklidit za výrok o práci se 300 komparsistů a stovkou koní? Řešení mu bez CGI v tomto ohledu, chce-li pořizovat celkové záběry na bojiště, nepřinese ani 900, ale ani 2000 komparsistů. Tak jednoduché to je.
Jak to víte? Vy jste tam byl?
V případě záběrů, které mají představovat legendární rozstřílení zamrzlé hladiny Žatčanského a Měnínského rybníka u Slavkova, v nichž se podle Napoleonovy propagandy utopily tisíce Rusů (ve filmu vidíme také rakouské granátníky), ale ve skutečnosti se nic takového ani vzdáleně podobného neodehrálo (natož tak, jak to nabízí Ridley Scott), dostává režisér otázku: co když vám historik řekne, že toto se takto nestalo? "Řekl bych, jak to víte? Vy jste tam byl?" A dohraje svou etudu "geniální odpovědí" znejistěného imaginárního historika, který najednou neví, co moudrému režisérovi odpovědět.
Bezbřehá arogance kombinovaná s naprostou hloupostí. Přijatelnou odpovědí by bylo: "Diskutovali jsme s historiky a poradci. Rozhodli jsme se pro svou verzi, protože ji máme za atraktivnější pro diváka." Na výrok Ridley Scotta reagoval historik a specialista na napoleonské období působící na Louisianské státní univerzitě Alexander Mikaberidze: "Ach, sire Ridley... Jak to víte, přesně tak. Umělecká licence je fajn, ale takové pitomé tvrzení odhaluje, že nerozumíte tomu, jak je historie studovaná a psaná, a to vůbec není fajn."
Není to fajn. Každý záběr trailerů, kterými nás dosud tvůrci poctili, je z řady důvodů diskutabilní. Od chyb v kostýmech a zbraních přes nesmyslné formace a pohyby po zcela vymyšlené scény, které se nikdy neodehrály. "Jak to víte, vy jste tam byl? Ha, mám tě." Nemáte, pane režisére, nemáte nás. Jednak o Napoleonovi vzniklo nepochybně více než 400 knih; a násobek jich je k dispozici na nejrůznější témata, jež přinesla jeho doba; včetně dobového vojenství. A pak tu jsou prameny. A ty přinášejí kromě dalšího četná svědectví lidí, kteří, na rozdíl od nás, ale také na rozdíl od vás, "tam byli". A zatímco historici, kterým se vysmíváte, a kterými pohrdáte, tato svědectví znají, studují a kriticky je hodnotí, vy o nich nevíte vůbec nic.
Scott dále vysvětluje, jak při psaní oněch 400 knih jeden autor opisoval od druhého a jak v nich tedy nalezneme jen různé spekulace. A tímto absurdním tvrzením se předběžně vypořádává s kritikou, která na jeho dílo již dnes míří od lidí, kteří z jeho trailerů snadno a okamžitě poznají, která uhodila. Autor komerčně úspěšných velkofilmů na nejrůznější témata v jedné větě odsoudí stav poznání a historiky a zájemce, kteří se tématu napoleonských válek věnují, řekne, že jejich práce nic neznamená, a on má plné právo do svého filmu dát svou verzi. Rozhodně má. Kritice se ale nevyhne, a směšnou arogancí se jí neubrání. Jeden přítel mi v rámci diskuse a lamentování nad nejapností scén v prvním traileru napsal: chtěl bych, aby někdo natočil film o Ridley Scottovi způsobem, jakým on točí filmy o historických postavách.
Bůh války
Hurvínek má o napoleonských válkách přesnější představu než Ridley Scott s Joaquinem Phoenixem dohromady. V jiném traileru a rozhovoru Scott vyjevil, že "Britové říkali Napoleonovi Bůh války." Historik z univerzity v Leedsu Rory Butcher jej na Twitteru řečnicky vyzval: "Citujte své zdroje!"
Krokodýl. Uzurpátor. Boney. A řada dalších přezdívek, jistě. Ale Bůh války? Proč a proč právě Britové? Ti se s ním utkali v Toulonu, kdy o něm nikdo dosud neslyšel, a pak u Waterloo. Vévoda Wellington Napoleona v žádném ohledu nepodceňoval, ale také nepřeceňoval. Je sice autorem výroku, podle kterého se Napoleonova přítomnost na bojišti rovnala síle 40 tisíc mužů, ale rozhodně jej nenazýval "Bohem války". Výrok nalezneme v Clausewitzově teoretickém díle O válce: "Protivníka Rakušanů a Prusů lze popsat několika slovy jako samotného boha války." Clausewitz ale není Brit, a své pojednání psal v letech 1816–1830. A tak je to u Ridleyho Scotta a jeho Napoleona vlastně se vším.
Tagy