Když československé stíhačky Š-231 kroužily pod španělským nebem

Když československé stíhačky Š-231 kroužily pod španělským nebem
foto: Autor neznámý, public domain/Š-231

Stíhačka Š-231 bojovala ve španělské občanské válce, a to i na hlavní frontě konfliktu.

Na dalším z řady československých stíhačů se začalo pracovat na počátku 30. let v závodě Letov, a svůj originální otisk mu propůjčil legendární konstruktér Ing. Alois Šmolík. Konstrukce budoucího letounu navazovala na předchozí typy Š-31, Š-131 a Š-31a. Letoun byl hotov v polovině 30. let a představil se ještě s původním motorem Walter Mistral na pařížském aerosalonu v roce 1934. Ministerstvo národní obrany si mezitím, v roce 1933, objednalo celkem 25 těchto letounů. O dva roky později pak byl stroj zařazen do služby.

Délka stroje činila 7,80 m, rozpětí 10,06 m. Pohonnou jednotku tvořil jeden vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Bristol Mercury IV o výkonu 411,9 kW. O Š-31 bylo uvažováno jako o stroji, který se měl stát hlavním stíhacím letounem u československého letectva. Nakonec však dostal přednost jiný slavný letoun Avia B-534. Stroj mohl vyvinout rychlost 348 km/h, dostup činil 9 300 m a dolet 450 km. Letoun byl vyzbrojen čtyřmi kulomety vz. 28, ráže 7,92 mm, dva se nacházely v trupu a dva ve spodním křídle.

Tyto stroje měly šanci stát se ve 30. letech hlavními stíhacími letouny čs. armády, ale nakonec si armáda vybrala dodnes známé Avie B-534, který jej předčil prakticky ve všech technických údajích, hlavně však v rychlosti, stoupavosti či dostupu.Otázkou pak zůstávalo, co dělat s novým stíhacím dvouplošníkem z Letovu. Bylo rozhodnuto o tom, že letouny Š-231 budou nabídnuty k prodeji do Španělska, protože tvořily v té době postradatelnou výzbroj pro československou armádu. Navíc republikánské síly bojující proti frankistům potřebovaly nutně výzbroj včetně letounů. Další osudy Š-231 jsou tedy posléze pevně spojeny se Španělskou občanskou válkou, která propukla v roce 1936.

Do Španělska putovalo republikánům přes Estonsko celkem 22 letounů Š-231 společně s 28 lehkými bombardovacími letouny Aero -101 včetně dodávky náhradních dílů a 40 rezervních motorů pro oba typy letounů. V té době se jednalo o obchod v hodnotě přes 70 milionů korun, což by se rovnalo v dnešní době částce přes jednu miliardu korun. Jen pro zajímavost: Španělé tehdy zaplatili za jeden kus Š-231 587 912 Kčs.

Na druhé straně právě československé letouny prokázaly dobré služby, Letovy si ,,zabojovaly" na hlavní frontě. Stroje Š-231 bojovaly na španělském nebi až do února 1939 a několik ukořistily i frankistické síly, které ve Španělské občanské válce nakonec slavili vítězství.

 

Zdroj: Václav Němeček, Vojenská letadla

Tagy