Jakékoliv překrucování historie se mi nelíbí, ve škole mi tvrdili, že Plzeň osvobodili Rusové, říká Pavel Rogl

Jakékoliv překrucování historie se mi nelíbí, ve škole mi tvrdili, že Plzeň osvobodili Rusové, říká Pavel Rogl
Autor fotografie: Zdeňka Fígrová
20 / 09 / 2020, 16:30

Security magazín pořídil rozhovor s Pavlem Roglem, velitelem Klubu vojenské historie 16. Obrněné divize US Army. Jak se Rogl dostal k této zajímavé aktivitě, proč si zamiloval americké džípy a co soudí o překrucování historie?

Pane Rogle, kdy vlastně vznikla myšlenka na založení Klubu vojenské historie 16. obrněné divize US Army?

Myšlenka založit Klub vojenské historie 16. obrněné divize vznikla někdy zhruba před deseti lety poté, kdy už jsme nějakou dobu jezdili jako parta, která se vytvořila okolo amerických válečných průzkumných obrněných vozidel M8, jež byla na konci války použita na Misi Velichovky. Říkali jsme si, že by bylo škoda nevyužít je, když už tato originální válečná vozidla máme, a neudělat rekonstrukci Mise Velichovky. Za komunistů byla tato mise shazována jako neúspěšná a zbytečná, o které se ani nesmělo moc mluvit. Hned na první rekonstrukci se nám podařilo dát dohromady skoro přesnou sestavu konvoje, který tenkrát z Plzně přes Prahu do Velichovek skutečně jel a další roky se už vše jen vylepšovalo a zpřesňovalo.

Čím Vás oslovila právě americká technika?

Už jako kluk jsem vždy koukal po amerických jeepech a říkal jsem si, že bych v tom rád jednou jezdil, a povedlo se. Začínal jsem cca před patnácti lety, kdy se mi podařilo získat válečnou Dodge WC52. Dal jsem ji dohromady a začal jezdit na různé akce, na kterých jsem se seznámil s lidmi z komunity okolo americké vojenské historické techniky. Poznal jsem, že tito lidé jsou fajn, a o to víc jsem se začal zajímat o historii americké armády a její vozidla. Postupně se mi podařilo pořídit, zrenovovat a opravit další techniku z tohoto období.

rogl1

(foto: Tomáš Walker Líbenek)

 

Jakou používáte techniku a jak je obtížné ji v současné době k různým akcím sehnat?

V současné době náš Klub a lidé okolo něj už používají a vlastní hodně americké techniky z období druhé války. Máme toho opravdu hodně: od motocyklů Harley Davidson přes džípy a dodge, nákladní vozidla (GMC, Diamond, Ward La Franc) a obrněnou techniku polopásovou (Halftracky), i průzkumnou (M8, Scout Car) a až po našeho miláčka tank Sherman M4. Technika se v dnešní době už velmi špatně shání a hlavně ceny jdou po celém světě do nesmyslných výšin, a to i za náhradní díly, které jsou čím dál tím míň dostupné. Spoustu věcí si musíme různě vyrábět a složitě opravovat, aby nám naše technika dobře a spolehlivě sloužila.

rogl2

(foto: Tomáš Walker Líbenek)

rogl3

(foto: Zdeňka Fígrová)

 

Jaké nejdůležitější aktivity Váš spolek vyvíjí?

Naše parta se účastnila a účastní mnoha akcí okolo americké válečné techniky a historie. Postupně, jak nám přibývají další lidé a technika, tak nám přibývají i akce. Hodně z nich se koná každý rok. Pro příklad jich zde uvedu několik: Slavnosti svobody města Plzeň, Tankové dny Lešany VHÚ, Mise Velichovky, Aviatická pouť Pardubice, Friends Fest, Prague Harley Days, Liberty Run, Bitva o most Bailey Bridge, Den pozemního vojska Bahna, výročí letecké bitvy nad Kovářskou, Osvobození Chebu, Oslavy osvobození Kvilda, Tankový den Milovice, Tankové dny Laugaricio, Sahara Slovakia, Dny veteránů u VHÚ, Dny Nato aj.

Dále se s naší technikou a lidmi účastníme natáčení různých reklam, klipů a filmů, naposledy například The Catcher Was a Spy (2018), The Aftermath (2019), Jojo Rabbit (2019, film letos získal Oscara), Za Oponou noci (2018) aj.

Kolik lidí tvoří Váš spolek a jak se lze stát jeho členem?

V současnosti je v našem Klubu vojenské historie přibližně padesát lidí. A pokud se koná nějaká akce (film, Slavnosti svobody aj.), tak se k nám připojují i další Kluby vojenské historie nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Jen na plzeňských slavnostech nás bývá okolo dvě stě lidí. A při natáčení filmu JoJo Rabbit v Žatci nás bylo sto padesát. Kvalitních Klubů vojenské historie je více a navzájem si hodně pomáháme. Když přijde někdo nový a má zájem s námi jezdit, není to problém, ale je nutné pořídit si vlastní uniformu (dnes už se spoustu věcí vyrábí v replikách, takže to jde celkem snadno). Pak si s námi vyzkouší pár akcí, a když si padneme do oka, tak už u nás zůstává a jezdí s námi.

rogl4

(foto: Pavel Kopřiva)

 

S jakým odporem se americká 16. obrněná divize setkala při osvobozování Plzně v roce 1945?Jaké činily ztráty amerických vojáků?

6. května 1945 bylaDivize byla soustředěna v okolí Waidhausu a v 06.00 vyrazila k útoku na Plzeň. Před 05.00 byla vypracována všechna opatření s 97. pěší divizí pro průchod jejími liniemi. V 06.00 vyrazilo bojové uskupení B plukovníka Nobleho z nástupního prostoru v okolí Boru. Taktická skupina „A“ vedla útok v čele s rotou B 23. jízdní skvadrony, která byla jako operační průzkum, po silnici č. 14 směrem na Stříbro, Sulislav, kde se průzkumné jednotky setkaly s lehkým odporem, Úlice, Bdeněves, Kozolupy, Křimice. V 07.45 byla rota B 23. jízdní skvadrony na předměstí Plzně (Skvrňany) a v 8.15 byla na náměstí v centru města. Ve stejnou dobu obsadila část taktické skupiny „A“ plzeňské letiště, zajala 600 německých vojáků, ukořistila 70 letadel a neznámý počet vozidel a leteckého materiálu. Další část taktické skupiny „A“ obsadila muniční továrnu Škoda.

Taktická skupina „B“ se setkala s nepřátelským odporem v Kozolupech, kde padl jeden voják a v západním předměstí Plzně. Padlo 8 německých vojáků a jeden kulomet byl zničen. Velitel německé posádky v Plzni, generál poručík George von Majewski, se v 14.15 vzdal i se svým štábem. Po podepsání kapitulace, dříve než mohl být prohledán, spáchal sebevraždu v přítomnosti zástupce velitele bojového uskupení B podplukovníka Percy Perkinse. V 12.00 bylo zřízeno velitelství bojového uskupení B v prostorách městské radnice. Byla zorganizována obrana perimetru proti případnému protiútoku a hlídky čistily město. Záškodníci pokračovali ve střelbě z ručních zbraní do pozdního odpoledne. Do 24.00 bylo zajato přibližně 4 700 německých vojáků a 14 jich bylo usmrceno. Ztráty divize činily: 1 padlý (Pfc Robert L.Ifland – 16.tankový prapor), šest raněných.

Na Den vítězství nad Japonskem (VJ Day) byla divize dislokována ve Stříbře. Do přístavu v New Yorku se divize vrátila 13. října 1945 a o dva dny později 15. října 1945 byla v Camp Kilmer v New Jersey rozpuštěna. Divizi velel po celou dobu brigádní generál John L. Pierce.

rogl5

(foto: Zdeňka Fígrová)

 

Jak jste osobně vnímal odstranění americké vlajky při pietním aktu uctění památky sovětských zajatců v Sokolově? Přitom město osvobodili právě Američané

Jakékoli překrucování historie se mi velmi nelíbí, protože i já jsem ještě zažil dobu, kdy nám ve škole tvrdili, že Plzeň osvobodili Rusové, a že když už se někde  Američani objevili, tak dělali jen nepořádek. To je dnes samozřejmě, když má člověk možnosti zjistit si, jaká byla pravda, velmi špatné. Dodnes se s tím někdy setkávám u některých komunistů. Proto je velmi důležité, abychom si historii tak, jak byla, neustále připomínali. Takže případ, kdy v dnešní době někdo odstraní americkou vlajku při pietním aktu ve městě, které osvobodila americká armáda, považuji za velmi nešťastný.

 

 

 

 

 

 

 

 

Tagy článku

-->