Jedení syrových myší, nucené plazení po zemi, pobyt na mrazu. Hrůzy ,,dětské Osvětimi" v Lodži zakusily i dvouleté děti

Jedení syrových myší, nucené plazení po zemi, pobyt na mrazu. Hrůzy ,,dětské Osvětimi&quote; v Lodži zakusily i dvouleté děti
Autor: public domain
07 / 02 / 2021, 16:00

Koncentrační tábor v Lodži byl zřízen v roce 1942 výhradně pro děti. Převáženy byly do něj i dvouleté děti. Nejen ty pak zakusily hrůzy lágru, který vznikl uvnitř nechvalně známého ghetta.

Není pochyb o tom, že statečný polský národ během druhé světové války vykrvácel. Mezi mnoha tragédiemi, které postihly Poláky, byl i koncentrační tábor v Lodži, jenž byl určen pro děti a částečně mládež. Lágr byl postaven v roce 1942 a převáženy do něj byly děti od 2 do 16 let. Nevíme přesně, kolik dětí se nacházelo v tomto koncentračním táboře, počty kolísají od jednoho tisíce až do málo pravděpodobných 13 000.

Lágr byl postaven německými okupanty proto, že nevěděli, co vlastně dělat s dětmi, které byly zatýkány za drobné krádeže, pašeráctví a další menší přečiny, a navíc už neměly rodiče, jež Němci zatkli či popravili. I když se jednalo o velmi mladé vězně, v pravidelných intervalech zažívali to, co dospělí v jiných koncentračních táborech. Museli čelit každodenní krutosti a bestialitě esesáků, neměli žádnou podporu či ochranu od dospělých vězňů, kteří zde nebyli. Nechybělo bití, mučení, hladovění či různé formy ponižování.

Na denním pořádku byly samozřejmě i tresty za maličkosti, nebo se jednoduše našla malicherná záminka. Děti byly nuceny k práci, a za nesplnění ,,normy" přicházely pravidelně tresty. Mezi nimi byl například i nucený pobyt na mrazu. Pro děti to znamenalo obrovský nápor, který nikde nezažily a podmínky v koncentračním táboře je dostaly až na samý limit psychických a fyzických sil. 

V táboře se šířily i nakažlivé nemoci, na které děti umíraly. Není proto divu, že mnoho z dětských vězňů těmto podmínkách podlehlo. Koncentrační tábor dostal na starost bezcitný SS-Sturmbannführer Karl Ehrlich, na jehož kruté metody vzpomínali později přeživší. Mezi jeho sadistické způsoby patřilo například nucené plazení vězňů po zemi, čištění esesáckých bot, aby děti vůbec mohly dostat jídlo, které snad ani poživatinou nebylo.

Mnohé šokující skutečnosti prosákly na veřejnost díky Jolantě Sowińské-Gogaczové, spoluautorce knihy ,,Malá Osvětim. Dětský tábor v Lodži". Kniha je založena na mnoha svědectvích autorky, která strávila 8 let tím, že cestovala na různá místa a zpovídala bývalé vězně koncentračního tábora v Lodži. A některá svědectví jsou opravdu těžko uvěřitelná. Gertruda Skrzypaková například vypověděla, že děti byly tak hladové, že si okusovaly nebo žvýkaly vlastní ruce.

V jiném rozhovoru prozradila Stefania Otto-Szafrańska, že schválně rozlitou polévku lízaly vyhladovělé děti z podlahy. A přidala další svědectví. ,,V táboře byla nahá dívka, která připomínala živou kostru. Opravdu jsem se jí bála. Jednou v noci přišla k mé posteli a snažila se mi vzít přikrývku. Bránila jsem se a křičela. Snažila se mě uškrtit. Někdo kdo nás viděl to řekl dozorcům a ti nařídili, že nahá dívka má být hozena do mrazu. Pak na ni vylili vodu a dívka zemřela," vzpomínala na děsivé zážitky z koncentračního tábora Ewa Gauss-Nowakowska. Další si pak vybavovali, že v koncentračním táboře nebyly vlastně skoro žádné myši. To proti, že dětští vězni je chytali a jedli za syrova.

Toužebné osvobození rudou armádu přišlo až v lednu 1945. Několik stovek dětí se pak snažilo dostat zpět domů, některé z nich takové štěstí neměly, protože jim nacisté rodinu předtím vyvraždili. Počet dětských obětí z ,,malé Osvětimi" se též nedá určit přesně, odhaduje se minimální počet 72, ale číslo se bude pohybovat spíše ve stovkách mrtvých. Těm, kdo přežili hrůzy tábora, pak němečtí okupanti doslova ukradli část dětství a psychicky je poznamenali na celý život.

 

Zdroj: The First News

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace