Kanadský zabiják sovětských bombardérů: Avro Canada CF-105 Arrow

Stejně, jako se SSSR obával amerických bombardérů schopných nést jaderné zbraně, panovaly podobné obavy na straně Západu ze sovětských strategických bombardérů. Odpovědí měl být letoun Avro Canada CF-105 Arrow.

Jedním ze států, které vyvinuly stroj schopný zastavit bombardéry SSSR nesoucí jadernou smrt byla kupodivu Kanada. Ta mezi roky 1958 a 1959 otestovala s velkým úspěchem sérii 5 kusů záchytného stíhače stroje Avro Canada CF-105 Arrow. Společnost Avro Canada nejprve vyvinula podzvukový přepadový stíhač schopný plnit úkoly za každého počasí, Avro Canada CF-100 Canuck. Později začala pracovat na zcela novém nadzvukovém letounu. Po mnoha diskusích a pokusech bylo pro nový stíhací letoun vybráno delta křídlo, protože je relativně tenké a má velkou plochu. 

Byly navrženy dvě varianty letounu Avro Canda Arrow: C104/1 s jedním motorem a C104/2 se dvěma motory. Obě verze měly být poháněny nově vyvinutými motory Orenda, které byly navrženy s ohledem na zvýšení výkonu a snížení spotřeby paliva. Při jednání mezi společností Avro Canada a Královským kanadským letectvem (RCAF) byly formulovány hlavní požadavky na nový záchytný stíhač. Letoun musel dosahovat vysoké nadzvukové rychlosti ve velkých výškách, disponovat dlouhým akčním rádiem a být vybaven moderními zbraňovými systémy schopnými eliminovat strategické bombardéry. 

Požadavky na letoun Avro Canada CF-105 Arrow:

• dvoučlenná posádka,
• dva motory (pouze dvoumotorový letoun splňoval požadavky RCAF),
• akční rádius 556 km při podzvukové rychlosti a 370 km při nadzvukové rychlosti,
• schopnost vzlétnout a přistát na dráze dlouhé 1800 m,
• nadzvuková rychlost Mach 1,5 ve výšce 15 000 m,
• schopnost provádět akrobatické prvky s přetížením až 2 g bez ztráty výšky a rychlosti,
• schopnost nabrat rychlost Mach 1,5 a výšku 15 000 m za méně než 5 minut.

CF-105 Arrow, a prototype strategic interceptor developed by Avro Canada in the 50s. powered by twin J75 engines, it could nearly reach Mach 2 with later, indigenously engined variants intended to exceed it. however, it would be cancelled in 1959 with the CF-101 procured instead. pic.twitter.com/0jflqmpDBM

— PAVE_naught (@PAVE_naught) August 14, 2023

Letoun Avro Canada CF-105 Arrow není jediné Avro

 

Společnost Avro nebyla známá jen díky stíhačce CF-105 Arrow, ale především díky ikonickým letounům, které se výrazně zapsaly do historie letectví. Mezi tyto patří Avro Lancaster, těžký bombardér druhé světové války, který byl jedním z nejvýkonnějších strojů pro strategické bombardování a účastnil se mnoha klíčových misí proti nacistickému Německu. Dalším příkladem je Avro Vulcan, delta-křídlý bombardér z období studené války, který sloužil jako součást britského jaderného odstrašovacího programu, a hrál důležitou roli ve válce o Falklandy.

Spuštění projektu Avro Canada CF-105 Arrow v reakci na M-4

 

V reakci na úspěšné sovětské testy strategických bombardérů Mjasiščev M-4 a vodíkové pumy uvolnila kanadská vláda 260 milionů dolarů na stavbu prvních prototypů a následné série 35 letounů CF-105 Arrow. První prototyp vzlétl 25. března 1958 a ukázal, že konstrukce byla technicky zdařilá.  Letoun dosáhl rychlosti 1,98 Machu při pouhých třech čtvrtinách tahu motorů, což bylo významným úspěchem. Přestože letoun vykazoval slibné výsledky, politické tlaky a vysoké náklady vedly k tomu, že kanadská vláda projekt v roce 1959 nečekaně ukončila.

 

Konec projektu Avro Canada CF-105 Arrow

Bohužel došlo k vystřídání politických představitelů u moci a ve volbách roku 1957 zvítězili konzervativci. O necelé dva roky později byl projekt ukončen a všechny výkresy, prototypy letounů a jiné materiály, týkající se tohoto projektu zničeny. Klíčoví inženýři projektu si později našli práci v USA, ve Velké Británii a ve Francii. Kanada nakonec nakoupila 66 strojů McDonnell F-101 Voodoo, které byly pomalejší, ale s větším doletem,. Ten byl pro rozlehlé kanadské prostory vhodnější a tyto stroje sloužily v Kanadě až do roku 1984.

Toto rozhodnutí bylo zčásti ovlivněno i měnící se strategickou situací okolo atomové bomby, kdy se stále více uvažovalo o využití balistických raket jako hlavní formy jaderného odstrašení. Vláda tehdy upřednostnila nákup levnějších amerických systémů, jako byly rakety BOMARC, což vedlo k obrovskému rozčarování v řadách inženýrů a veřejnosti, která vnímala Avro Arrow jako národní pýchu a symbol technického pokroku Kanady.

Technické parametry letounu Avro Canada CF-105 Arrow

 

Letoun Avro CF-105 Arrow měl mimořádné technické parametry, které reflektovaly jeho pokročilou konstrukci. Letoun byl dlouhý 23,71 metru s rozpětím křídel 15,24 metru a nosnou plochou 113,8 m². Jeho prázdná hmotnost činila 22 245 kg a maximální vzletová hmotnost dosahovala 31 120 kg. Pohon zajišťovaly dva motory Pratt & Whitney J75-P-3, každý s tahem 55,6 kN, přičemž s přídavným spalováním se tento výkon zvýšil na 104,53 kN. Tato kombinace umožňovala letounu dosahovat rychlosti přes 2 100 km/h (Mach 2+) ve výškách okolo 15 000 metrů.

Letoun CF-105 Arrow byl schopen operovat s cestovní rychlostí 977 km/h ve výšce 11 000 metrů a jeho akční rádius činil 660 km. Dosahoval dostup 16 150 metrů, což mu umožňovalo efektivní operace i proti vysokoletícím cílům. Jeho výzbroj zahrnovala možnost nést 1 až 4 jaderné zbraně, buď rakety Douglas AIR-2 Genie, či 8 řízených střel Hughes AIM-4 Falcon, Velvet Glove nebo AIM-7 Sparrow. Tato konfigurace by umožňovala letounu Arrow efektivně neutralizovat vzdušné hrozby ve velkých výškách, čímž by významně přispíval k obraně severoamerického vzdušného prostoru v době vrcholící studené války.

Zdroje: www.thecanadianencyclopedia.ca, simpleflying.com, edition.cnn.com