Autor: Commons:RIA Novosti|Popisek: Ilustrační obrázek - kadeti KGB
30. září 1985 členové Hizballáhu unesli čtyři sovětské diplomaty, z nichž dva byli agenty KGB, přímo před sovětským velvyslanectvím v Bejrútu.
Únosci požadovali, aby Hafez al-Assad zrušil bezpečnostní zásah v severním Libanonu, který plánovali syrské síly. Aby únosci prokázali, že to myslí vážně, jednoho z rukojmích zastřelili. Moskva vyvinula tlak na Assada a operace byla zastavena. Hizballáh se však s propuštěním Sovětů nijak nepospíchal a předložil nové požadavky.
Vedení KGB tedy začalo hledat další řešení problému. Získali jména únosců a polohu místa, kde byli drženi diplomaté a kolegové, ale myšlenka sovětských speciálních sil zaútočit na budovu byla rychle odmítnuta - mohlo to vyvolat nadměrný a nechtěný odpor.
Poté pomohla náhodná událost. Při přestřelce s libanonskou armádou byl zabit jeden z únosců a bratr dalšího z únosců. Navzdory skutečnosti, že Sovětský svaz s tím neměl nic společného, šířily se pověsti o tom, že si Rusové tajně vyřizují účty s těmi, kdo unesli jejich diplomaty a agenty.
KGB se rozhodla situaci využít a Jurij Perfilyev, šéf pobočky KGB v Libanonu, se setkal se zakladatelem a duchovním vůdcem Hizballáhu ajatolláhem Fadlalláhem, který sovětského důstojníka vřele přijal. Během rozhovoru však mařil všechny Perfilyevovy pokusy o vyřešení problému s rukojmími.
Potom Perfilyev začal říkat věci, na které ve skutečnosti neměl povolení od svých nadřízených. Řekl, že rezidence ajatolláha Chomejního v Qom byl blízko sovětské hranice, a že v důsledku případné technické poruchy během vojenského cvičení, raketa mohla omylem zasáhnout Qom. „A Bůh nebo Alláh chraň , aby tato střela náhodou měla hlavici.“
Hrozba zafungovala. Po chvíli smrtelném ticha Fadlallah řekl: „Myslím, že bude všechno v pořádku.“ O dva dny později byli rukojmí propuštěni.
Zdroj: rbth.com