Autor fotografie: National Museum of the U.S. Navy, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Operace Gauntlet
Kanadské jednotky, a nejen ony, se zasloužily o to, aby se sovětské rodiny žijící a pracující na Špicberkách nestaly kořistí nacistů.
23. srpna 1941 si jeden voják kanadské saskatoonské lehké brigády zapsal do deníku: ,,Muži říkají, že to bylo poprvé, co jejich nohy byly studené v srpnu." A byl to příznačný zápis. Kanaďané se totiž do té doby neúčastnili žádné vojenské operace v chladné Arktidě. Cílem jednotky bylo v roce 1941 vylodit se na Špicberkách a evakuovat několik tisíc sovětských žen, mužů a dětí včetně norských rodin. Čas hrál v tomto případě klíčovou roli, protože na Špicberkách mohlo dojít ke krveprolití rukama nacistů.
Co na Špicberkách dělali Sověti? Na nich probíhala na začátku druhé světové války operace zaměřena na těžbu kvalitního uhlí. Pracovalo zde vedle Norů i zhruba 2 000 sovětských horníků. Sověti zde měli své vlastní osídlení a domovy. V roce 1940 došlo k obsazení Norska, což na jednu stranu přímo neohrožovalo Špicberky, situace se však změnila po 22. červnu 1941, kdy Němci provedli invazi do Sovětského svazu.
Jednat se rozhodli i západní spojenci, kteří dodávali vojenské vybavení a zásoby Sovětskému svazu a navíc soustroví Špicberky měli ,,při cestě", takže hrálo nyní strategickou roli. A to mohlo hrát roli i pro Německo. Protože pokud by obsadili nacisté Špicberky, a zřídili svou námořní či leteckou základnu, ohrozilo by to sovětské obyvatelstvo žijící na Špicberkách.
Spojenci se proto rozhodli jednat s ohledem na fakt, že se blížila na Špicberky ,,skutečná zima", která představovala pro tamější populaci riziko. Prvotní plán představoval obsazení Špicberků Sovětů s Velkou Británií se záměrem zde zřídit základnu, z níž by pronikli na norské území. Plán byl však nakonec zamítnut i s přihlédnutím k faktu, že Sověti potřebovali každého vojáka k ochraně strategicky důležitého přístavu Murmaňsk, který se ocitl pod tlakem Wehrmachtu.
Operace Gauntlet
Proto volba nakonec padla na kanadské expediční sbory, které zatím do války zasáhly minimálně. S nimi mělo být na Špicberkách vysazeno i zhruba 100 Britů a několik Norů. Zrodila se operace Gauntlet, která měla kromě evakuace sovětských a norských rodin zničit i uhelné doly, aby při případné německé invazi nepadly cenné suroviny do nacistických rukou.
Operace se odehrávala ve dnech 25. 8. - 3. 9. 1941. Operace proběhla hladce, protože na Špicberkách nebyl žádný německý voják, a mise tak mohla splnit svůj účel. 2 000 Sovětů se nalodilo na kanadské plavidlo, které mělo zamířit do přístavu Archangelsk v SSSR. Mezitím se kanadští a britští vojáci poohlíželi po všech cenných předmětech a zařízeních, které by mohly padnout do rukou nacistů, pokud by provedli na Špicberky invazi. Vojáci také zničili podpůrnou infrastrukturu, ,,ušetřena" nebyla ani meteorologická stanice.
Německý výsadek přistál na Špicberkách nedlouho poté, co úspěšně proběhla operace Gauntlet. Překvapeni, našli zde zničenou meteorologickou stanici, která byla klíčovou pro německé operace v Arktickém moři a pro pronásledování spojeneckých konvojů. Sověti se vrátili na Špicberky později po skončení války. Vznikla zde v rychlém sledu sovětská infrastruktura, která funguje dodnes.
Zdroj: rbth.com