foto: foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Letoun E14Y a jeho pilot Nobuo Fudžita
9. září 1942 byla středa a kontinentální území Spojených států amerických zažilo historicky první nálet nepřátelského letounu. Jeho původcem bylo japonské námořnictvo a cílem bylo založit zápalnými pumami v Oregonu lesní požáry. Prostředky i výsledek útoku, který byl zanedbatelný i ve srovnání se škodami způsobenými americkým Doolittlovým náletem na Japonsko z 18. dubna, již v polovině roku 1942 symbolicky podtrhly fakt, že císařské Japonsko bylo ve své úvodní ofenzívě u konce s dechem. Japonské bomby dopadly nedaleko města Brookings. Dlouho po válce pak došlo k aktu usmíření mezi městem a pilotem útočícího letounu. Poněkud přepjatému, uvědomíme-li si, čemu byla vystavena japonská města v letech 1944-1945.
Japonská ponorka I-25 byla lodí typu B1, třída I-15. Šlo o velký oceánský člun s výtlakem pod hladinou přes 3300 tun, dlouhý bezmála 109 metrů. Díky dvěma dieselovým motorům o výkonu 12400 koní dosahovala na hladině na ponorku skvělé rychlosti 23,5 uzlu, a při rychlosti 16,2 uzlu měla dosah téměř 26 tisíc km. Kromě šesti torpédometů a výkonného 140mm kanónu nesla, tak jak bylo u těchto velkých japonských ponorek obvyklé, také průzkumný plovákový letoun, a sice moderně vyhlížející typ Jokosuka E14Y (ve spojeneckém kódu Glen), zavedený do služby v roce 1941.
Psali jsme
Japonské ponorky třídy I-400 byly největšími ponorkami 2. světové války a až do příchodu těch jaderných neměly co se týče velikosti konkurenci....
Před misí, jejímž cílem bylo oregonské pobřeží, absolvovala tři válečné plavby: během útoku na Pearl Harbor patrolovala severně od Oahu, a poté zamířila k západnímu pobřeží USA. Jedním z úkolu bylo ostřelovat města, což však Japoncům nedovolila intenzita amerických protiponorkových hlídkových letů a přítomnost protiponorkových plavidel. Napadla jednu loď, tanker SS Connecticut, který vážně poškodila. Druhou plavbu zahájila v únoru 1942 a zamířila do jižního Pacifiku, patrolovala ve vodách v okolí Sidney, Melbourne a Hobartu v Austrálii i okolo Nového Zélandu. Pilot Nobuo Fudžita provedl ve svém Glenu několik průzkumných letů nad australskými přístavy.
Během Doolittlova útoku na Japonsko byla shodou okolností v suchém doku v Jokosuce. Přístav byl jedním z cílů útoku a jeden z B-25 napadl a poškodil letadlovou loď Rjúhó, která byla umístěna v sousedním doku vedle ponorky I-25.
Třetí mise přivedla I-25 do prostoru Aleutských ostrovů v souvislosti s operací proti atolu Midway. Po prohrané bitvě patrolovala u pobřeží státu Washington, kde napadla kanadskou dopravní loď Fort Camosun, která však zásah torpédem přežila a byla odtažena do přístavu. Den na to japonská ponorka ostřelovala ze vzdálenosti 16 km Fort Stevens v Oregonu, opevněné postavení americké armády, ale způsobila jen nepatrné škody. Americká neschopnost účinně odpovědět vedla posléze k reorganizaci pobřežního dělostřelectva.
Po návratu do Japonska pak byla ponorka vybrána pro symbolicky významnou misi, od níž ovšem v tu dobu také japonské velení očekávalo významný materiální úspěch. V polovině srpna 1942 vyplula vybavena šesti 76kg zápalnými bombami a pilot Nobuo Fudžita, který se osvědčil při průzkumných letech nad Austrálií, bude mít za úkol jimi založit v oregonských lesích požáry, a tím zasáhnout americké hospodářství. Nebylo to zcela iracionální. Velké lesní požáry způsobily v Oregonu vážné škody již v letech 1933 a 1939. Problémem byly dostupné prostředky. Lehounký a malinký letoun Jokosuka E14Y Glen, který se musel rozložený vejít do stísněného hangáru ponorky, unesl současně jen dvě bomby. Aby měl založený požár potenciál se rozšířit a zasáhnout široké území, musel by foukat velmi silný vítr. Ale takový vítr by velmi ztížil až znemožnil lehkému letounu start i let.
video: youtube
Japonský letoun byl zpozorován a krátce na to byl hlášen také požár. Dva příslušníci protipožárních hlídek ustavených v důsledku velkých požárů ve 30. letech dostali požářiště pod kontrolu a druhého dne ráno na místo přibyla hasičská jednotka a požár byl zlikvidován. Později byly objeveny fragmenty japonské zápalné bomby, které potvrdily původ požáru.
I-25 byla po Fudžitově návratu napadena armádním lehkým bombardovacím A-29 Hudson a lehce poškozena. A 29. září proběhl druhý pokus o založení požárů, s ještě žalostnějším výsledkem: tentokrát protipožární hlídky nenalezly ani požár ani stopu po shozených bombách. Ponorka setrvávala v oblasti a poškodila 4. října torpédem tanker Camden, den na to potopila tanker Larry Doheny, a 11. října 1942 napadla dvě nepřátelské ponorky. Jednu zasáhla a potopila - šlo o sovětskou ponorku L-16. Sama pak bude potopena 3. září 1943 americkými torpédoborci (pravděpodobně DD-392 Patterson) u Nových Hebridů.
Psali jsme
Zcela ojedinělý souboj v dějinách námořních bojů 2. světové války se odehrál před 75 roky ve vodách Jižního Pacifiku mezi japonskou...
Bombardování Oregonu ze září 1942 mělo zajímavou dohru dvě desetiletí po válce. Nobuo Fudžita byl pozván do Brookingsu, ujištěn, že proti němu nebudou vznesena obvinění z válečných zločinů, a v rámci usmiřovací ceremonie předal zástupcům města jako symbol své lítosti čtyři staletí starý rodinný samurajský meč. Bez výčitek vůči posádkám amerických bombardérů pustošících japonská města jde přece jen o výrazný kontrast - japonský pilot se omluvil za nepatrné škody při bombardování lesa, aniž způsobil ztrátu jediného lidského života. V roce 1992 v místě dopadu jedné ze svých bomb zasadil strom, a později se stal čestným občanem města.
Zdroj: brookings.or.us, combinedfleet.com
Tagy