Když letím já, padají ze mě kusy větší než celé tvoje letadlo - rivalita Mach 3 pilotů YF-12 a XB-70

Americká společnost North American Aviation vyvinula a vyrobila první bombardér dosahující rychlosti Mach 3, šestimotorovou Valkýrii. Ve stejné době probíhaly lety dalšího stroje schopného dosáhnout této rychlosti, prototypu záchytného stíhače Lockheed YF-12. Rivalita pilotů obou monster na sebe nenechala dlouho čekat.

Oddělení pro styk s veřejností společnosti North American Aviation inzerovalo na každém možném místě, jak by jejich letadlo mohlo létat výše a rychleji než kdokoli předtím.

                                                             Zdroj: US Air Force, volné dílo

 

Na druhé straně letecké základny Edwards probíhaly testy tajemného stroje Lockheed YF-12. YF-12 byla varianta průzkumného letounu A-12 se zadním sedadlem pro operátora řízených střel. 3 letouny specifikace YF-12 obsadily sedmý až devátý slot na montážní lince A-12. Tyto varianty byly označeny jako YF-12A, výškový záchytný stíhací letoun dosahující rychlosti Mach 3.

Hlavní změny spočívaly v úpravě přídě A-12 tak, aby vyhovovaly obrovskému radaru řízení palby Hughes AN/ASG-18 původně vyvinutému pro XF-108 se dvěma infračervenými vyhledávacími a sledovacími senzory zabudovanými do náběžné hrany a přidáním druhého kokpitu pro člena posádky pro obsluhu radaru řízení palby raketového systému vzduch-vzduch. Maximální letová hmotnost tohoto monstra dosahovala téměř 65 000 kilogramů a dva proudové motory Pratt & Whitney J58/JTD11D-20A s přídavným spalováním, každý o tahu 91,2 kN (140 kN s přídavným spalováním) dovolovaly stroji dosáhnout maximální rychlosti M 3,35, tedy nepředstavitelných 3 661 km/h ve výšce 24 400 metrů.

Zkušební piloti YF-12 létali rychlostí 3 Mach častěji než piloti projektu XB-70 po celou dobu jeho existence. Bary letecké základny se tak stávaly místem, kde na sebe piloti obou monster naráželi.

Jim Eastham měl tak akorát dost chvástání, které denně slýchal o XB-70. Eastham byl testovací pilot Lockheedu, který již pilotoval A-12 a nyní létal na YF-12. Jednoho večera v baru Al White z programu XB-70 povídal o vysokých rychlostech Valkýrie, když už to Eastham nemohl vydržet. Obrátil se k Whiteovi a řekl: ,,Ale, my uděláme více Mach 3 v jediné misi YF-12 než jste vy, kluci, letěli v celém svém programu." Al se podíval na Jima a okamžitě zareagoval: „Ano, to je pravda, Jime, ale padají z nás kusy, které jsou větší než letadlo, kterým létáš!“

North American XB-70 „Valkyrie“ byl americký letoun, vyvíjený v 50. letech 20. století jako výškový jaderný bombardér dlouhého doletu, schopný operovat při rychlosti M=3. Předpokládané náklady na zavedení letounu do výzbroje, technologické problémy a nová role při nasazení strategických bombardérů, definovaná na začátku 60. let, znamenaly ukončení projektu XB-70. Byly postaveny jenom dva prototypy, které sloužily při výzkumu chování velkých letounů za letu vysokou nadzvukovou rychlostí. První z nich je vystaven v Národním muzeu USAF na základně Dayton, druhý prototyp byl zničen v roce 1966 po srážce s F-104 během předváděcího letu.

                                                       Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

 

Bombardér úctyhodných rozměrů dosahoval délky 59,89 metrů, rozpětí 32 metrů a maximální vzletová hmotnost činila 249 480 kilogramů.

Zdroj: theaviationgeekclub.com, af.mil

 

Tagy