foto: Ben Skála, Benfoto (CC BY-SA 4.0)/Emil Boček
V souvislosti s rozhovorem Lidových novin, které zpovídaly legendárního letce Emila Bočka, je zajímavé si položit otázku, jestli si skutečně vážíme svých hrdinů, či nikoliv.
Boček v rozhovoru v Lidových novinách připomněl, že ,,kluci by měli chodit na vojnu, chybí jim odvaha a vychování". I když s jeho slovy nemusíme souhlasit, generálmajor je zářným příkladem skromného hrdiny, který by měl platit za vzor, už kvůli svému neuvěřitelnému příběhu, který by jistě stál za zfilmování.
Problém mnoha lidí je ten, že nedokáže ocenit tyto lidi dostatečně a uchyluje se k nim jako ke svým vzorům, jen když jde národu doslova ,,o kejhák" a prochází nějakou kritickou historickou zkouškou. Proto také nezřídka slyšíme nesmyslné věty o tom, že Češi jsou národem zbabělců, jejichž hrdinové vlastně v kritický okamžik selhali.
Opak je však pravdou, protože pokud by byl český národ opravdu národem zbabělců, nikdy by neměl vlastní stát v roce 1918, neosvobodil by se z nacistických okovů, nikdy by nezbořil v roce 1989 komunismus. Lidé mají poněkud nehezký zvyk k českým hrdinům dávat protiklady a sám jsem byl svědkem toho, když jeden pán ,,erudovaně" vyprávěl, že my jsme ty hrdiny opravdu měli, ale kolik bylo přitom kolaborantů ve druhé světové válce? Všichni ti Nachtmannové a Čurdové přece kazí ,,výsledný" dojem, řekl nespokojený a poněkud zahořklý pán.
Kdyby však tento a další lidé znali dobře historii, věděli by, že jsme na velikost naší země těch hrdinů měli skutečně mnoho. Bohužel postupně odcházejí. Je to o důvod víc, proč si jich upřímně vážit. Každá doba přirozeně potřebuje hrdiny a ty český národ naštěstí vždy měl, když je nejvíce potřeboval. Prokažme tak skromným hrdinům více úcty a ne pouze v okamžiku, kdy nás opouštějí, ale pokud možno trvale, protože nebojovali za sebe, ale samozřejmě i za nás.
Tagy