Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Oběti masakru
V říjnu 1941 se odehrál masakr v srbském městě Kragujevac, jemuž padlo za oběť přes 2 000 civilistů. Strůjce masové vraždy však unikl spravedlivému trestu poté, co spáchal sebevraždu.
Franz Böhme byl v rámci druhé světové války činný na Balkáně a měl na starosti jako velitel ozbrojených sil Norsko, jež nacisté obsadili v roce 1940. Nacistický generál se rovněž podílel na dalších válečných operacích, jako byly například na invaze do Polska v září 1939 či dobytí Francie.
V roce 1940 mu byl ,,za zásluhy" udělen Rytířský kříž Železného kříže. Zmíněný Balkán, kde Böhmova jednotka operovala, se stal v roce 1941 osudný několika tisícům Srbů. Ale popořádku.
V roce 1941 se zformoval v regionu partyzánský oddíl složený z komunistů, který ovládal rozsáhlá území na západě Srbska. Tento oddíl představoval ,,klín" v nacistických akcích v oblasti, který na německé vojáky pravidelně útočil a přepadal je. Úspěšnou akcí z pohledu partyzánů byla likvidace 10 nacistických vojáků u obce Gornji Milanovac.
Franz Böhme měl hrát ústřední roli v návazných protipartyzánských operacích, jejichž součástí byl tzv. Kragujevský masakr. 18. 9. 1941 nařídil Böhme hromadně zatknout komunisty a Židy v srbském městě Kragujevac. Zatýkání začalo 20. září, kdy německé jednotky obsadily město a začaly s masovým zatýkáním. Celkem tak zajistily zhruba 10 000 obyvatel města ve věku 16 - 60 let.
Zatčení pak byli rozděleni podle národností, protože ne všichni byli srbské národnosti, někteří vlastnili legitimace nacistických organizací. Ti byli blížícího se krveprolití ušetřeni. Plán nacistů byl jasný, ale také velmi krutý: v pomstě za 10 zabitých vojáků u obce Gornji Milanovac přikročí k masakru obyvatel Kragujevace.
Ten začal 21. října 1941, kdy vojáci přečetli zatčeným lidem rozsudek smrti a začali s nemilosrdnou palbou. Té padlo za oběť kolem 2 300 mužů ve věku od 16 do 60 let. Němečtí vojáci nešetřili nikoho, ani 144 studentů místního gymnázia. Böhme tak v praxi dokumentoval nacistickou krutost a slepou poslušnost k Adolfu Hitlerovi.
Böhme koncem války zastával nadále pozici velitele ozbrojených sil v Norsku a velitele 20. horské armády. Dny strávené na vojenském výsluní se však pro nacistického generála začaly povážlivě krátit. Byl nakonec v Norsku zajat a převezen k norimberskému vojenskému tribunálu, který se konal s válečnými zajatci.
Böhme byl obžalován z válečných zločinů spáchaných v Srbsku. Jugoslávie projevila zájem o jeho vydání, ale když už se zdálo, že nacistický generál skončí v jugoslávských rukou, spáchal 29. května 1947 ve vězení sebevraždu. Nepatřil sice k tak známým generálům třetí říše, nicméně se určitě zařadil k mnoha fanatikům, kteří neváhali ve slepé pomstě prolévat krev nevinných.
Zdroj: National Interest