V roce 1917 byla německá flotila zablokovaná v přístavech a hlavní starostí Royal Navy nebyly nepřátelské bitevní lodě, ale vzducholodě. V dubnu 1917 dokonce německý Zeppelin L23 zajal norskou loď Bark Royal, která pašovala dřevo do Británie. Zeppelin přistál nízko nad hladinou a vyslal na norskou loď komando.
Na tento Zeppelin ale došlo 21. srpna 1917, kdy byl L23 sledován flotilou britských lehkých křižníků od dánského pobřeží. Daleko, daleko od britské půdy, musel být velící důstojník Bernhard Dinter ohromen, když byla jeho loď napadena, zdánlivě odnikud, osamělým, stíhačem s krátkým dosahem Sopwith Pup.
.jpg)
Vypuštěn z platformy na vrcholu dělové věže křižníku HMS Yarmouth, dosáhl pilot Lt. Bernard Arthur Smart dosud nemožného během bojů na moři, byl v pozici 3 000 stop nad a za Zeppelinem. Vzducholoď se opožděně obrátil k pevnině, uvolnil zátěž a snažil se uniknout směrem nahoru.
"Uvědomil jsem si, že přišel čas," vzpomínal pilot. "... Stlačil jsem ovládací páku dopředu a vyrazil. Ukazatel rychlosti šel až na 150 mph ... .Řev motoru se zvýšil na pronikavý jekot, zatímco dráty pískaly hrozným způsobem ... Ve stejné výšce a 250 yardů za Zeppelinem, jsem lehce srovnal stroj a zatáhl za páku, ovládající pevné kulomety ... Měl jsem čas vidět jen asi půl tuctu zápalných střel vniknout do tupého konce Zeppelinu a výbuch plamene, předtím než jsem ztuhl myšlenkou, že jsem čekal příliš dlouho a nevyhnu se kolizi. Křečovitě jsem trhnul pákou dopředu a mé srdce jako by mi vlétlo do úst, jak jsem prudce zamířil dolů. "
Sopwith Pup klesl o 3 000 stop, než se mohl Lt. Smart ohlédnout. "Záď Zeppelinu byla v moři plamenů a klesla tak, že nos stroje ukazuje k obloze v úhlu 45 stupňů, zatímco plameny rychle postupovaly směrem k nosu. ... Plameny hořely ještě tři nebo čtyři minuty co ležel stroj na mořské hladině, než nakonec plameny zemřely, kouř ale navzdory větru, visel nad mořem v obrovské sloupci dosahujícím zřejmě enormní výšky."
Velitel Zeppelinu Oberleutnant zur See Bernhard Dinter, veterán 16 letů stroje Zeppelin L23 a celá jeho posádka 18 mužů toho dne nad Severním mořem zahynula.
Sestřelení Zeppelinu byla ta jednoduchá část operace, teď bylo nutné se dostat zpět na palubu a to v té době nikdo neuměl.
"Byl to můj první pokus o přistání na moři v pozemním stroji," vzpomínal Lt. Smart, "ale instinkt mi řekl, že za každou cenu nesmím zasáhnout nic, aby se zabránilo otáčení otočení stroje vzhůru nohama." Pádové rychlosti ale malý stroj dosáhl ještě nad vodou. "Stroj se ztratil veškerou rychlost a klesl jako kámen, a pád do vody zakončil ošklivým trhnutím, které by pravděpodobně znamenalo zlomené kosti, kdyby se odehrálo na matce Zemi. Torpédoborec tu byl v krátkém čase, ale ne dříve, než se nos stroje potopil a nechal mě prostě viset na ocase."
Smartův útok byl vůbec první úspěšný útok vůbec letadlem vedený z námořní lodi. Lt. Smart byl povýšen na hodnost Flight Lieutenant a byly mu uděleny řády Distinguished Service Order a francouzský Croix de Guerre. To vše v tajnosti, aby se zabránilo Němcům dozvědět se o nové britské zbrani. Potenciální svědci Dinter a jeho posádka byli mrtví a Němci se mohli domnívat, že britská loď zaznamenala šťastnou dělovou ránu.
Svatba válečné lodi a letadla měl již brzy navždy změnit boj na moři.
Zdroj: Don Hollway
Tagy