foto: Screenshot YouTube/Jaltská konference
Ve dnech 4. - 11. 2. 1945 se konala Jaltská konference, která byla jedním z vrcholných summitů ,,Velké trojky" (Roosevelt, Stalin, Churchill) v probíhajícím válečném konfliktu. Podle mnohých názorů právě Jalta rozdělila na dva nesmiřitelné tábory.
Když se na tehdejší situaci podíváme se znalostí faktů, zjistíme, že svět de facto rozdělovaly probíhající ofenzivy spojeneckých armád, které postupně osvobozovaly (uzurpovaly) části jednotlivých okupovaných území v Evropě, kde (hlavně v případě SSSR) hodlaly natrvalo ovlivňovat politický vývoj v konkrétní zemi. Svět tudíž nerozdělila ani Jaltská, ani Postupimská či jiná konference.
Jaltská konference jednala o pevně stanovených bodech, nikoliv o ,,rozdělení" světa, což je dodnes tradovaný eufemismus. Stalin plánoval se mocensky usadit v jím osvobozených zemích, které bral jako svou válečnou kořist, jako ,,samozřejmou" daň za to, že SSSR po válce a lidsky a materiálně vykrvácel. Sovětský vůdce uvažoval výhradně mocenskopoliticky na rozdíl od Američanů, pro něž politické cíle měly toliko zanedbatelný význam. Jasně to vyjádřil ministr zahraničí USA George Marshall, když konstatoval, že Američané nebudou krvácet ve válce pro politické cíle, ale proto, aby byl svět zbaven nacistického jha.
psali jsme: VIDEO: Takto se měnila mapa světa během druhé světové války
Bylo též zřetelné, že osvobozením zemí střední a jihovýchodní Evropy Rudou armádou se tyto země dostaly do sovětské sféry vlivu, v níž svobodné volby, pro které ještě v Jaltě ,,naoko" plédoval Stalin, neměly žádný vliv na politický vývoj (viz např. Maďarsko a volby v listopadu 1945). Rozhodujícím mocenským činitelem se stala Spojenecká kontrolní komise se sovětským generálem a samozřejmě vojska Rudé armády, jež v těchto zemích po válce kromě Československa zůstala. O dalším osudu těchto zemí, resp. jejich zahraničně - politické orientaci tak bylo prakticky rozhodnuto hned po válce. S tím nemohl dělat americký prezident Truman, který se špatně orientoval v zahraniční oblasti a chyběl mu potřebný nadhled jeho předchůdce F. Roosevelta, vůbec nic. Stejně jako nekomunistické strany v regionu, jejichž přirozený spojenec - Západ - projevil v této oblasti mocenský dezinteres.
Truman naopak počítal s radikálním řešením mocenské otázky v Evropě a plánoval preventivní atomové útoky proti Sovětskému svazu, který vyzkoušel atomovou pumu až v roce 1949. Neoblíbeného prezidenta v tom podporovala hlavně militantní klika ze Sboru náčelníků štábů, která volala již na podzim 1945 po preventivním útoku proti SSSR (např. generál L. Groves, který šéfoval projektu Manhattan, projektu atomové bomby).
psali jsme: Falešné dokumenty a nastrčená mrtvola. Jak si západní spojenci ,,vychutnali" nacisty
Z výše uvedeného tak vyplývá, že Jaltská konference jen omezeně zasáhla do dalšího politického vývoje, který závisel hlavně na úspěchu vojenských akcí spojeneckých vojsk. Jalta svět ani ,,rozdělit" nemohla, každopádně se stala důležitým předělem na pozadí probíhajích bojů na jednotlivých frontách války, které de facto rozhodly o dalším osudu Evropy. Ta se ,,rozdělila" nikoliv závěry jaltské konference, nýbrž právě dělením válečné kořisti, které je přirozenou součástí konce každého velkého konfliktu.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více
Tagy