Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Bataanský pochod smrti (ilustrační obrázek)
Seržant Joe Kieyoomia byl zajat japonskými jednotkami v roce 1942 a zřejmě netušil, co ho v příštích 43 měsících čeká. Dokázal přežít takřka nemožné.
Druhá světová válka stvořila nespočet neuvěřitelných, ale i dojemných šťastných příběhů,v jejichž centru pozornosti byl většinou obyčejný člověk či voják. Seržant (četař) Joe Kieyoomia, byl americkým vojákem navajského původu, který dokázal přežít takřka neuvěřitelné útrapy, které přineslo peklo války.
23letý mladík Kieyoomia padl jako mnoho dalších amerických vojáků do japonského zajetí v roce 1942, kdy došlo k obsazení strategicky důležitých Filipín. Americký seržant byl poslán do zajateckého tábora, kde měl možnost vidět, jak Japonci nutí vězně kopat si svůj vlastní hrob. Kieyoomia pak zažíval v zajateckém táboře peklo na zemi, jehož běžnou denní součástí bylo kruté bití a mučení.
Zpočátku byl Kieyoomia označen za japonského Američana, nicméně když se ukázalo, že je indiánského původu, Japonci si mysleli, že patří ke slavným navažským kodérům, k nimž ovšem Kieyoomia ve skutečnosti nepatřil. Přesto se snažili Japonci z něho ,,vymlátit" Kód Navajo, šifrovanou komunikaci v jazyce Navahů, která byla využívána zejména při komunikaci v bojích proti Japoncům.
,,Nevěřili mi, jedinou věc, které rozuměli, byla černá a bílá," sdělil mnohem později novinářům. I kdyby kód znal, tak by jej nesdělil svým věznitelům, dodal. Za trest Japonci nechali zajatého Američana mrznout nahého na sněhu, a následovalo další tvrdé mučení.
Jenže další rány osudu měly teprve přijít. A byl jím nechvalně známý Bataanský pochod smrti, jehož součásti bylo i několik Čechů. Na přesun dlouhý 128 kilometrů se vydalo 76 tisíc amerických a filipínských válečných zajatců včetně Kieyoomii. Drastický vyčerpávající pochod doprovázený všudypřítomnou japonskou brutalitu nepřežilo tisíce zajatců, podle odhadů 7-10 tisíc.
Děsivému pochodu pak mělo padnout za oběť až 650 Američanů. Joe Kieyoomia měl však štěstí, protože dlouhý přesun přežil. Vyhráno však zdaleka neměl. Naopak, psychicky i fyzicky zdeptaný se snažil ukončit svůj život hladovkou. Jenže to mu ,,vyneslo" další sadistické mučení od Japonců.
Joe Kieyoomia dlel toho času v zajateckém táboře v Nagasaki a čekal, co s ním bude dál. Nicméně i v tomto případě ,,zaúřadovala" fortuna, protože se již psal rok 1945 a Američané shodili během několika dnů dvě atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Kieyoomia měl velké štěstí, protože atomový výbuch přežil, od smrtícího účinků pumy jej zachránily betonové zdi jeho cely. A nakonec přišlo po 43 měsících i vysvobození.
Po skončení války se seržant Kieyoomia vrátil k Navahům, zotavil se ze svých zranění a vyprávěl svůj pozoruhodný příběh silné vůle a odhodlání nepodřídit se nepřízni osudu nejen novinářům, ale i dalším nadšeným posluchačům.
Zdroj: We Are Mighty