Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo
Při svých válečných taženích v rámci druhé světové války se Japonci vyznačovali obzvlášť velkou brutalitou. Japonci během druhé světové války mají na svědomí miliony životů. Podle některých odhadů zabili Japonci mezi lety 1937 - 1945 3 - 10 milionů lidí, z toho asi 6 milionů Číňanů včetně civilistů. Jako nejdůležitější zločiny, jichž se Japonsko dopustilo za druhé světové války, pak můžeme označit zejména tyto:
1. Útok na Pearl Harbor v roce 1941
7. prosince toho roku došlo k přepadu tichomořské základny USA bez vyhlášení války. První útočnou vlnu tvořilo 183 letounů, z toho 140 bombardérů a 43 stíhaček. Po 100 minutách letu se japonským letcům naskytl pohled na 94 amerických válečných lodí, nacházejících se v přístavu (8 bitevních, 8 křižníků, 29 torpédoborců, 5 ponorek, 1 dělový člun, 10 minolovek, 9 minonosek, 5 mateřských lodí hydroplánů a 19 pomocných plavidel).
.
K jejich velkému zklamání zde nebyly americké letadlové lodě, hlavní cíl jejich útoku. Jinak by výsledek pro Američany byl ještě drtivější. Náhlý útok si vyžádal téměř 2 400 amerických námořníků a civilistů.
2. Pokusy na lidech
Japonsko provádělo během druhé světové války pokusy na lidech, stejně jako například Německo. Podle jednoho z odhadů mají pokusy speciální ,,Jednotky 731" na svědomí 3 000 mrtvých. Kromě toho se podle mezinárodního sympozia o zločinech bakteriologické války v roce 2002 počet osob zabitých císařskou armádou v bakteriologické válce a lidských experimentech pohybuje okolo 580 000. Japonci zejména prováděli zvrácené pokusy na Číňanech. Podle dalších zdrojů desítky tisíc až 400 000 Číňanů zemřelo na dýmějový mor, choleru, antrax a další nemoci jako následek biologické války. Nejvyšší důstojníci jednotky 731 nebyli po válce za válečné zločiny stíháni výměnou za předání výsledků svého výzkumu spojencům. Údajně dostali odpovědné pozice v japonském farmaceutickém průmyslu, lékařských školách a ministerstvu zdravotnictví.
V posledních měsících druhé světové války plánovalo Japonsko použít mor jako biologickou zbraň proti civilistům přímo v USA v San Diegu v Kalifornii během operace noční třešňové květy v naději, že by se mor rozšířil americkou populací jako teror, a tím by byly USA odrazeni od útoku na Japonsko. Akce byla naplánována na noc 22. září 1945, ale Japonsko se o pět týdnů předtím vzdalo.
3. Použití chemických zbraní
Podle historiků Jošiakiho Jošimi a Kentara Awaji byly během druhá čínsko-japonské války zbraně jako slzný plyn použity jen sporadicky v roce 1937, ale od začátku roku 1938 začala císařská armáda celoplošně používat fosgen, chlor, lewisit a chlorpikrin (červený) a od poloviny roku 1939, yperit (žlutý) jak proti Kuomintangu, tak i čínským komunistickým jednotkám.
Podle Jošimi a Seiji Matsuny podepsal císař Hirohito objednávky upřesňující použití chemických zbraní v Číně. Například během bitvy o Wuhan od srpna do října 1938 povolil císař použití toxických plynů ve 375 různých případech, navzdory Haagským úmluvám z roku 1899 IV, 2 - Prohlášení o používání projektilů jejichž cílem je rozptyl dusivých nebo škodlivých plynů, článek 23 Haagských úmluv z roku 1907 IV. - Zákony a zvyky pozemní války. V usnesení přijatého společností národů dne 14. května bylo použití jedovatého plynu Japonskem odsouzeno.
Dalším příkladem je bitva o Jičang v říjnu 1941, ve které 19. dělostřelecký regiment pomáhal 13. brigádě japonské jedenácté armády 1 000 granáty žlutého plynu a 1 500 červeného proti čínským jednotkám. Tato oblast byla plná čínských civilistů, které nebylo možné evakuovat. V oblasti bylo okolo 3 000 čínských vojáků a 1 600 bylo zasaženo. Japonská zpráva uvedla, že ,,účinek plynu se zdá být značný".
4. Kanibalismus
Mnoho písemných zpráv a svědeckých výpovědí shromážděných australskou sekcí válečných zločinů Tokijského tribunálu a vyšetřovaných zástupcem Williamem Webbem (budoucím vrchním soudcem) ukazuje, že se Japonci v mnoha částech Asie a Tichomoří dopouštěli na spojeneckých válečných zajatcích kanibalismu. V mnoha případech to bylo podníceno stále rostoucími spojeneckými útoky na japonské zásobovací linky a úmrtími či onemocněními japonského personálu v důsledku hladu.
Podle historika Jukiho Tanaki: ,,byl kanibalismus často systematická činnost prováděná celými skupinami a pod vedením důstojníků". Takto často docházelo k vraždám za účelem zajištění těl. Například indický zajatec, Havildar Čangdi Ram, dosvědčil, že: ,,[12. listopadu 1944] příslušník Kempeitai sťal [spojeneckého] pilota. Viděl jsem to zpoza stromu a sledoval, že někteří Japonci odřezávají maso z jeho paží, nohou, boků, hýždí a odnášejí do svých ubikací...krájeli je na malé kousky a smažili".
To je výčet nejdůležitějších zločinů Japonského císařství, které se dopouštělo i dalších zvěrstev, jež dokonce předčilo i nacistické Německo. Podstatné je, abychom nezapomněli, co se vše dělo za ,,božskými atributy" nadaného císaře Hirohita.
Zdroj: history.com, Wikipedia