,,Je to malý krok pro člověka, obrovský krok pro lidstvo". Před 50 roky přistála loď Apollo 11 na Měsíci

,,Je to malý krok pro člověka, obrovský krok pro lidstvo&quote;. Před 50 roky přistála loď Apollo 11 na Měsíci
Popisek: Buzz Aldrin
20 / 07 / 2019, 13:00

20. července 1969 přistála loď Apollo 11 na Měsíci ,,Je to malý krok pro člověka, obrovský krok pro lidstvo". Slavná věta astronauta Neila Armstronga, kterou pronesl, symbolizovala současně obrovský pokrok ve vědě a technice.

Hlavním cílem letu Apolla 11 bylo doletět k Měsíci, přistát na jeho povrchu a bezpečně se vrátit na Zemi. Tím by byl splněn úkol vytyčený 25. května 1961 prezidentem Spojených států Johnem F. Kennedym: Do konce desetiletí dopravit astronauty na Měsíc a bezpečně je vrátit na Zemi.

Posádka dostala i několik vedlejších úkolů. Přivézt vzorky měsíčního materiálu, umístit na povrchu Měsíce televizní kameru a uskutečnit několik vědeckých experimentů – provést měření toku slunečního větru pomocí hliníkové fólie zachycující částice; zanechat zde laserový koutový odražeč k přesnému měření vzdálenosti Země–Měsíc a seismometr.

Posádky pro Apollo 11 byly jmenovány koncem roku 1968. Podle zavedeného zvyku na místo hlavní posádky postoupila záloha letu o tři čísla nižšího, tedy Apolla 8. Tvořili ji Neil Armstrong, Fred Haise a Buzz Aldrin. Do záložní posádky přišli James Lovell a William Anders, přičemž místo pilota lunárního modulu zůstalo zatím neobsazené.

start Apolla 11

                                                     Apollo 11 právě startuje na svou misi k Měsíci

 

Předtím v červenci 1968 vypadl z posádky Apolla 9 Michael Collins kvůli operaci kostních výrůstků na páteři. Začátkem roku 1969 získal zpět letový status a v Armstrongově posádce nahradil Freda Haise, který se přesunul do záložní posádky. NASA informaci o přesunu oficiálně oznámila 9. ledna 1969.

Podpůrnou posádku tvořili Ken Mattingly, Ronald Evans a William Pogue. Začátkem roku 1969 se Bill Anders rozhodl, že na podzim téhož roku odejde do Národní rady pro letectví a vesmír. Ken Mattingly se proto připravoval spolu s ním, aby ho mohl nahradit, kdyby byl let Apolla 11 odložen.

Raketa Saturn V s Apollem 11 odstartovala ze startovacího komplexu 39 Kennedyho vesmírného střediska 16. července 1969 v 13:32:00 UTC (9:32 místního času). Oběžné dráhy dosáhla po 12 minutách. Po jednom a půl obletu Země se v 16:22:13 UTC znovu na šest minut zapálil třetí stupeň Saturnu (S-IVB) a uvedl Apollo na dráhu k Měsíci. Za půl hodiny (od 16:49 UTC) astronauti přestavěli loď – s velitelským modulem se odpojili, otočili ho a připojili k lunárnímu modulu. Poté, v 17:49, odhodili nepotřebný třetí stupeň Saturnu.

                                    

Let k Měsíci trval tři dny. Navedení na dráhu k Měsíci bylo přesné, proto místo plánovaných čtyř korekcí dráhy astronauti provedli pouze jedinou asi v polovině cesty, 17. července v 16:17 UTC. O cestě vyprávěla posádka divákům v několika televizních reportážích – 17. července třikrát a počtvrté na druhý den. Po 17:21 UTC 19. července nad odvrácenou stranou Měsíce s pomocí motorů Apolla přešli na oběžnou dráhu Měsíce.

Na druhý den, 20. července, se v 17:44 UTC Armstrong a Aldrin v lunárním modulu odpojili od velitelského modulu, ve kterém zůstal Collins. V 19:05 Armstrong a Aldrin zažehli motor lunárního modulu (DPS) a začali svůj sestup na povrch. Prvním zážehem se dostali na sestupovou dráhu s nejnižším bodem 15 km nad povrchem Měsíce, ve 20:05 zapálili DPS podruhé a zahájili vlastní sestup.

Buzz Aldrin na povrchu Měsíce

                                                                    Buzz Aldrin na povrchu Měsíce

 

Brzy však zpozorovali, že motory byly v činnosti déle, míjejí orientační body o čtyři sekundy před plánovanou dobou a přistávají na kilometry daleko od původně plánovaného místa. Navigační a řídící počítač hlásily hned několik poplachů způsobených vychýlením z plánované trasy. To přinutilo posádku kontrolovat řízení modulu. V řídícím středisku NASA mladý operátor Steve Bales oznámil řediteli letu, že přes poplachy je bezpečné pokračovat v sestupu. Poplachy, které generoval program lunárního modulu, signalizovaly, že počítač není schopen dokončit výpočty ve vyhrazeném čase („executive overflows“). Jak se později zjistilo, počítač strávil neplánovaný čas obsluhou potkávacího radaru, který se během sestupu nepoužíval. Steve Bales za svoje „pokračujeme“ v napjaté chvíli sestupu obdržel Medaili svobody (Medal of Freedom).

Hned jak posádka mohla obrátit svou pozornost zpět k výhledu ven, astronauti viděli, že počítač je vede přímo na místo plné velkých kamenů u velkého kráteru. Armstrong převzal ruční řízení lunárního modulu a navedl jej na přistání v 20:17:43 UTC.V nádržích sestupného stupně zbylo palivo na méně než 30 sekund letu.

Za první slova z povrchu Měsíce se všeobecně považují slova Neila Armstronga „Houstone, tady je základna Tranquility. Orel přistál!“, ačkoliv fakticky to byla Aldrinova slova „Signál kontakt.“ („Contact Light“), jež vyslovil poté, co se jedna z přistávacích sond lunárního modulu dotkla povrchu Měsíce.

Při výstupu z lunárního modulu měl Armstrong zpočátku problém projít průlezem se svým PLSS (Portable Life-Support System, příruční systém pro zabezpečení životních podmínek – „batoh“, který měli astronauti na zádech). Podle veterána letů Apollo Johna Younga při návrhu batohu s PLSS nebylo zohledněno pozdější zmenšení průlezu lunárního modulu; takže nejvyšší pulz astronautů byl zaznamenán v průběhu vstupů a výstupů z lunárního modulu.

Ve 2:39 UTC 21. července Armstrong otevřel průlez, vylezl ven a ve 2:51 UTC začal sestupovat po žebříku na povrch Měsíce. Kvůli kontrolnímu a ovládacímu panelu skafandru, připnutému na hrudi, si neviděl na nohy. Během sestupu po devítischodovém žebříku Armstrong zatáhl za ovladač, aby vyklopil oddíl s vybavením (Modular Equipment Stowage Assembly, MESA) složený na boku lunárního modulu a aktivoval v něm umístěnou televizní kameru. Obrázky byly nasnímány systémem pomaloběžné televize (Slow-scan television) a v pozemních střediscích je přes obrazovku snímaly kamery běžného televizního systému, což způsobovalo značnou ztrátu kvality.Signály byly zachyceny observatoří Goldstone v USA a v australském Honeysuckle Creek. O několik minut později bylo televizní vysílání přepnuto na signál z citlivějšího radioteleskopu v australské Observatoři Parkes. Přes některé technické a povětrnostní těžkosti, byl rozostřený černo-bílý obraz první procházky po povrchu Měsíce zachycen a ihned vysílán pro nejméně 600 milionů lidí na Zemi.

Po popisu povrchu („vypadá jako velmi, velmi jemně zrnitý… je to skoro prach“) Neil Armstrong sestoupil ze žebříku lunárního modulu a jako první člověk v historii vkročil do jiného světa. 21. července ve 2:56:15 UTC, šest a půl hodiny po přistání, vkročil na povrch Měsíce a pronesl památnou větu: ,,Je to malý krok pro člověka, obrovský krok pro lidstvo".

Všichni tři astronauti se pak v pořádku vrátili na Zemi 24. července, když přistávací modul dosedl na hladinu Tichého oceánu. V USA pak byli Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michaela Collins oslavováni jako hrdinové a absolvovali několik turné nejen po USA. 

USA přistáním na Měsíci demonstrovala svou ,,vesmírnou" převahu nad Sověty a zároveň se splnil požadavek Johna Fitzgeralda Kennedyho, aby do konce šedesátých let přistál na Měsíci člověk. Na Měsíci pak přistálo pět dalších misí programu Apollo, poslední v prosinci 1972.

 

 

Tagy článku