Autor fotografie: wikipedia, public domain|Popisek: K1-88
Po svém vzniku v roce 1961 se obrněné jednotky Armády Korejské republiky (ROKA) opíraly, a jiné řešení se nenabízelo, o americkou techniku. Zčásti šlo o pozůstatky z korejské války z 50. let, tedy střední tanky M4 Sherman, lehké tanky M24 Chaffee. Ovšem ani později dodané M47 Pattony se nemohly zcela sebevědomě postavit severokorejským T-54/55 a T-62 a jejich korejským variantám Chonma-Ho. Jižní Korea, stále ve válečném stavu se svým polo(?)šíleným sousedem ze severu, se musela rozhodnout, jakou cestou se dál vydá.
Teprve na přelomu 70. a 80. let přišly do výzbroje jihokorejské armády modernizované varianty tanků M48. Tedy v době, kdy byl standardním tankem amerických ozbrojených sil typ M60 a byly zaváděny první M1 Abrams, dostávaly obrněné jednotky tanky vyrobené o více než dvě desetiletí dříve. Shermany (verze M4A3E8) byly vyřazeny až v polovině 70. let, ale staré M47 stále tvořily významnou součást sil. Pro 125mm kanóny severokorejských tanků nebyly se svou úrovní ochrany a s 90mm hlavní zbraní žádným soupeřem.
Byla zvažována tři východiska. Prvním byl nákup tehdy moderních tanků M60. Druhou licenční výroba německých Leopardů 1. A poslední se pak opíralo o vývoj domácího vozidla, samozřejmě s využitím zahraničních zkušeností a technologií. A také vlastních zkušeností s modernizací Pattonů verzí M48A3 a M48A5 s písmenem K označujícím vozidla s naftovými motory, úsťovými brzdami, vylepšeným podvozkem, výmetnicemi kouřových granátů a laserovým systémem řízení palby.
Jižní Korea se vydala trnitou poslední cestou a slavila úspěch. Ve spolupráci se společností Chrysler Defence, výrobcem Abramsů, vzniká progresívní hlavní bitevní tank označovaný jako K1-88. Přišly v samém závěru konfliktu, kterému říkáme studená válka, ale na korejském poloostrově dodnes neskončila ani válka zahájená v roce 1951.
Vývoj tanku K1 byl zahájen v roce 1980 pod dohledem americké společnosti GDLS a na první pohled byl zřejmý vliv tvarů tanku M1 Abrams, resp. prototypu XM1, pročež se korejskému tanku také přezdívá "asijský Abrams". Je poháněn naftovým motorem Teledyne Continental AVCR-1790 o výkonu 1200 k, stejně jako například izraelské Merkavy III, a nese licenčně vyráběný britský 105mm kanón s drážkovanou hlavní L7 označovaný jako KM68.
Video: youtube
Na rozdíl od staršího Abramse byl tank zařazený do služby v roce 1988 (odsud K1-88) vybaven ranou variantou vzájemně nezávislých zaměřovačů velitele a střelce umožňujících schopnost "hunter-killer". Do roku 1998 vzniklo přes 1000 kusů tanku, který se může dodnes velmi směle postavit čemukoli, co by snad nasadila Severní Korea, zejména po modernizaci na verzi K1A1 nesoucí 120mm kanón KM256, licenční M256 od Rheinmetallu, který nesou také poslední verze Abramsů nebo ranější verze Leopardu 2. Aktuální variantou ve službě je K1A2 z roku 2012.
Podstatné výhody zvoleného řešení jsou zřejmé: tanky jsou vyráběné v Jižní Koreji v zásadních ohledech nezávisle na zahraničních dodávkách. Země má plně v rukách další vývoj a veškerou logistiku údržby. Náhradní díly nevozí přes půl planety.