Jatka na Sommě – stačilo jen bez míření střílet a vojáci umírali po stovkách

Jatka na Sommě – stačilo jen bez míření střílet a vojáci umírali po stovkách
Autor: Pixabay, Free for commercial use|Popisek: Ilustrační fotografie
12 / 01 / 2021, 10:00

Bitva na Sommě byla jedna z největších bitev první světové války a patří mezi nejkrvavější bitvy v celé lidské historii. Kombinace poměrně malého prostoru, ničivých moderních zbraní a několika neúspěchů britských vojenských velitelů vedla k bezprecedentnímu počtu mrtvých.

Němci se nechtěli vzdát jediného metru, Francouzi a Britové naopak byli odhodláni nepřestat útočit. Obě strany do sebe tak zůstaly zaklesnuté v děsivě malé oblasti s ohromným množstvím palebné síly v ní soustředěné.

Video: YouTube

Jen první den Britové utrpěli ztráty více než 57 000 zraněných a mrtvých. Téměř 20 000 britských vojáků bylo zabito během pěších útoků na německé pozice a tento počet dodnes zůstává jedním z nejhorších v britské vojenské historii. Na konci 141denní bitvy spojenecké a centrální mocnosti ztratily více než milion vojáků (jedná se o celkový počet mrtvých a raněných).

Bitva, která se konala na 18 mil dlouhém úseku okolo řeky Sommy ve Francii, byla společnou francouzskou a britskou ofenzívou s cílem vyhnat německé síly. Místo a načasování útoku mělo také zmírnit tlak na Verdun, kde francouzská vojska snášela německý útok.

24. června nařídil britský generál Sir Douglas Haig týdenní dělostřeleckou přípravu, kdy na německé pozice dopadlo přes milion granátů. Německá morálka se měla zlomit a německé pozice a zátarasy z ostnatého drátu měly být zničeny. Britské útočící jednotky byly ubezpečeny, že bude jen málo Němců schopných klást odpor.

Ve skutečnosti více než polovina dělostřeleckých granátů nevybuchla, většina německých podzemních krytů zůstala nepoškozena a jejich drátěné zátarasy zůstaly do značné míry neporušené.

Terén kolem Sommy byl tvořen převážně křídou, kterou Němci považovali za vhodnou pro zákopovou válku. Německé pozice byly obrovskou spletí opevněných příkopů, doplněných zadními zásobovacími opevněními a zakopanými komunikačními linkami.

Když se britská a francouzská pěchota převalila 1. července 1916 v 7:30 ráno „přes vrchol“ svých příkopů očekávajíc pouze malý německý odpor, byla smetena německým dělostřelectvem a kulometnou palbou. Postupující vojáci se nemohli rychle pohybovat, protože většina nesla asi 60 liber výstroje, včetně krumpáčů, pytlů s pískem a lopat, které chtěli využít na opevnění nepřátelských pozic, o nichž se domnívali, že byly zničeny dělostřeleckou přípravou a opuštěny.

Útočící jednotky se shlukovaly při hledání otvorů v německých zátarasech z ostnatého drátu a byly tak snadným cílem. Jeden německý kulometčík vzpomínal na bitvu takto: „Když jsme začali střílet, stačilo jen nabíjet a nabíjet… Padali po stovkách, nemuseli jsme vůbec mířit, jen do nich střílet.“

I přes děsivé ztráty z 1. července nařídil generál Haig další den pokračování útoků. Nikdo se nechtěl vzdát, což vedlo k děsivému množství mrtvých na obou stranách. Během bitvy byly vypáleny miliony dělostřeleckých nábojů z obou stran, byly použity chemické zbraně, plamenomety a Britové nasadili poprvé tanky. A počet mrtvých neustále vzrůstal.

Britové se z děsivých ztrát na začátku bitvy poučili a vylepšili svou taktiku, což vedlo k územnímu zisku 6 mil, tedy necelých 10 kilometrů! To vše za cenu přibližně 300 000 mrtvých.

Němý film z roku 1916 zachycující hrůzy této bitvy se stal v Británii kasovním trhákem, který zhlédlo téměř 20 miliónů Britů. Vylíčení brutalit zákopové války včetně snímků masových hrobů vyvolalo velkou polemiku. Bitva na Sommě stále zůstává jedním z nejsledovanějších filmů v historii britské kinematografie.

 

Zdroj: history.com, warhistory.com

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace