KOMENTÁŘ: Proč se ruská armáda chová jako Wehrmacht a Putin jako Hitler

KOMENTÁŘ: Proč se ruská armáda chová jako Wehrmacht a Putin jako Hitler
Autor fotografie: CC BY-SA 3.0 de|Popisek: Adolf Hitler
07 / 03 / 2023, 10:00

Odpovědi na otázku, proč Moskva útočí na Kyjev leží celém časovém spektru koexistence v celém regionu. Složité vztahy Ukrajiny s Polským královstvím a Polskem, jež v prvním tisíciletí sahalo až za Dněpr, se táhly v podstatě až do současnosti. Též vztahy s Litevským knížectvím, velkoknížectvím a později královstvím byly často napjaté. Neméně Z druhé strany byla Ukrajina pod tlakem z Moskvy. Ukrajinci si původně říkali Rusíni, jejich jazyk byl základem pro ukrajinštinu, moskevskou ruštinu a běloruštinu. A pojem Kyjevská Rus odkazuje na tuto historii.

Ale v genech moskevských Rusů je zřejmě mnohem více genů kočovných národů a dobyvatelů, jako byla Čingischánova Zlatá Horda. Jenže Mongolové si dobytá území podmanili, ale kromě placení tributů nechávali celkem volnost včetně náboženského vyznání. Bohužel již v 15. století, tedy dost dlouho po mongolských nájezdech, Moskva, jež významně rostla, přijala za svou na náboženství založenou ideologii. Tato ideologie tvrdila, že Moskva je nejen jediným legitimním nástupcem Kyjevské Rusi, ale zároveň že je třetím věčným městem stejně jako Řím v Itálii a Konstantinopol v Byzantské říši.

Výsledkem této ideologie bylo, že všem pravoslavným Slovanům bylo nařízeno se podřídit carovi a moskevskému patriarchovi. Zároveň docházelo k porušťování názvů, tedy Kyjevská Rus se stala Kyjevským Ruskem. Rusíni, dnes Ukrajinci, že budou již navždy Rusy. Moskva si též přivlastnila celé dějiny a upravila je ve svůj prospěch a Rusíni/Ukrajinci byli nazýváni „malí Rusové“. V podstatě identicky se dnes chová prezident Vladimir Putin, jen o šest století později.

Ukrajina tedy musela od počátku čelit vnějším hrozbám. Avšak jednu z nejhorších hrozeb pro vlastní identitu a vůbec přežití národa utrpěla díky příslušnosti k Sovětskému Rusku za vlády Stalina. Uměle vyvolaný hladomor v letech 1932–1933 byl rozsudkem smrti pro 5,7 – 8,7 milionu obyvatel Ukrajiny. Zasaženy byly i obilnářské oblasti Ruska a Kazachstánu.

A pak přišla druhá světová válka, kdy bylo celkem jedno, kdo je z jaké části SSSR, hlavní bylo zastavit německý Wehrmacht a následně jej porazit a odstranit Hitlera. Po odsouzení kultu osobnosti Stalina byl ustanoven prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita S. Chruščov, jenž byl sice Rus, ale narodil se 11 km východně od dnešní rusko-ukrajinské hranice. Ukrajina vzhledem k dlouhodobé polonizaci se formovala jinak než Rusko. A že Ukrajinci byli ve své zemi poníženi na spodní hranici společnosti, kdy na vrchu byli Poláci, Rusové či Němci, zanechalo šrámy, jež jen tak nejde zahojit. A ruský útok na Ukrajinu je znovu oživuje.

         

                                                        

Takto vypadá Bachmut za „speciální Operace“ v roce 2023 (Oba snímky dělí 80 let – rozdíl je v tom, kdo to způsobil ale stejné je, že agresor)

V podstatě se ruská armáda se chová jako Wehrmacht a Putin v mnohém jako Hitler. Wehrmacht měl vynikající velitele a stratégy, ale Hitler si myslel, že ví všechno lépe. I Putin zasahuje přímo do operací a stejně jako Hitler střídá poměrně často vysoké velitele. Wehrmacht nebyl připraven na polní podmínky v rozbahněném Sovětském Rusku zvané Rasputica a též na ruskou zimu. Ruská armáda je na oboje zvyklá, ale logistika, tedy vybavení vojáků, je značně za požadovanými normami, takže vojáci ruské armády značně trpí. Hitler chtěl „životní prostor pro árijskou rasu“, kdy měl jasně stanoveny priority likvidace (zdravotně postižení, židé, Romové, Sintové, Manušové atd. Slované měli být zotročeni nebo pobiti). I Putin nadřazuje Rusy a občany Ruska nad občany okolních států. Netvrdí přímo, že potřebuje životní prostor, ale vyvolává separatistická hnutí, na nich volby, jež ve skutečnosti ani volbami nejsou a nově nastoupivší režimy se hlásí k Moskvě. Obsazení Krymu byla čistě ruská hra a Putin to ani nijak moc nepopíral.

Ukrajinci samozřejmě s s bývalým spolubojovníkem s druhé světové války soucítí, ale Moskvou si diktovat a brát území nenechají. Čeho Putin dosáhl, jsou obrovské škody a ztráty. A vedlejším produktem je nebývalé sblížení Ukrajiny a Polska, v podstatě pod heslem „tvůj nepřítel je i mým nepřítelem“. Vztahy mezi Kyjevem a Varšavou byly ještě před „speciální vojenskou operací“ celkem napjaté, ale situace se radikálně změnila.

Další, v čem Putin ztrácí, je schopnost a pružnost řízení a velení. Putin je u moci 20 let, déle byl jen Stalin. Ruské vedení a velení je spíše ,,klubem důchodců“, kdy členové ruské vlády jsou starší 70 let i více. A jaké je řízení, takové je i velení. Ruská armáda je zkostnatělá, běžný je všelijaký šlendrián, šikana a rozkrádání majetku. Naproti tomu ukrajinské vedení má 40+ let a její početně značně menší a hůře vyzbrojená armáda klade té ruské nebývalý odpor. Když Putin prohlásil, že je potřeba denacifikovat Ukrajinu, urazil i prorusky smýšlející Ukrajince, a tím se mu celá, tedy i levobřežní Ukrajina, vzepřela.

Putin Ukrajince stěží porazí, stejně jako Ukrajinci Rusko. Spíše hrozí další „zamrzlý konflikt“, jenž může kdykoliv znovu přerůst ve válečné operace.

Tagy článku