Jsem velitelem Luftwaffe, ale žádné letectvo nemám, řekl německý polní maršál Robert von Greim. Potom rozkousl kyanidovou kapsli

Jsem velitelem Luftwaffe, ale žádné letectvo nemám, řekl německý polní maršál Robert von Greim. Potom rozkousl kyanidovou kapsli
Autor: Bundesarchiv CC-BY-SA 3.0|Popisek: Robert rytíř von Greim
02 / 05 / 2020, 16:30

Robert rytíř von Greim byl pilot a poslední velitel Luftwaffe. Čtyři dny před svou sebevraždou jmenoval Hitler von Greima vrchním velitelem Luftwaffe. To vše 26. dubna 1945 v bezvýchodné situaci a obklíčeném Berlíně.

V posledních okamžicích Třetí říše do něj vložil Adolf Hitler svou důvěru. Robert von Greim měl tu ,,čest" se stát posledním vrchním velitelem Luftwaffe. Von Greim však spíše byl generálem bez vojska, protože nacistické Německo se řítilo v dubnu 1945 nezadržitelně do záhuby.

Von Greim se narodil v roce 1892 v rodině kapitána policie. Von Greim vstoupil v roce 1911 do armády. V první světové válce mu byly svěřeny kurýrní úkoly, v průběhu konfliktu se přihlásil k výcviku u vojenského letectva. V roce 1917 sloužil u 34. stíhací perutě, které posléze velel. Von Greim měl být vůbec prvním německým stíhacím pilotem, který ze vzduchu zničil kulometem britský tank. Von Greim se ukázal jako schopný pilot, když dosáhl 28 leteckých vítězství, za coz mu byl udělen řád Pour le Mérite. Ke konci války německého letce vyznamenali Vojenským řádem Maxe Josefa, čímž mu propůjčoval titul rytíř.

Po skončení první světové války se von Greim vrátil do Bavorska spolu s 8. dělostřeleckým plukem. Poté, co v roce 1920 neúspěšně proběhl Kappův puč, pokus pravicových militantních kruhů o převrat, požádal von Greim o propuštění z armády. V roce 1924 dostal od vůdce Kuomintangu Čankajška zajímavou nabídku, aby se aktivně podílel na výstavbě čínského letectva. Von Greim souhlasil a odcestoval do Číny, kde strávil další tři roky. V roce 1927 se vrátil zpět do vlasti a ve Würzburgu zastával místo ředitele školy civilního letectví. Von Greim se v roce 1934 opět vrací do armády a slouží v hodnosti majora u 7. dělostřeleckého pluku. Zakrátko byl však převelen na ministerstvo letectví, později nastoupil na místo velitele 1. stíhací školy.

Po vypuknutí druhé světové války se podílel von Greim na polském tažení a invazi do Norska v pozici velitele letecké flotily. Zúčastnil se také neúspěšné letecké bitvy o Británii. V letech 1941-1942 se aktivně angažoval v bojích o Mariupol. V roce 1943 jej povýšili na generálplukovníka a stal se velitelem 6. letecké flotily, která měla zajišťovat leteckou podporu Skupiny armád Střed. 6. letecká flotila výrazně zasáhla do bitvy u Kurska, za což byla von Greimovi osobně Hitlerem udělen Rytířský kříž s dubovou ratolestí.

Blížil se konec války a bylo jasné, že Německo nemá prostředky k tomu, aby v konfliktu zvítězilo. Hitlerovi do té doby někteří loajální spojenci vypověděli vůdci poslušnost, protože věděli, že válka je už prohraná. To dokumentoval i případ vrchního velitele Lugtwaffe Göringa, jenž byl zbaven funkce poté, co chtěl převzít velení a poslal Hitlerovi v tomto smyslu i dopis. Hitler zbavil svého dřívějšího spojence všech funkcí a dal příkaz k jeho popravě.

V tuto chvíli přichází pozdní von Greimova ,,hvězdná hodina", protože Hitler svěřil funkci vrchního velitele právě jemu a povýšil do hodnosti polního maršála. Stalo se tak čtyři dny před vůdcovou sebevraždou. Von Greim ovšem byl za daných podmínek generálem bez vojska a potom, co byl 8. května zajat v Rakousku Američany prohlásil: „Velím Luftwaffe, ale žádnou Luftwaffe nemám." To bylo přesné vystižení situace.

Jak se definitivně stáhla mračna nad Třetí říší, začal se naplňovat i von Greimův osud. Američané jej měli v rámci sovětsko-americké výměny zajatců předat Sovětům, a to znamenalo noční můru pro všechny nacistické pohlaváry, kteří se chtěli dostat do amerického zajetí. V obavě před tím, že by jej Sověti mučili a s největší pravděpodobností i popravili, spáchal Von Greim 24. května 1945 v Salzburgu sebevraždu, když rozkousl kyanidovou kapsli. Skončil tak život posledního vrchního velitele Luftwaffe, který už žádné letectvo neměl k dispozici.

 

Zdroj: Wikipedia, ww2gravestone.com

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace