Katyňský masakr - Chladnokrevná genocida polské elity a velká stalinská lež

Katyňský masakr - Chladnokrevná genocida polské elity a velká stalinská lež
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Katyňský masakr
03 / 04 / 2021, 16:30

Před 81 lety začala otřesná událost, která vstoupila do historie jako Katyňský masakr. V dubnu a květnu 1940 bylo bez milosti (a také bez soudu) popraveno okolo 22 000 polských důstojníků, vojáků, politiků, lékařů a významných představitelů inteligence. Sovětský svaz se snažil vinu svalit na nacistické Německo a zásadní posun nastal až v roce 1990, kdy se k nevídanému masakru Sověti přiznali.

Pokud bychom chtěli hovořit o jedné z nejhorších novodobých genocid, jistě by nemohl být opomenut Katyňský masakr z roku 1940. Statečný polský národ, který si ve druhé světové válce vytrpěl své, přišel o tisíce důstojníků, politiků, spisovatelů, vědců a dalších představitelů inteligence.

Osud těchto lidí byl v podstatě zpečetěn německým přepadem Polska 1. září 1939, čímž v Evropě začala druhá světová válka. V souladu s ujednáními se Sověty se k útoku 17. září 1939 připojil i Sovětský svaz. Do rukou Sovětů tak padlo rovněž zhruba 15 000 válečných zajatců důstojnických hodností, k nimž připojilo ještě asi 10 000 příslušníků inteligence (většinou rezervistů) zajatých mimo bojové operace, kteří byli vězněni v naprosto nevyhovujících podmínkách v západním Rusku, Bělorusku či na Ukrajině až do roku 1940.

Zcela v duchu chladnokrevné bolševické zásady účel světí prostředky, kterou dovedla sovětská moc až k absurdnímu vrcholu, bylo rozhodnuto, že tito lidé budou bez slitování sprovozeni ze světa. Pro stalinský režim znamenali zajatci protisovětsky smýšlející jedince, kteří se nemohou vrátit domů, protože by mohli vyvíjet (například důstojníci) protisovětskou či protikomunistickou činnost. Ostatně už jen nepřátelský postoj k SSSR byl hodnocen jako hrdelní zločin. Šéf NKVD Lavrentij Berija tak dosáhl svého, Stalin dal pokyn definitivně pokyn k akci a genocida Poláků, která svým rozsahem později šokovaly historiky, mohla začít.

Masakr neprobíhal jen v nechvalně známém lese v Katyni, ale také v Kalininu a Charkově. Popravčí čety z NKVD zabíjely až do května 1940 denně i 500 zajatců mechanicky ranou do týla a oběti byly ukládány do mělkých hromadných hrobů. Genocidě padlo za oběť asi polských 15 000 důstojníků a 7 000-10 000 příslušníků inteligence. Některé zdroje na druhé straně uvádějí, že mrtvých mohlo být až 28 000. O život přišel například i otec slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy Jakub. Jeho syn natočil v roce 2007 celovečerní film s jasně vypovídajícím názvem Katyň, který získal mnoho cen. V Katyni zemřel i admirál Xawery Czernicki nebo bratr premiéra polské exilové vlády generál Franciszek Sikorski.

O tři roky později hlásil německý rozhlas senzační zprávu o objevu hromadných hrobů polských důstojníků. Nacistické Německo tak zesílilo už tak silnou protisovětskou kampaň. Právě na Německo se snažil Sovětský svaz později svalit vinu. V roce 1944 Sověti prohlásili, že k masovým vraždám nedošlo na jaře 1940, jak tvrdili nacisté, ale až na podzim 1941. Mělo se tak stát v době, kdy oblast Katyně obsadil wehrmacht a právě jeho příslušníci měli krvavé dílo vykonat.

A Sovětský svaz trval na svém i během poválečného Norimberského soudu, když už o sovětské verzi existovaly vážné pochybnosti. Není bez zajímavosti, že Sověti se drželi lži, že za masakr může Německo,  až do roku 1990, kdy konečně Sovětský svaz svou vinu za vyvraždění tisíců Poláků přiznal. O 20 let později ruská Státní duma schválila rezoluci, která prohlásila, že Katyňský masakr byl zločin provedený na přímý příkaz Stalina a dalších sovětských funkcionářů.

Katyň má bohužel i novodobou smrtící symboliku. Ve stejném roce, co ruská Duma schválila zmíněnou rezoluci, cestovala nejvyšší polská delegace na místo, aby uctila památku obětí tohoto zločinu. 10. dubna 2010 se zřítil letoun Tu-154 u Smolenska s 96 lidmi na palubě. Tragédii nikdo nepřežil. V letadle cestoval například prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií či náčelník generálního štábu a velitelé pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil a další významní představitelé státu. Reminiscence právě na Katyňský masakr z roku 1940 nebývale a v plné síle ožila.

Katyňský masakr se řadí k jedněm z největších sovětských válečných zločinů. Pro Polsko pak znamenal výraznou decimaci důstojnického sboru a inteligence, která po válce chyběla v budování poválečného státu, a která mohla být teoreticky vážným soupeřem nastupující komunistické moci.

 

Zdroj: history.com, Wikipedia

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace