K-3 Leninskij Komsomol – první sovětská jaderná ponorka (1958–1988)

K-3 Leninskij Komsomol – první sovětská jaderná ponorka (1958–1988)
03 / 12 / 2019, 16:00

V září roku 1967 došlo k první a jedné z nejvážnějších havárií na jaderné ponorce sovětského námořnictva. Nehoda na palubě ponorky K-3 Leninský Komsomol připravila o život 39 námořníků. Než se k ní dostaneme, je třeba si připomenout historii ponorek projektu 627, jehož je ponorka K-3 prvním plavidlem. Její stavba byla zahájena v roce 1954, do služby vstoupila 1. července 1958, a vydržela v ní třicet let.

Projekt 627 a 627A byl první třídou sovětských jaderných stíhacích ponorek vyzbrojených torpédomety, které kromě konvenčních torpéd (SET-65 nebo 53-65K) mohly vypouštět i miny. Zahrnoval 13 útočných ponorek (K-3, K-14, K-5, K-8, K-52, K-21, K-11, K-133, K-181, K-115, K-152, K-42 Rostovskij Komsomol a K-50) a jednu experimentální ponorku: K-27 s reaktory chlazenými kapalným kovem, zařazených do služby v letech 1958–1963. V kódu NATO šlo o třídu „November“, sovětské označení znělo Кит, Velryba, a její základní konstrukce pak pokračovala Projektem 658 z let 1959–1962.

Psali jsme: Jaderná ponorka USS Scorpion – 50 let od nevysvětlené ztráty a pátrací operace (1968)

První ponorce Кит pod označením K-3 se dostalo cti být 9. října 1962 pojmenována po ponorce M-106 Severního loďstva, která byla potopena během bojové mise v roce 1943: Leninský Komsomol. Její dva reaktory byly spuštěny v září 1957, na vodu ji spustili v říjnu 1957 a v červenci následujícího roku byla přijata do služby. Při délce 107 m měla výtlak na hladině 3101 tun a 4069 tun pod hladinou, a dvě turbíny a dva reaktory o celkovém výkonu 35 tisíc k jí dávaly pod hladinou rychlost 15 a na hladině 28 uzlů.

V roce 1961 vyplula na první velkou bojovou misi do Atlantického oceánu, a v červenci 1962 se stala první sovětskou ponorkou, která dosáhla severního pólu: 17. července 1962 se vynořila nedaleko severního pólu a posádka na povrchu umístla sovětskou vlajku. Po návratu loď vítali osobně Nikita Chruščov a maršál Malinovskij, ministr obrany.

Psali jsme: Video: jaderná ponorka proráží led za polárním kruhem

Vyskytly se však obtíže. Ponorka byla postavena relativně ve spěchu v reakci na americké projekty, a potýkala se neustále s potřebou oprav a údržby, a to často dosti urgentních. Na palubě proto nesla tým techniků schopných provádět i komplexnější opravy na moři. Dokonce se soudí, že nedostatečně doléhající spoje vystavily posádku dlouhodobě zvýšené radiaci. A pak se to stalo.

8. září 1967 během bojové mise v Norském moři vypukl v prvním a druhém oddíle požár. Třicet devět námořníků přišlo o život, ale ponorka se přesto dokázala vrátit na zákadnu. Podle oficiální vyšetřovací verze bylo na vině provizorní těsnění, které nevydrželo tlak hydraulické kapaliny, jež způsobila zážeh proražením ochranného skla lampy. Dle závěrů vyšetřování jednala posádka správně a odpovídajícím způsobem, a kromě dalších vyznamenání bylo navrženo také sedm jmenování Hrdinou Sovětského svazu, mezi nimi čtyř posmrtně. Podle pozdějších zjištění se ovšem našel v torpédovém oddělení zapalovač, a všechny návrhy na vyznamenání byly staženy. Teprve po nedávném odtajnění okolností přišla komise expertů v září roku 2012 s informací, že ono provizorní těsnění bylo ve skutečnosti vyrobené ze zátky od pivní lahve.

Psali jsme: Hrozí v potopené sovětské ponorce K-27 obnovení jaderné reakce?

Obětem havárie byl v roce 1991 postaven na námořní základně v Západní Lice v Murmansku pomník. Loď samotná, vyřazená ze služby v roce 1988, by měla být zanedlouho zpřístupněna jako muzeum.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace