Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 146-1969-117-48 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Kormoran (HSK 8)
22. listopadu 1941 učinil těžký křižník HMS Devonshire v jižním Atlantiku přítrž řádění německého pomocného křižníku Atlantis (HSK 2). Hladinoví piráti Kriegsmarine se s britskými těžkými křižníky nemohli měřit.
Nevinně vyhlížející loď o výtlaku 7862 BRT do té doby potopila, nebo zajala 22 spojeneckých lodí o celkové tonáži 144384 BRT. Devonshire navázal na úspěch sesterského křižníku HMS Cornwall, který 8. května 1941 potopil nejúspěšnější německý pomocný křižník vůbec, HSK 5 Pinguin. Německé pomocné křižníky byly válečným námořnictvem zrekvírované obchodní lodě. Dostaly posílené paluby schopné unést skrytou výzbroj, která sestávala ze šesti děl ráže 150 mm (SK L/45), několika protiletadlových zbraní, a dvou až šesti torpédometů ráže 533 mm.
Kromě toho nesly pomocné křižníky Kriegsmarine také námořní miny, většinou také katapult s průzkumným hydroplánem nebo dvěma (Ar 196 nebo He 114) a křižníky Kormoran, Komet a Michel také malé torpédové čluny. Transportní kapacity bylo využito kromě zásob umožňujících dlouhé působení na širém oceánu také pro prostory pro posádky potopených či zajatých plavidel nepřítele. Celkem vzniklo v Německu jedenáct lodí, vzájemně si velmi podobných.
Nejznámějšími pomocnými křižníky jsou Kormoran, Pinguin a Atlantis
Mezi nejznámější patří Kormoran (HSK-8), který svedl 19. listopadu 1941, maskovaný jako nizozemská loď Straat Malakka, osudné střetnutí s australským lehkým křižníkem HMAS Sydney, jež bylo vlastně reprízou podobné bitvy z listopadu 1914, kdy australský křižník stejného jména potopil pomocný křižník SMS Emden. Válečná loď nyní sice nepřítele odhalila, ale pozdě. Během tvrdého souboje byl nájezdník zapálen a posléze zanikl v mohutné explozi munice a min, ale Sydney zasáhlo pět desítek 150mm granátů a torpédo, a křižník „zmizel“... nikdo z jeho posádky nepřežil, a patrně i na něm došlo k explozi magazínů.

Dva nejúspěšnější z hlediska tonáže potopených či zajatých nepřátelských lodí byly Pinguin a Atlantis. Pinguin Královské námořnictvo označovalo jako Raider F, pro Kriegsmarine šlo o Schiff 33. Vznikl přestavbou nákladní lodi Kandelfels, která proběhla v zimě 1939–1940 a na první plavbu se vydal 15. června 1940. V Norsku byl zamaskován jako sovětská nákladní loď Pečura a vyrazil do Indického oceánu, aby zaminoval vybrané australské a indické přístavy, a pak působit v antarktických vodách proti britským a norským velrybářům. Během své kariéry potopil dvanáct a zajal dalších 16 britských a norských lodí s celkovým výtlakem 136642 BRT, a další čtyři se potopily na jeho minách (18068 tun).
HMS Cornwall zničil křižník Pinguin za osm minut
A prvenství drží také z toho hlediska, že byl prvním potopeným pomocným křižníkem Kriegsmarine. Zasloužil se o to nedaleko Seychel v Indickém oceánu 8. května 1941 britský těžký křižník HMS Cornwall, s nímž se pomocný křižník nemohl měřit ani výzbrojí, ani rychlostí. Pirát se snažil Brity zmást a hlásil se jim jako norská motorová loď Tamerlane. Ale protože nereagoval na výzvu k zastavení, došlo k boji, který jako první ve snaze využít posledního překvapení zahájila německá loď.

K britské smůle došlo na Corwallu v prvních minutách k technické závadě a loď nemohla dvě minuty opětovat palbu, zatímco kolem ní v rychlém sledu dopadaly německé, a utrpěla i škody. Jakmile se ale dělové věže daly do pohybu, byl výsledek otázkou minut. Díky mnohem přesnějším dálkoměrům a systému řízení palby zasáhla Pinguin již po osmi minutách salva čtyř 203mm granátů, a to rovnou do skladiště min. Konec nastal v řádu vteřin. Kromě většiny posádky zahynulo také 203 z 225 zajatých spojeneckých námořníků na palubě.
K zániku Atlantisu přispělo prolomení kódu Enigma
Pouhé tři dny po osudovém souboji HMAS Sydney s Kormoranem se díky rozluštění německého námořního kódu na místo srazu pomocného křižníku Atlantis s ponorkou U 68 dostavil také těžký křižník HMS Devonshire. Obě německá plavidla zastihl ve chvíli, kdy byla propojena hadicí a probíhalo čerpání nafty. Nadto probíhala údržba jednoho z motorů pomocného křižníku. Po zjištění nepřátelského těžkého křižníku byla hadice přeseknuta a ponorka šla pod hladinu. Ale Britové ani jí ani Atlantisu nedali žádnou šanci.
Po varovném výstřelu posádka pomocného křižníku přestoupila do člunů a Atlantis po zásahu vyletěl do povětří. Devonshire pak z prostoru, v němž operovala nepřátelská ponorka, rychle odplul, a ponorka vzala čluny do vleku. Následovala obdivuhodná záchranná akce, při níž se v několika etapách a po setkání s dalším těžkým křižníkem (Dorsetshire), který potopil zásobovací loď Python a trosečníci z Atlantisu museli znovu do člunů a spoléhat na ponorky, dostali němečtí námořníci zpět do Francie.
Zdroj: Ivan Hrbek, Jaroslav Hrbek, Salvy nad Vlnami a Krvavé oceány; german-navy.de