“Okamžitě ponořit!” Na pozdní rozkaz kapitán doplatil. Srážka sovětské ponorky s americkou letadlovou lodi zaváněla jadernou katastrofou

“Okamžitě ponořit!” Na pozdní rozkaz kapitán doplatil. Srážka sovětské ponorky s americkou letadlovou lodi zaváněla jadernou katastrofou
Popisek: USS Kitty Hawk
09 / 11 / 2019, 17:00

Jednalo se jeden z dalších incidentů, v němž se studená válka měnila v horkou. V roce 1984 se srazila americká letadlová loď USS Kitty Hawk (CV-63) se sovětskou ponorkou K-314 v Japonském moři. Z kolize nakonec vyšlo lépe americké plavidlo, ale světu na chvíli zatrnulo, zda námořní srážka nevyhrotí konflikt mezi supervelmocemi - Sovětským svazem a USA.

Studená válka za dobu svého trvání přinesla mnoho vážných či lehčích incidentů mezi USA a Sovětským svazem. Mezi takové patřila na sklonku studené války srážka americké letadlové lodi Kitty Hawk se sovětskou ponorkou třídy Victor K-314 v Japonském moři 21. března 1984.

Hon kočky s myší

Americká letadlová loď USS Kitty Hawk doprovázená dalšími 8 eskortními plavidly vstoupila v březnu 1984 do Japonského moře, aby se zde společně s Jižní Koreou zúčastnila námořních cvičení, která byla označené jako ,,Team Spirit-84". Přítomnost tak velkého amerického svazu lodí nemohla přirozeně uniknout pozornosti sovětské Pacifické flotile. Proto Sověti nařídili ponorce K-314, aby americkou letadlovou loď sledovala. 14. března 1984 sovětská ponorka lokalizovala Kitty Hawk a a začal ,,hon". Američané posléze zjistili, že jsou sledováni a snažili dělat vše pro to, aby se dotěrné sovětské ponorky zbavili. Hru ,,na kočku a myš", která trvala asi týden, však přerušila nečekaná událost, která mohla dopadnout pohromou pro Sověty i Američany.

20. března ztratila K-314 stopu Kitty Hawk a kapitán sovětské ponorky Vladimir Evseenko začal vyhodnocovat nastalou situaci. Evseenko byl překvapen, když skrze periskop zjistil, že celý svaz amerických lodí je jen zhruba 4-5 kilometrů od ponorky. Co však bylo více alarmující: obě plavidla se k sobě blížila ,,na plný plyn". Když dal Evseenko posléze rozkaz k ponoření, bylo však již pozdě a došlo ke kolizi letadlové lodi s ponorkou.

Jaderné zbraně nevybuchly

,,První myšlenka byla, že věž ponorky je zničená a její trup byl roztrhán na kousky," vzpomínal později Evseenko. Ten se pak snažil v chaotické situaci přijít na to, co se vlastně přesně stalo. Evseenko pak s dalšími s hrůzou zjistil, že na pravoboku ponorky došlo ke srážce, která vážně poškodila lodní šroub. Z americké letadlové lodi Kitty Hawk pak následkem srážky zela díra, z níž vytékaly tuny paliva do moře, ale poškození bylo na rozdíl od sovětské ponorky malé. Posádky obou plavidel však měly velké štěstí, že nedošlo k explozi a nikdo nezemřel. Tím spíš, že na palubách obou plavidel se nacházely jaderné zbraně, které nakonec nevybuchly.

Sověti se nacházeli po kolizi v pasti a nezbývala jim jiná možnost, než se ,,ukázat" Američanům. Ti jim na druhé straně nabídli pomocnou ruku. Trvalo dva týdny, než byli Sověti schopní poslat remorkér pro ponorku. Nakonec byla K-314 odtažena remorkérem na nejbližší sovětskou námořní základnu, pro Kitty Hawk pak námořní cvičení skončily. Po incidentu se letadlová loď vydala do japonské Jokosuky, aby zde mohla být opravena.

To si někdo odnese

Američané obvinili kapitána Evseenka, že způsobil srážku, která jen řízením osudu nedopadla katastrofou. Sovětské námořní velení s tímto tvrzením souhlasilo a Evseenka suspendovalo z hodnosti kapitána. Kapitán ponorky sice s rozhodnutím nesouhlasil, protože incident se naštěstí obešel bez obětí na životech. To mu ale nepomohlo a od té doby sloužil ,,na zemi".

Srážka americké letadlové lodi se sovětskou ponorkou tak představuje další díl do mozaiky studenoválečných incidentů. V tomto případě však vše dopadlo dobře a kolize nezpůsobila vážný konflikt mezi velmocemi. Pokud by však došlo při srážce k explozi jaderných zbraní, nejspíš by to kromě ekologické pohromy znamenalo dalekosáhlý konflikt.

 

Zdroj: rbth.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace