Popisek: Odhalená klenba Juditina mostu v klášteře Křížovníků s červenou hvězdou
„Paní vzrůstem i krásou nad všechnu myslitelnou ušlechtilost podoby lidské vynikající, tak jako by byla spíše rostenkou bohů, vznešená rodem a nadmíru počestná a co nejlépe v latinské řeči i písmu vzdělaná“, tak mluví o královně Durynské kronikář Vincencius. Není proto divu, že si ji ovdovělý český král Vladislav II. tři roky po smrti své první ženy vybral za svou manželku. Tento taktický krok, tedy oženit se s krásnou, inteligentní a urostlou osmnáctiletou Juditou, královi poradil jeho rádce biskup Daniel. Tento muž byl pro další trvání společného života manželů vůbec důležitým činitelem.
Zpočátku nebyla dcera durynského markraběte Ludvíka v království vřele přijata a dlouhou dobu byla brána za cizinku. Na scéně se tak znovu objevil biskup Daniel, který se velkou měrou podílel na vytváření její popularity. V této jeho činnosti naštěstí nic nebránilo, jelikož si královna svým šarmem a krásou hned všechny získala. Ani ne dva roky po svatbě se Vladislavovi narodil první syn, kterého Judita velmi chytře pojmenovala po legendárním zakladateli přemyslovského rodu. Prvorozený syn tedy nakonec nesl jméno Přemysl Otakar. V jejich poklidném manželství se narodily ještě další dvě děti – syn Vladislava Jindřich a dcera Richsa.
psali jsme: Ten, který si ,,vyšlápl na Slezsko. Před 963 lety zemřel český Achilles, kníže Břetislav I.
Judita byla nejen krásná a inteligentní, ale údajně měla pověst velmi vášnivé a dobré milenky. Královna tak díky svým schopnostem a půvabu dokázala svého muže velmi obratně v mnohých věcech přesvědčit. Jedním z nejvýznamnějších počinů královny byla stavba prvního kamenného mostu přes Vltavu. Most byl postaven mezi roky 1158 a 1170 a stavba podle mýtů trvala pouhé tři roky. Je to neuvěřitelně krátká doba, protože o 200 let mladší Karlův most byl postaven za celou půlku století. Judita byla hlavní iniciátorkou a financovatelkou stavby mostu, který nakonec stál na neskutečném počtu jednadvaceti pilířů, v délce přes pět set metrů a šířce okolo sedmi metrů. Juditin most byl v pořadí teprve třetím kamenným mostem vestřední Evropě. Zbylé dva stály pouze v Řezně a bavorském Würzburgu.
K nápadu na postavení mostu se vážou dva příběhy. Podle prvního Judita doprovázela svého muže na říšský sněm do Řezna, když tu najednou ve městě spatřila kamenný most, a ihned zatoužila mít takový i v Praze. V roce 1157 byl totiž původní dřevěný most stržen povodní a tato skutečnost zapříčinila nepříjemné odtržení obou částí města. Dle druhého Juditě vnuknul nápad tak důležitý biskup Daniel, který po návratu z dalekých cest vyprávěl o svých zážitcích. Při povídání se přímo rozplýval nad krásnými mosty, které v Itálii viděl, a proto nechala královna do Prahy sezvat odborníky z celé Evropy, kterým dala za úkol postavit most. Stavitel mostu je nám však do dnešních dnů bohužel neznámý.
Vlevo Karlův most. Vpravo most s klášterem Křížovníků. Pohled ze Starého města
Přesně 3. února 1342 se most po 170 letech svého života v důsledku povodně zřítil do Vltavy. Obě části města tak byly znovu odděleny a král Karel IV. byl v situaci, kdy musel okamžitě jednat a kolaps napravit výstavbou nového mostu. Do doby, než byl most postaven, byl k zachovalému zbytku Juditina mostu (povodeň nestrhla první tři pilíře na straně Starého Města) postaven provizorní dřevěný most.
psali jsme: Svatý Václav - symbol české státnosti a křesťanské Evropy
Na sklonku života přenechal Vladislav trůn svému synovi z prvního manželství Bedřichovi a sám se kvůli vnitropolitické situaci přesunul na Juditino panství v Meerane. Judita jej po celou dobu věrně doprovázela a po jeho smrti roku 1174 odjela do benediktýnského kláštera v Teplicích, kde podle Dalimilovy kroniky vykonávala další bohulibou činnost. Roku 1210 na tomto místě i skonala. V 50. letech 20. století byly její ostatky na místě kláštera a románské baziliky nalezeny archeologickým týmem. Kvůli nepříznivým okolnostem se ale z nalezených ostatků zachovala pouze lebka a spodní čelist. Chemická analýza ostatků odhalila, že kosti patřily ženě, která zemřela, na 13. století, ve velmi pozdním věku osmdesáti let. I když nevíme, zdali se Judita dožila na svou dobu takto požehnaného věku, její organizační schopnosti, které dokázala mistrně kombinovat s inteligencí a krásou bohužel dodnes zůstávají nedoceněny. Security Magazín proto připomíná dnešní den, aby na tuto významnou královnu stavitelku nebylo zapomenuto.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více