foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Jozef Tiso a Adolf Hitler
Slovenský kněz a politik Jozef Tiso je v českém prostředí vnímán záporně, na Slovensku to však není tak jednoznačné a některé názory říkají, že stanul v čele prvního samostatného slovenského státu, byť zcela závislém na nacistickém Německu.
Náhled na Tisa tak ovlivňuje samozřejmě i fakt, kdo jej hodnotí, zda Čech nebo Slovák. Pro řadu Slováků totiž nepředstavuje Tiso symbol kolaborace s nacistickým Německem, ale člověka, díky němuž poprvé v dějinách vznikl samostatný slovenský stát (tzv. Slovenský štát), byť naprosto závislý jako satelit na Německu. Ten ve své podstatě vznikl 13. 3. 1939 na jednáních Tisa s Adolfem Hitlerem, který direktivně nařídil překvapenému Tisovi, aby tento stát navzodry hlasům konzervativních představitelů Hlinkovy slovenské ľudové strany (HSĽS) vyhlásil, nebo jej ponechá napospas horthyovskému Maďarsku.
Psali jsme
Vynikající právník, pozdější předseda Nejvyššího správního soudu, překladatel. Ale hlavně politik a protektorátní prezident. Jak vlastně na Háchu…
Německo si svůj satelit pojistilo tzv. Ochrannou smlouvou z března 1939 (Schutzvertrag), podle níž musel Tiso a další provádět zahraniční politiku v úzké kooperaci s Německem. Tiso byl sice velmi zbožným člověkem, to však nezabránilo tomu, aby dal jeho režim deportovat ze Slovenska do vyhlazovacích koncentračních táborů 58 000 židů. V roce 1942, kdy se začaly transporty organizovat, prohlásil Tiso, že tyto deportace nejsou v rozporu s křesťanskou morálkou.
Na druhé straně bylo Tisovi, Vojtěchu Tukovi, Alexandrovi Machovi a dalším představitelům HSĽS jasné, že Slovenský štát stojí a padá právě s Německem a jeho existence se bude odvíjet od toho, zda vyhraje válku, či nikoliv. Německo válku prohrálo, a to znamenalo samozřejmě i konec Slovenského štátu. Tiso byl zatčen Američany v bavorském Altöttingu a posléze vydán do Československa. V dubnu 1947 pak Národní soud vynesl nad Tisem rozsudek, který se dal čekat - trest smrti oběšením. Ten byl 18. dubna vykonán.
Hodnocení Slovenského štátu je více než 70 let po jeho zániku nejednoznačné a liší se podle toho, kdo takové hodnocení provádí. Pro řadu Slováků ještě dnes představuje tento útvar první samostatný stát v historii, byť totalitní s vládou jedné strany - HSĽS a zcela závislý na Německu. Čech naopak obvykle hodnotí Slovenský štát ze svého pohledu výrazně negativně. Jednalo se o stát nedemokratický, závislý též na totalitním Německu, který organizoval židovské transporty do vyhlazovacích koncentračních táborů, aktivně vystupoval proti Slovenskému národnímu povstání, vyhlásil válku Sovětskému svazu a byl poslušným vykonavatelem příkazů z Berlína.
Tiso je z českého pohledu jednoznačně zrádce a kolaborant a má řadu znaků podobných s Emilem Háchou. Ten však alespoň d roku 1941, do příchodu R. Heydricha do Prahy, byl ve spojení s londýnskou exilovou vládou E. Beneše a snažil se pomáhat odboji i perzekvovaným Čechům, než se definitivně dostal na šikmou ,,kolaborační" plochu, z níž už do roku 1945 nesešel.
Psali jsme
Druhý československý prezident Edvard Beneš zažíval během mnichovské krize a bezprostředně po ní nejtěžší chvíle své politické kariéry. Pro Beneše…
Hácha stejně jako Tiso nedokázali odejít ,,ze scény", Hácha měl již dokonce připraven abdikační list, ale nakonec jej nepodepsal a s Benešem se rozešel ve zlém. Tiso, i když věděl v roce 1944 musel vědět, že se blíží konec Německa a tím pádem i státu, v jehož čele stál, stál pevně na svých pozicích, protože dal přece Německu slib věrnosti. Neschopností se odpoutat od Německa a zachránit alespoň něco tak jednoznačně staví Tisa do negativního světla.
James Maurice Ward: Jozef Tiso. Kněz, politik, kolaborant
Tagy