Jezdíme se do Moskvy učit, jak Vám zakroutit krkem, hřímal v roce 1929 Gottwald. Svá slova bohužel dodržel

Jezdíme se do Moskvy učit, jak Vám zakroutit krkem, hřímal v roce 1929 Gottwald. Svá slova bohužel dodržel
Autor: Screenshot YouTube|Popisek: Klement Gottwald
16 / 01 / 2018, 10:00

S blížícím se smutným sedmdesátým výročím převzetím moci komunisty si čeští soudruzi jistě vzpomenou tak jako vždy na Klementa Gottwalda, který hrál během února 1948 klíčovou roli. V roce 1929 jako nově zvolený poslanec ve svém ,,památném projevu" otevřeně hrozil politickým odpůrcům likvidací. Svá slova o necelých 20 let později dodržel.

,,A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry! " pronesl Gottwald jako svůj první projev a sklidil kromě výsměchu také pobouření přítomných poslanců, kteří jeho slova nebrali vážně. Záhy zjistili, že mladý poslanec ve svém projevu vše myslí opravdu vážně. 

V roce 1929 provedl Gottwald a jeho ,,karlínští kluci" na V. sjezdu KSČ vnitrostranický bolševický převrat a stranu zcela ovládli. To způsobilo masový odliv členské základny, ale KSČ pod vedením Gottwalda stále získávala solidní volební výsledky a předseda KSČ se u straníků těšil stále většímu respektu. Za druhé světové války přešla KSČ do podzemí a aktivně se zapojila do odboje.

psali jsme: Chtěl připojit Slovensko k SSSR. Gustáv Husák věřil komunismu do konce života

Po roce 1945 pak Gottwald přijížděl s aurou bojovníka proti nacismu a stal se v první Fierlingrově vládě náměstkem předsedy vlády. Komunisté se postupně stali nejsilnější politickou stranou, což stvrdili ve volbách v roce 1946, kdy získali 40%. Gottwald se stává premiérem a komunisté obsadí nejvíce vládních křesel. Vítězství v českých zemích kalila prohra KSS na Slovensku, kde slovenští komunisté prohráli, protože tam triumfovala Demokratická strana.

Není bez zajímavosti, že Gottwald se těšil v letech 1945 - 1948 v Československu značné popularitě již před únorem 1948, vyšla o něm ,,oslavná" publikace v roce 1946 k jeho padesátým narozeninám. Gottwaldova ,,hvězdná" chvíle však přišla v únoru 1948, kdy se stal klíčovým článkem v provedení státního převratu. Mobilizoval stranu, jejíž příslušníci a spřátelené organizace prováděli masové čistky v nekomunistických stranách a ve veřejném životě. Tzv. akční výbory, nikým nevolené, vyhazovaly ze zaměstnání a všech politických úřadů nepohodlné osoby a odpůrce KSČ. 25. února 1948 se z Gottwalda stal vítěz, který porazil ,, buržoazní reakci".

psali jsme: Dědictví Velké říjnové socialistické revoluce? Potoky krve a miliony mrtvých

Zatímco se však čeští soudruzi opájeli tímto vítězstvím, Moskva v čele se Stalinem kritizovala postup KSČ v únoru 1948 jako málo ,,revoluční". Představitelé radikálního komunistického křídla jako například ministr zemědělství Július Ďuriš si jednou postěžoval, že se jednalo o ,,operetní puč" a že to nevypadalo jako v Rusku při nastolování bolševické vlády v roce 1917. Gottwald se stal sice formálně vítězem, protože rozhodl o otázce moci v Československu, kde před únorem 1948 ještě nenastolili komunisté mocenský monopol, jeho příchodem na Hrad v červnu 1948 však ztrácí vliv i moc. Z permanentního strachu z toho, že by v probíhající mašinérii politických procesů na něho mohla Moskva ukázat, se uchýlil k nezřízenému pití alkoholu. Raději ani do Mosky nejezdil, protože se Stalina bál. Místo něho tam raději posílal svého zetě Alexeje Čepičku či Antonína Zápotockého.

Na Pražském hradě tak byl v izolaci, na což si pravidelně stěžoval generálnímu tajemníkovi Rudolfu Slánskému. V roce 1953 jel Gottwald na Stalinův pohřeb, aniž věděl, že se jedná o jeho poslední cestu. 14. 3. 1953 umírá na prasklou výduť aorty. Symbolicky jen devět po poté, co zemřel Stalin. Gottwald tak sice ,,zakroutil" svým politickým oponentům krky, jak v roce 1929 prohlásil, sám však zemřel izolovaný a v permanentním strachu před sovětskými soudruhy.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival  - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace