Autor fotografie: Screenshot YouTube
Hugo Despenser mladší, který byl komorníkem anglického krále Eduarda II., byl 24. listopadu 1326 ,,nelidsky" popraven.
Hugo Despenser mladší byl švagrem anglického krále Eduarda II. a rovněž komorníkem, kterého si král velmi oblíbil. Despenser nahradil jiného ,,oblíbence" Pierra Gavestona, popraveného gaskoňského rytíře, který měl na Eduarda II. poměrně velký vliv. Angličtí baroni však nesouhlasili proti tomu, aby se Despenserům - mladšímu i jeho otci udělovala různá privilegia. Despenserovi totiž začali později žádat pro sebe i rozsáhlejší pozemky.
Protože Eduard II. svému komorníkovi a švagrovi v jedné osobě značně podléhal, svévolně konfiskoval pozemky v Goweru, které přidělil právě Despenserovi. Dcera francouzského krále Filipa IV., a zároveň manželka Eduarda II. Izabela Francouzská žádala svého manžela, ať oba Despensery vyžene ze země, protože nesouhlasila s jejich rostoucém vlivem a oba je osobně nenáviděla.
Vrcholem sporů, které přerostly v boj baronů proti Despenserům, byla snaha mladšího Despensera urvat si pro sebe hrabství Gloucesterské. To roku 1321 vedlo hraběte z Herefordu, hraběte z Lancasteru a některé jiné k tomu, aby povstali proti Despenserům, kteří začali požívat neúměrně silného vlivu na krále. Eduard II se vzbouřenými barony tak musel jednat a 14. srpna byli ve Westminster Hall prohlášeni oba Despenseři za vyhnance.
S odchodem Despenserů začali vyplňovat mocenské vakuum další aristokraté. Aby si zajistili Eduardovu vděčnost, pomohli mu s odplatou proti vzbouřeným baronům, a tím si zlepšili své mocenské postavení. V tažení, které následovalo, bylo mnoho z králových oponentů, včetně hraběte z Lancasteru, zabito. Netrvalo však dlouho a oba Despenserové se znovu ,,vetřeli" do Eduardovy přízně a vrátlili se na královský dvůr. Kritika samotného krále a jeho způsobu vládnutí byla systematicky umlčována. Poté co potlačili své kritiky, stali se Eduard a Despenserové už prakticky neomezenými vládci Anglie. Roku 1322 vydal Eduard nařízení, které revokovalo všechna předchozí omezení královské moci. Král tak se tak dostal mimo vliv parlamentu.
V této době se tak rozhořel mocenský boj o Gaskoňsko. Izabela Francouzská měla dojednat ve Francii mírovou dohodu. V roce 1325 Izabela souhlasila s dohodou, která šla ve prospěch Francie, a podle které měl Eduard II. slíbit vernost francouzskému králi.
Na nějakou dobu byl pak vliv Despenserů na krále utlumen. Mezitím však plánovala ,,zrádná" Izabela se svým milencem Rogerem Mortimerem, prvním hrabětem z Marchu, invazi do Anglie. Když se Mortimer se svou milenkou skutečně v Anglii vylodili, měli značně usnadněnou situaci, i když disponovali relativně malým vojskem. Po boku krále odmítla bojovat velká část šlechticů a králových spojenců. Eduard byl tak zajat a následně přinucen k abdikaci. Pak byl zřejmě na popud Izabely zavražděn.
Tato situace znamenala Despensery fatální následky. Otec Huga Despensera byl popraven 27. října 1326, když mu byla uťata hlavu a později ,,vystavena" ve Winchesteru, stejný osud čekal i na Huga. 24. listopadu 1326 se konala jeho poprava, která byla z dnešního pohledu až nelidská.
Nebohý Despenser byl nejprve škrcen na šibenici do stavu poloudušení. Když nabyl vědomí, kat mu uřízl přirození a varlata a nakonec rozřízl břicho. Jeho vnitrřnosti pak ,,obřadně" hodil do ohně. Nakonec byl rozčtvrcen a kat mu usekl hlavu.
Takto tragicky skončil králův oblíbenec, kterého Izabela ,,z duše" nenáviděla.
Zdroj: awesomestories.com