Autor fotografie: „Bundesarchiv Bild 101I-646-5184-26, Russland, Flugzeug Junkers Ju 87“ od Bundesarchiv, Bild 101I-646-5184-26 / Niermann / CC-BY-SA 3.0. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 de via Wikimedia Commons|Popisek: Ju-87
Toto letadlo patří k nejvýznamnějším strojům druhé světové války. Stalo se symbolem Blietzkriegu (bleskové války) v letech 1939-1941.
V jeho podvozku byla namontovaná siréna, která v případě zapnutí vydávala pri střemhlavém letu ,,kvílivý" zvuk, jenž měl neskutečný psychologický účinek na nepřátele (někteří Poláci dokonce při tomto zvuku opouštěli své postavení a dávali se na ústup).
První prototyp vzlétl v roce 1935 a zkonstruoval jej ho Herman Polman. Bojový křest zažila Stuka ve španělské občanské válce mezi lety 1936-1939. V ní se ukázal tento střemhlavý bombardér jako ideální na bojové lety. Výhodou tohoto stroje bylo to, že i méně zkušení piloti dokázali bombardovat cíle s vynikající přesností.
Pokud měla Luftwaffe prevahu ve vzduchu, byly Stuky efektivními zbraněmi, což platilo hlavně v Polsku a i při pádu Francie, kdy byly tyto stroje považované za téměř neporazitelné. Zlom nastal v bitvě o Velkou Británii, kde narazily na silnejší soupeře v podobě výkonných britských stíhaček Hurricane a Spitfire, které působily těmto strojům a vlastně i celé Luftwaffe katastrofální ztráty.
Od této doby se přestaly používat na západní frontě a nasazeny byly už jen v Africe a v Sovětském svazu, kde stále slavily úspěchy. V Sovětském svazu se používaly i na ničení tanků, do vzdušných bojů zasáhla verze Stuky s dvěma 37 mm kanóny pod křídly.
Tanky neměly proti těmto strojům téměř žádnou šanci. Důkazem toho je fakt, že německý pilot Hans-Ulrich Rudel zničil více než 500 sovětských tanků, a třicetkrát přežil sestřelení svého letadla. Stuka sa vyráběla v mnoha verzích, jmenujme zde několik z nich:
-Ju 87B-2 trop – verze určená do pouštních podmínek
-Ju 87D-4 – torpédový bombardér
-Ju 87C – určená pre letadlové lodě
-Ju 87D-7 a D-8 – noční bombardéry
-Ju 87D-3 – verzie pro útoky na pozemní ciíe
Ju 87D-1 byla nejčastěji vyráběnou verzí. Byla upravená díky prvním bojovým zkušenostem, posléze se začal používat výkonnější motor a stroj mohl nést bomby o hmotnosti 1800 kg. Celkem se vyrobilo 1037 kusů. Vyrobeno bylo více než 6000 kusů tohoto střemhlavého bombardéru.
Technické údaje nejvíc vyráběné verze Ju 87 D-1:
Pohonná jednotka: dvanáctiválcový závěsný motor Junker Jumo 211J-1 s výkonem 1051 Kw
Rozměry: délka 11,50 m, výška 3,9 m, rozpětí 13,8 m
Hmotnost: prázdná 2750 kg , operační 4250 kg
Maximální rýchlost: 410 km/h
Dolet: 1535 km
Operační dostup: přibližně 7 300 m
Výzbroj: Dva kulomety MG 17 kalibr 7,92 mm pevně nainstalované pod křídly na střelbu vpřed, a kulomet Mg 81z kaliber 7,92 mm v zadní části kabiny, bomby do hmotnosti 1800 kg.
Zdroje: ottova encyklopedia- lietadla druhej svetovej vojny, youtube, wikipedia, LUDEKE.