foto: David Falconer; Wikimedia Commons, volné dílo/Zavřená čerpací stanice, 1973
Ropné embargo Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) bylo na Spojené státy a další spojence Izraele uvaleno 19. října 1973. Během následujících šesti měsíců se světové ceny ropy zčtyřnásobily. Embargo bylo odvoláno v březnu 1974, ale ceny i poté zůstaly na vysoké úrovni a k původní hodnotě se již nikdy nevrátily. Od tohoto „ropného šoku“ OPEC i nadále využívá svého vlivu k řízení cen ropy. Kontroluje přibližně 42 % světových dodávek. A kromě toho se podílí ze 60 % na světovém vývozu ropy a disponuje 72 % prokázaných zásob ropy.
První krok učilil v roce 1971 prezident Richard Nixon, když se rozhodl vyřadit Spojené státy z tzv. „zlatého standardu“. V důsledku toho již státy nemohly směňovat americké dolary ve svých devizových rezervách za zlato. Krok způsobil okamžitě prudký nárůst ceny zlata a byl tak náhlý a nečekaný, že zároveň způsobil pokles hodnoty dolaru. A ten zase poškodil země OPEC (počátkem 70. let šlo o Alžírsko, Irák, Írán, Kuvajt, Libyi, Nigérii, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Venezuelu, Katar, Indonésii a Ekvádor).
Psali jsme
Dohoda, známá jako Green Deal, si vytkla skutečně ambiciózní cíle. Do roku 2030 by měla Evropa snížit produkci skleníkových plynů alespoň o 50...
Jejich státní příjmy jsou závislé na petrodolaru. Jejich ropné kontrakty byly oceněny v amerických dolarech. To znamenalo, že jejich příjmy klesly spolu s dolarem. Náklady na dovoz, který byl denominován v jiných měnách, zůstaly stejné nebo vzrostly. OPEC dokonce uvažoval o tom, že by ropu místo v dolarech oceňoval ve zlatě.
19. října 1973 požádal Nixon Kongres o mimořádnou vojenskou pomoc Izraeli v celkové výši 2,2 miliardy dolarů. Izrael čelil od 6. října další arabské agresi vedení Egyptem a Sýrií v tzv. Jomkipurské válce. Arabští členové OPEC obratem reagovali zastavením vývozu ropy do Spojených států a dalších zemí, které Izrael podpořily, tedy Nizozemsko, Rhodésii, Jižní Afriku a Portugalsko. Egypt, Sýrie a Izrael vyhlásily 25. října 1973 příměří, ale OPEC pokračoval v embargu až do března 1974. Do té doby ceny ropy prudce vzrostly z 2,90 USD za barel na 11,65 USD za barel.
V reakci na embargo vyhlásila Nixonova administrativa 7. listopadu 1973 Project Independence na podporu domácí energetické nezávislosti. Rovněž vyvíjela intenzivní diplomatické úsilí mezi svými spojenci a prosazovala vznik unie či kartelu spotřebitelů, které by vyvažovaly moc producentů. Obě tyto snahy byly ovšem úspěšné jen částečně.
Psali jsme
28. srpna 1928 na skotské Vysočině se na hradě Achnacarry setkali tři muži. Reprezentovali tři největší ropné společnosti světa, a dohodli...
Ropné embargo je současně všeobecně obviňováno z toho, že způsobilo hospodářskou recesi let 1973-1975. K recesi a stagflaci, která ji doprovázela, přispěla nicméně i politika vlády USA. Patřila k nim Nixonova kontrola mezd a cen a měnová politika "stop-go" Federálního rezervního systému. Kontrola mezd nutila podniky udržovat vysoké mzdy. Firmy, aby snížily náklady, propouštěly zaměstnance. Zároveň nemohly snížit ceny, aby stimulovaly poptávku. Ta přitom klesla, když lidé přišli o práci.
Aby toho nebylo málo, FED opakovaně zvyšoval a snižoval úrokové sazby, a pro firmy tak bylo prakticky nemožné připravit si do budoucna relevantní strategii. V důsledku toho udržovaly vysoké ceny a inflace rostla. Bály se přijímat nové pracovníky, což recesi dále prohlubovalo. Ropné embargo pak zhoršilo inflaci tím, že zvýšilo ceny ropy. Přišlo v době pro americkou ekonomiku velmi nevhodné, což teoreticky násobilo jeho účinek. Domácí američtí producenti ropy sice jeli na plné obrátky, ale nahradit výpadek dovozu nebylo v jejich silách.
Vyšší ceny benzinu znamenaly, že spotřebitelé měli méně peněz na utrácení za jiné zboží a služby. To snížilo poptávku. Oslabila také důvěra spotřebitelů. Lidé byli nuceni měnit své návyky, což vyvolávalo pocit krize, kterou se vláda snažila vyřešit, ale neúspěšně. Nedostatek důvěry způsobil, že lidé utráceli o to méně.
Řidiči museli čekat v předlouhých frontách. Aby se jim vyhnuli, vstávali před svítáním nebo čekali až do soumraku. Na čerpacích stanicích se objevily barevně odlišené cedule: zelená, když byl benzín k dispozici, žlutá, když byl na příděl, a červená, když byly zásoby vyprodány. Státy zavedly příděly v lichých a sudých dnech: řidiči s poznávacími značkami končícími lichými čísly mohli dostat benzín jen v liché dny. Nixon také snížil celostátní rychlostní limit na dálnici na 88 km (55 mil) za hodinu, což mělo vést k úsporám paliva. A v letech 1974 a 1975 byl také zaveden celoroční letní čas.
Zvyšováním a snižováním nabídky se OPEC snaží stabilizovat cenu ropy. Pokud by cena klesla příliš nízko, prodávali by svou omezenou komoditu příliš levně. Pokud by byla příliš vysoká, vypadal by rozvoj těžby břidlicových plynů a další alternativy přiliš atraktivně. Válku s Izraelem embargo nevyhrálo a Spojené státy od jeho podpory neodradilo.
Zdroj: thebalance.com; history.state.gov
Tagy