Ještě pár slov k Janu Masarykovi, vnitřně rozervanému muži milujícím svou vlast

Ještě pár slov k Janu Masarykovi, vnitřně rozervanému muži milujícím svou vlast
Popisek: Jan Masaryk
22 / 03 / 2019, 14:00

Jan Masaryk, ministr zahraničí, zemřel 10. března 1948 na dlažbě nádvoří Černínského paláce. Věřil, že je možné ,,lavírovat" mezi Západem a Východem a se Sovětským svazem jednat jako rovný s rovným. V tom se osudově mýlil.

Jedno je však jisté, Jan Masaryk symbolizoval jedno z posledních pout, které mělo již brzy zkomunizované Československo se Západem. Populární ,,Honza" se vracel v roce 1945 do Československa s velkou autoritou, kterou si vydobyl v britském exilu. Jeho vlídná a na druhé straně svérázná povaha a neformálnost dokázala přitáhnout davy a lidé proto Masaryka milovali. Stal se poválečným ministrem zahraničí, i když si na toto místo ,,brousil" zuby i další výrazný demokrat Hubert Ripka z národně socialistické strany. Masaryk však ve skutečnosti své ministerstvo neměl pevně v rukou, šedou eminencí byl komunista Vlado Clementis, národně orientovaný komunista, který tahal za nitky.

Masaryk razil teorii, že Československo má udržovat přátelské a dobré politické a hospodářské styky se SSSR, ale historicky patří k Západu, ke kterému se má přimykat v první řadě. Poté, co však byla československá delegace původně mířící na pařížskou konferenci v roce 1947, která se měla zabývat programem poválečné ekonomické obnovy - Marshallova plánu, Stalinovým svévolným ,,oktrojovaným" rozhodnutím odvolána, poznal Masaryk, že československo-sovětské vztahy nejsou v žádném případě založeny na principu rovného s rovným, právě naopak.

V únoru 1948 pak Masaryk, vnitřně rozervaný melancholik, odmítl podat s ostatními demokratickými stranami demisi, a ,,hodil" se marod, jak to někdy dělával v případě těžkých politických sporů. Každopádně přijal místo v ,,obrozené" Gottwaldově vládě (,,rád si v ní zavládnu") a svou autoritou představoval demokratickou fasádu nastupující totalitní moci, která se již brzy měla vypořádávat se svými politickými oponenty. A to byla Masarykova chyba.

Otázkou zůstává, zda si Masaryk vzal život, když viděl, v jaké bezvýchodné situaci se nacházel na přelomu února a března 1948,  nebo byl úkladně zavražděn komunisty či například ruskými tajnými službami. To už se zřejmě nikdy nedozvíme, i když pro obě verze by se našlo dostatek indicií. Masaryk byl po únoru 1948 v podstatě vnitřně nešťastným člověkem, kterého opustili demokraté, a jenž nebyl schopen v pravý čas odejít. Po únoru 1948 už nebylo možné pro Masaryka obhájit svou demokratickou politickou koncepci ve společensky změněných podmínkách, kdy zvítězily totalitní síly.

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace