foto: manhhai / Flickr/Ofenziva Tet v Saigonu
Téměř dvacet let trvající válečný konflikt ve Vietnamu namířený proti komunistickému Vietkongu je všeobecně vnímaný jako pro Spojené státy americké nepříliš úspěšně vedená válka. I přesto však Američané kvůli mimořádnému hrdinství svých mužů zaznamenali několik důležitých vítězství, mezi které patřilo také odražení ofenzívy Tet ve městě Chau Doc.
Maggie Frankot byla čtyřiadvacetiletou zdravotní sestrou, která se jako dobrovolnice přihlásila k Mírovým sborům. Před svou misí ve Vietnamu měla již Frankot zkušenost s pomocí obyvatelům Afghánistánu, a proto nabídku odjet do klidného města Chau Doc v provincii An Giang na jihu země ihned přijala. Nikdo z dobrovolníků Mírových sborů v oblasti delty řeky Mekong však nečekal, že by se z poklidného města stala v průběhu oslav Vietnamského nového roku v lednu 1968 nebezpečná válečná linie.
Vietnamský nový rok, označovaný jako Tết, je nejdůležitější a největší slavností vietnamské kultury. Na dobu svátku, který se pohybuje od jednoho dne po týden a nejčastěji spadá na konec ledna nebo začátek února, se v roce 1968 válčící strany ve válce ve Vietnamu rozhodly pro dočasné přerušení bojů. Vietnamští komunisté však s příměřím souhlasili jen naoko a využili svátku k útoku na americké jednotky po celé zemi, který později vešel ve známost jako ofenziva Tet.
Město Chau Doc ležící v deltě řeky Mekong v blízkosti hranic s Kambodžou mělo pro Vietkong zásadní strategický význam. Silně ozbrojené komunistické jednotky proto v noci 31. ledna 1968 vjely do města a začaly jej pomalu obsazovat. Velitel amerických speciálních jednotek seržant Drew Dix, který měl oblast Chau Doc na starost, se nejprve domníval že výbuchy ve městě jsou součástí ohňostrojů konaných na oslavu Nového roku. Později si však uvědomil, že se jedná o střelbu z minometů Vietkongu a okamžitě se rozhodl se svou jednotkou vydat k obležené americké základně v centru města.
Se čtyřmi hlídkovými čluny PBR (Patrol boat, Riverine) vyzbrojenými těžkými kulomety zaútočili američtí mariňáci v čele s Dixem na nepřátelské jednotky. Teprve po odražení největších hrozeb se Američané vylodili na břehu Mekongu a započali pozemní operaci. Po úspěšném osvobození americké základny však byla Dixovi sdělena jiná závažná zpráva. Zdravotní sestru Frankot se nepodařilo kontaktovat a v jejím domě se pravděpodobně pohybují jednotky Vietkongu. Dix neměl příliš času na to se rozhodnout, ale po chvíli dal svým jednotkám rozkaz k přípravě na záchrannou misi zdravotní sestry.
Mariňáci proto na své džípy namontovali několik těžkých kulometů a s touto výzbrojí vyjeli proti jednotce Vietkongu v domě Frankot. Zdravotní sestra se mezitím schovala v zadní části domu, ale najednou uslyšela vojáky Vietkongu chodit po kuchyni a domnívala se, že se muži přibližují k ní. Při bližším pohledu na muže ze svého úkrytu sestra spatřila, že jsou členové Vietkongu ozbrojeni útočnými puškami AK-47 a RPG modelu B-40. Zatajila proto dech a čekala na okamžik, kdy ji komunisté objeví a zabijí. Nic takového se však nestalo a ona namísto kroků vojáků Vietkongu najednou uslyšela angličtinu. Srdce se jí téměř zastavilo radostí, byla totiž zachráněna.
Americké speciální jednotky se úspěšně probojovaly hustou palbou z pušek a granátometů Vietkongu a následně vynesly ženu se zraněným kolenem ven. Zachráněním Frankot však celá Dixova mise teprve začala. Když se vrátil na americkou základnu dostal zprávu o dalších osmi Američanech, kteří zůstali uvěznění uvnitř města. Dix si však nyní byl jistý, že bez posil nebude schopný se k nim dostat, a proto se obrátil na policii ve městě Chau Doc.
Policejní stanice však byla také obklíčena jednotkami Vietkongu a muži ze speciální jednotky se museli k policistům nejprve probojovat. Společně s policií začala následně Dixova jednotka vyklízet město od komunistických jednotek a nakonec byla americká pozice ve městě Chau Doc úspěšně ubráněna. Dixova operace trvala neuvěřitelných 56 hodin a kromě zdravotní sestry Frankot se americkým jednotkám podařilo zachránit všech osm zbylých Američanů. Dix byl za svůj hrdinský čin, při němž zachránil devět Američanů a obhájil americkou pozici ve městě Chau Doc, prezidentem Lyndonem B. Johnsonem vyznamenán Medailí cti. Ta je nejvyšším vojenským vyznamenáním Spojených států amerických. Dostávají ji totiž pouze vojáci, kteří při misích riskují svůj život nad míru povinností v boji s nepřítelem.
Také pro zdravotní sestru Maggie Frankot skončil příběh šťastným koncem. Místo toho, aby sestra odpočívala a léčila svoje koleno, neprodleně po uklidnění situace ve městě se začala starat o raněné vojáky a civilisty. Maggie Frankot byla podle názoru štábního seržanta Dixe velmi idealistickou a trochu naivní dívkou, která však měla otevřené srdce a byla ochotná se pro druhé rozdat. Pravděpodobně kvůli její ochotě a srdci na dlani se do Frankot zamiloval člen Dixovy jednotky a kapitán jedné z PBR, poručík William O'Brian. Ten ji o několik měsíců později požádal o roku. Svatba Frankot a O'Briana se konala 4. května 1969 a odehrála se přímo v osvobozeném městě Chau Doc ve Vietnamu. Po návratu z Vietnamu se manželé usadili v Bostonu, kde začala paní O'Brian pracovat jako porodní sestra.
Zdroj: MAROLDA, Edward, J., DUNNAVENT, R., Blake. Combat at Close Quarters: Warfare on the Rivers and Canals of Vietnam. Washington DC: Naval History & Heritage Command in partnership with the Naval Historical Foundation, 2015, s. 41.
Tagy