Kapitánka Luftwaffe a zakladatelka sítě sex shopů zachránila svého synka z obleženého Berlína

Kapitánka Luftwaffe a zakladatelka sítě sex shopů zachránila svého synka z obleženého Berlína
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Sibel Fh 104
31 / 08 / 2021, 16:00

Během bitvy o Berlín v dubnu 1945 proběhly dvě mimořádné letecká mise, které se od řady dalších zoufalých pokusů o zásah a spíše únik lišily tím, že pilotem letounů byly ženy. Kromě Hitlerem odmítnutého pokusu o záchranu, o nějž se pokusila fanatická nacistka Reitschová, letěla do obleženého města, do kterého se valily tankové kolony vítězů, pro svého malého syna a jeho chůvu také Beate Uhsová. A uspěla.

Pilotky se přitom v rámci Luftwaffe, na rozdíl například od RAF, kde běžně přelétávaly hotové letouny z továrních letišť k bojovým jednotkám, prakticky nevyskytovaly. Ženských příslušnic německého letectva byly přirozeně tisíce, ale šlo o pomocný pozemní personál jako zdravotní sestry, obsluhy světlometů, spojovatelky. Ani u ostatních složek ozbrojených sil to nebylo jinak. Opět na rozdíl například od Sovětského svazu, kde lze za mnohé další příklady vzpomenout tzv. Noční čarodějnice provádějící noční rušivé nálety na dvojplošnících U-2/Po-2, nebo Jekatěrinu Budanovovou a jejich 12 vzdušných vítězství dosažených v kokpitu stíhacího Jaku-1. A nepoměrně více žen bojovalo v první linii na frontě v rámci Rudé armády u pozemních jednotek, nejen jako řidičky tanků nebo odstřelovačky. V Německu nikoli, zde panoval konzervativnější přístup - s výjimkami.

Těmito výjimkami byly ženy, kterým bylo koncem války umožněno plnit podobnou roli jako byly přelétávací pilotky u RAF. Motivace byla zřejmá a podobná jako na spojenecké straně: při nízkých stavech bojových pilotů bylo třeba nasadit veškeré dostupné rezervy, a relativně bezpečné lety v zázemí prováděné pilotkami uvolnily piloty-muže pro službu u bojových jednotek.

Mezi těmito letkyněmi byly i známé testovací pilotky Hanna Reitschová nebo Beate Uhsová, která byla populární z meziválečných filmů, a k Luftwaffe se přidala v roce 1943 a dosáhla hodnosti kapitána. Jejím manželem byl kapitán Hans-Jürgen Uhse, instruktor a noční stíhací pilot (zahyne v roce 1945 při letecké nehodě). Ženy přelétávaly všechny typy bojových letounů, včetně stíhacích Messerschmittů Bf 109 a Bf 110, Focke-Wulf Fw 190 nebo bombardovací a bitevní Stuky.

Na konci války Beate Uhsová dokonce podstoupila výcvik na proudových Messerschmittech Me 262. Jako zkušená akrobatická pilotka zpravidla při přeletech létala mimořádně nízko, čímž zvyšovala své šance uniknout pozornosti a útoku nepřátelských stíhačů. Na rozdíl od svých britských nebo amerických protějšků přelétávaly Němky letouny k jednotkám plně vyzbrojené a s municí. Ve spojeneckém vzdušném prostoru byli ve druhé polovině války nezpochybnitelnými pány domácí a setkání s protivníkem bylo mimořádně vzácné. Naproti tomu nad Německem se s výskytem nebezpečného a po kořisti lačného protivníka muselo počítat prakticky kdykoli a kdekoli.

První ztrátu pilotky v bojové akci zaznamenala Luftwaffe 8. dubna 1945. Obětí byla Melitta Schenk, hraběnka von Stauffenberg. Manželka bratra plukovníka Stauffenberga, kterému se v roce 1944 bezmála zdařil atentát na Adolfa Hitlera. I jeho švagrová byla poté zatčena, ale protože se nijak neprokázalo, že by se atentátu účastnila, nebo o něm věděla, směla se po propuštění vrátit k testovacím letům. Jen na střemhlavých bombardérech nalétala 2500 hodin. Ve svém cvičném Bückeru Bü 181, v němž cestovala za svým stále vězněným manželem do Řezna, proti americkému stíhacímu P-51 neměla nejmenší šanci. Po dvou hodinách od nouzového přistání zemřela v nemocnici.

20. dubna 1945 dosáhla Rudá armáda berlínských předměstí. Syn Beaty Uhse a jeho chůva byli stále v Berlíně. Kapitánce Luftwaffe se podařilo v Aradu Ar 66 v Berlíně přistát, oba vyzvednout, ale po návratu na letiště, odkud s nimi chtěla odletět, zjistila, že její letoun byl zničen sovětskou palbou. Našla však malý dvoumotorový spojovací Siebel Fh 104. Nikdy jej dosud nepilotovala. Prostudovala manuál, naložila dva zraněné, svého syna a chůvu, úspěšně odstartovala a se štěstím a přes sovětskou protiletadlovou palbu a setkání se stíhači přistála v Lecku, kde ji zajala britská armáda. Po válce založila řetěz úspěšných sex shopů.

Zdroj: Mark Felton Productions; wikipedia.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace