KGB vs. Hizballáh: Jak sovětská špionáž tahala za nitky v Libanonu

Ing. Filip Klasna zobrazit články autora

13. 10. 202416:00

KGB vs. Hizballáh: Jak sovětská špionáž tahala za nitky v Libanonu

foto: RIA Novosti archive / CC BY-SA 3.0 / Wikimedia Commons/Ilustrační obrázek - Výstava pomůcek tajných služeb v Českém centru v Moskvě

Dne 30. září 1985 členové Hizballáhu unesli čtyři sovětské diplomaty, z nichž dva byli agenty KGB. Událost se stala přímo před sovětským velvyslanectvím v Bejrútu.

KGB na Blízkém východě

Blízký východ byl pro Sovětský svaz a jeho zpravodajskou službu strategicky klíčovou oblastí, a to především kvůli vlivu na globální rovnováhu sil během studené války. KGB aktivně spolupracovala s režimy v Sýrii, Egyptě, Iráku a v některých případech i s radikálními skupinami, jako byl Hizballáh. Cílem bylo destabilizovat západní vliv a podporovat revoluční hnutí. Na Blízkém východě operovala KGB prostřednictvím vyzvědačských misí, zajišťování zbraní a výcviku místních skupin, čímž významně přispívala k napětí a radikalizaci regionu. V Libanonu bylo zpravodajské prostředí zvlášť složité, kde KGB musela balancovat mezi zájmy syrské vlády, mladého státu Izrael a radikálních organizací, jako byl Hizballáh.

Kolize vlivu, KGB vs. Hizballáh

Dne 30. září 1985 členové Hizballáhu unesli čtyři sovětské diplomaty, z nichž dva byli agenty KGB, a to přímo před velvyslanectvím SSSR v Bejrútu. Únosci požadovali, aby Hafez al-Assad zrušil bezpečnostní zásah v severním Libanonu, který plánovaly syrské síly. Aby únosci prokázali, že to myslí vážně, jednoho z rukojmích zastřelili. Moskva vyvinula tlak na Assada a operace byla zastavena. Hizballáh se však s propuštěním Sovětů nijak nepospíchal a předložil nové požadavky. Vedení KGB tedy začalo hledat další řešení problému. Získali jména únosců a polohu místa, kde byli drženi diplomaté a kolegové, ale myšlenka sovětských speciálních sil zaútočit na budovu byla rychle odmítnuta. Mohlo to vyvolat nadměrný a nechtěný odpor.

In October 1985 four diplomats from the USSR were kidnapped in Lebanon and the KGB’s Alfa Group was dispatched to locate and extract them. By the time the KGB arrived, consular attaché Arkady Katkov had been killed and his body left in the streets of Beirut. pic.twitter.com/QRa5rkUGIl
— Igor Sushko (@igorsushko) June 23, 2022

Agent KGB Jurij Perfilyev a jeho hovory s ajatolláhem Fadlalláhem

Poté pomohla náhodná událost. Při přestřelce s libanonskou armádou byl zabit jeden z únosců a bratr dalšího z únosců. Navzdory skutečnosti, že Sovětský svaz s tím neměl nic společného, šířily se pověsti o tom, že si Rusové tajně vyřizují účty s těmi, kdo unesli jejich diplomaty a agenty. KGB se rozhodla situaci využít a Jurij Perfilyev, šéf pobočky KGB v Libanonu, se setkal se zakladatelem a duchovním vůdcem Hizballáhu ajatolláhem Fadlalláhem, který sovětského důstojníka vřele přijal. Během rozhovoru však mařil všechny Perfilyevovy pokusy o vyřešení problému s rukojmími.

Potom Perfilyev začal říkat věci, na které ve skutečnosti neměl povolení od svých nadřízených. Řekl, že rezidence ajatolláha Chomejního v Qom byla blízko sovětské hranice, a že v důsledku případné technické poruchy během vojenského cvičení, raketa mohla omylem zasáhnout Qom. „A Bůh nebo Alláh chraň, aby tato střela náhodou měla hlavici.“ Hrozba zafungovala. Po chvíli smrtelném ticha Fadlallah řekl: „Myslím, že bude všechno v pořádku.“ O dva dny později byli rukojmí propuštěni.

Aktivity KGB na Blízkém východě, jako například vyjednávání s Hizballáhem, jsou důkazem širokého dosahu a vlivu KGB. Na rozdíl od CIA či MI6 měla KGB na starost nejen zahraniční špionážní operace, ale i rozsáhlé vnitrostátní mise, zaměřené na potlačování disentu a udržování kontroly nad sovětskou společností. Tato dvojí role poskytovala organizaci jedinečnou schopnost ovlivňovat politickou situaci nejen v Sovětském svazu, ale i na globální scéně.

Dědictví KGB po rozpadu SSSR

Po rozpadu Sovětského svazu nezmizela ani role, kterou KGB hrála v globální špionáži. Její nástupce, FSB (Federální bezpečnostní služba), převzal mnoho funkcí, včetně vlivu na Blízkém východě. Současné Rusko nadále aktivně působí v regionu, zejména v Sýrii, kde podporuje režim Bašára al-Asada. Tento vliv má kořeny právě v operacích KGB během studené války, kdy Sovětský svaz budoval vztahy s mnoha blízkovýchodními režimy. Podobnosti v ruské strategii lze vidět i dnes, kdy Moskva stále uplatňuje vojenský a zpravodajský vliv k prosazení svých geopolitických cílů.