Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Hector Cafferata
Korejská válka byla bojem o holý život, jak se přesvědčil také Hector Cafferata. Tomu se podařil bez přehánění neuvěřitelný čin, který nejen jemu zachránil život.
V bitvě o Chosin Reservoir (bitva o Chosinskou přehradu) v roce 1950, která byla součástí Korejské války, ukázal jedenadvacetiletý voják neuvěřitelnou kombinaci statečnosti, obratnosti a vůle přežít. A tyto vlastnosti mu také pomohly v kritickou chvíli doslova přečkat vlastní smrt. Cafferatu mělo čekat stejně jako jeho spolubojovníky peklo, které bylo v bitvě u Chosinské přehrady umocněno nehostinnými podmínkami, které charakterizoval především mráz a sníh.
V listopadu 1950 se chystalo udeřit na Američany na 120 000 Číňanů, kteří bojovali po boku severokorejských vojáků. Právě počasí a nevlídné podmínky se staly pro Američany kromě Číňanů dalším nepřítelem, který se chystal na ně udeřit. 27. listopadu 1950 v noci tento útok skutečně přišel. Cafferata a další vojáci byli probuzeni ,,zuřivým" čínským útokem, kteří na překvapené Američany zaútočili. Útoky navíc přicházely v dalších a dalších vlnách. Cafferatta byl při jednom z nich zraněn granátem do ruky.
V jednu chvíli se americký voják dostal do situace, kdy musel čelit s dalším vojákem Kennethem Bensonem mnohonásobné přesile, protože většina mužů z jeho čety byla buď zabita v boji či těžce zraněna. Sám zraněný, s omrzlinou nohy vracel neúnavně odklízel rýčem granáty, které na něho házel nepřítel a druhou rukou po nich pálil ze své pušky, kterou mu mezitím nabil jeho spolubojovník Benson. Cafferatova bitva trvala přes pět hodin.
Později na to statečný voják vzpomínal již v odlehčeném tónu: ,,Po zbytek noci jsem rýčem odrážel ruční granáty a současně jsem po nich pálil ze své pušky. Musel jsem odrazit té noci tucet granátů. A víte co? Byl jsem nejhorším baseballovým hráčem na světě." Cafferata byl sice vážně zraněn jedním z nepřátelských snajperů, ale byl zachráněn dalšími vojáky.
V prosinci 1950 byl evakuován do Japonska a posléze se vrátil do USA, aby se zde zotavil. V roce 1952 obdržel od prezidenta Harryho Trumana Medaili cti, nejvyšší americké vojenské vyznamenání za projevenou statečnost v boji. Cafferata zemřel v roce 2016 v nedožitých 87 letech. Jeho jméno však navždy vstoupilo do historie.
Zdroj: warhistoryonline.com