Katastrofa lodi Armenia torpédované nacistickým Heinkelem se rovnala potopení pěti Titaniků

Katastrofa lodi Armenia torpédované nacistickým Heinkelem se rovnala potopení pěti Titaniků
Autor: Soviet Government – http://www.shipsnostalgia.com/gallery/showphoto.php/photo/200131/title/armenia28adzharia-type-29/cat/520, Volné dílo|Popisek: Loď Armenia
26 / 04 / 2020, 10:00

7. listopadu 1941 se na palubě 112 metrů dlouhé sovětské lodi Armenia tísní 5 000 vojáků a civilistů snažících se zmizet z Krymu, na který vpadly nacistické jednotky. Podle některých je ale na lodi lidí mnohem víc…

Katastrofa, který se ten den odehrála, je jednou z nejstrašnějších námořních katastrof v historii lidstva, kdy potopení Armenie znamenalo smrt minimálně 5 000 lidí dle oficiálních údajů, ve skutečnosti je možné, že jich na palubě bylo mnohem víc. Podle pamětníků se lidé na palubě a v podpalubí tísnili doslova jako sardinky.

12. září 1941 se k Perekopu přiblížily jednotky 11. německé armády. Němcům se však podařilo proniknout na Krym až ke konci dalšího měsíce. 26. – 27. října zahájily sovětské jednotky chaotický ústup, který se na některých místech změnil v útěk.

Černomořská flotila měla k dispozici 305 mm děla bitevní lodi Pařížská komuna a 180 mm děla čtyř křižníků s možností pokrýt palbou většinu Krymu, ale z neznámého důvodu sovětská flotila ustupující Rudou armádu nepodpořila. Námořní velení mělo stovky dopravních lodí a člunů, ale doslova jen několik se zapojilo do evakuace vojsk a obyvatelstva z Krymu.

Na jižním pobřeží Krymu, kam ustoupilo několik poražených sovětských divizí, byla situace zoufalá. Ale počasí bylo klidné a stovky malých plavidel mohly za pár hodin mohly vzít jednotky a uprchlíky z jižního pobřeží do Sevastopolu.

Jeden a půl roku před popsanými událostmi, byli britští vojáci v Dunkerku zachráněni i soukromými anglickými jachtami. Sovětské námořní úřady na to však ani nepomyslely a většina vojáků Rudé armády, kteří se ocitli na jižním pobřeží Krymu, se musela vydat do Sevastopolu horskými silnicemi a stezkami.

6. listopadu ráno začínají na loď Armenia nakládat první raněné vojáky a civilisty určené k evakuaci. Večer loď vyplouvá z přístavu a na moři je naložen další náklad dovážený loděmi pod velením NKVD. Patrně se jednalo o zlato a cenné věci z krymských muzeí.

Armenia je už v této chvíli přecpaná uprchlíky a přetížená, ale někdo z flotily vydává příkaz vyplout k Jaltě pro další zraněné. Riskovat takové cenné plavidlo byla prostě hloupost. Desítky malých vojenských a pomocných plavidel Černomořské flotily stály nečinné v Sevastopolu, stejně jako remorkéry, škunery a jiná malá plavidla civilních útvarů, které měly evakuovat vojáky a obyvatelstvo z jižního pobřeží Krymu.

V noci měla loď velkou šanci uniknout německým letounům, ale tuhle šanci právě propásla. Je těžké říct, kolik lidí bylo skutečně na palubě lodi. Podle palubního deníku a Příručky o ztrátách zemřelo spolu s lodí asi 5 tisíc lidí. Očití pamětníci ale tvrdí, že na palubě bylo jeden a půl nebo dvakrát více cestujících!

Vzdušné krytí nebylo, a tak neměla Armenia opustit jaltský přístav dříve, než v 19:00, kdy by byla ukryta před Němci ve tmě. Kapitán lodi Plauševskij ale rozkaz ignoroval a vyplul v 8:00 ráno.

Na moři byla Armenia kryta dvěma hlídkovými čluny s celkem čtyřmi 45 mm děly a dvěma letouny I-153. V 11:25 několik desítek kilometrů o Jalty byla loď napadena německým torpédovým bombardérem He-111, který patřil k 1. letce letecké skupiny I / KG28. Letadlo přiletělo od pobřeží a vypustilo dvě torpéda ze vzdálenosti 600 metrů. Jeden minulo, ale to druhé zasáhlo příď lodi. Po 4 minutách se Armenia potopila. Zahynulo 7-10 tisíc lidí, lodě zachránily pouhých osm přeživších!

He-111 zmizel v mracích a doprovodné stíhačky ani lodě vůbec nezareagovaly.

Někteří historikové a spisovatelé jsou rozhořčeni tímto útokem a říkají, že loď byla napadena torpédovým bombardérem, navzdory skutečnosti, že plavidlo mělo znaky sanitní lodi. Bohužel ale byla v doprovodu dvou ozbrojených lodí a na palubě Armenie byly nainstalovány čtyři 45 mm kanony 21K.

Němečtí piloti tak jednali v tomto případě v plném souladu s mezinárodním právem, jak potvrzuje ruský historik Alexandr Borisovič Širokorad ze serveru nvo.ng.ru.

Po válce Sovětský svaz nepodnikl žádné pokusy zvednout loď nebo její náklad. Případný morální dopad z odhalení tajemství smrti tisíců lidí by byl větší, než poklady z lodi zachráněné.

 

Zdroj: nvo.ng.ru

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace