Krvavý leden 1945 - souboj křižníku HMAS Australia s japonskými kamikaze

Krvavý leden 1945 - souboj křižníku HMAS Australia s japonskými kamikaze
Autor: Imperial War Museum, volné dílo|Popisek: HMAS Australia poškozená japonskými kamikaze
10 / 01 / 2021, 10:00

6.-9. ledna 1945 se australský těžký křižník HMAS Australia, veterán z tragické bitvy u ostrova Savo, účastnil těžkých bojů během invaze v Lingayenském zálivu, vylodění spojeneckých sil na hlavní filipínském ostrově Luzon, jehož dobytím mělo skončit strategicky důležité a symbolicky významné tažení. Patřil mezi 53 lodí, které mezi 3. a 13. lednem japonští sebevražední piloti zasáhli, přičemž potopili čtyři lodě, zabili 746 a zranili 1365 spojeneckých námořníků a vojáků.

HMAS Australia byl těžký křižník britské třídy County, objednaný Australským královským námořnictvem v roce 1924. Do služby vstoupil v roce 1928, a během druhé světové války byl spolu se sesterskou Canberrou nejsilnějším plavidlem čtvrtého početně nejsilnějšího námořnictva světa: po Američanech, Britech a Japoncích měli Australané ve finální fázi války ve službě 337 válečných plavidel a 39650 námořníků.

Účastnil se bitvy v Korálovém moři (květen 1942) a guadalcanalského těžení. V jeho úvodu byla během noční bitvy u ostrova Savo potopena palbou japonských křižníků HMAS Canberra (kterou v roce 1943 nahradí v australských službách britský Shropshire). Australia pokračovala ve službě v oblasti jižního Pacifiku, účastnila se bojů o Novou Guineu a boje o Filipíny v roce 1944. Na leden 1945 byla naplánována finální operace proti tomuto souostroví - invaze na ostrov Luzon. Zvoleným místem byl Lingayenský záliv na severozápadě ostrova. Místo, kde se vylodili v roce 1941 také Japonci.

video: youtube

Křižník Australia spolu se Shropshirem byly pro operaci s kódový označením MIKE I součástí operačního svazu 77, resp. skupiny TG 77.2 viceadmirála Jesse B. Oldendorfa. Úkolem skupiny bylo bombardování japonských pobřežních postavení a palebná podpora vyloďujících se jednotek. Hlavní sílu tvořila 4. divize šesti bitevních lodí - starší americké bitevní lodě, z nichž většina prošla opravami a modernizací po útoku na Pearl Harbor a nyní Japoncům utrpěné rány vracely. Těžké jednotky doprovázel americký lehký křižník Columbia a tři eskadry torpédoborců. Přes značnou početní, palebnou a především vzdušnou převahu, kterou zajišťovaly především letecké skupiny z palub letadlových lodí operačního svazu 38, nečekala spojence procházka růžovým sadem.

Právě na Filipínách byly viceadmirálem Takaždiro Ónišim v říjnu 1944 zformovány první Speciální útočné jednotky, později nechvalně proslulé jako kamikaze. Jejich útoky provázejí boj o Filipíny od samého počátku a jakkoli jsou v lednu 1945 již japonské síly velmi vyčerpány, stále mohou do akce nasadit značné množství mužů i výzbroje. První útok Oldendorfova skupina zažije již při přiblížení průlivem Surigao, kde v říjnu svedla historicky poslední střetnutí bitevních lodí a potopila japonské obrněnce Fusó a Jamaširo. Jeden z tankerů je poškozen 2. ledna sebevražedným útokem pilota japonského stíhacího Zera.

O dva dny později kamikaze tvrdě zasáhnou doprovodnou letadlovou loď Ommaney Bay, kterou následně musí potopit americký torpédoborec torpédem. A 5. ledna 1945 přijde řada kromě dalších také na australský křižník.

Toho dne útočí jednotka Kongo Butai 19 poručíka Jutaka Aono. Jde o patnáct letounů kamikaze a dvě doprovodné stíhačky. Spojenecký svaz má sice početnou a efektivní stíhací obranu, která japonskou formaci rozráží a sestřeluje množství nepřátel, ale některým japonským pilotům se přesto daří útočit a shodou okolností jejich nálet odnášejí právě Australané. Jako první byl zasažen torpédoborec HMAS Arunta. Následuje první zásah na křižníku Australia. Jeho výsledkem je lehké poškození a 25 zabitých a 30 zraněných námořníků. Loď však může i nadále plnit stanovené úkoly a zůstává ve formaci.

6. ledna 1945 připlouvá Oldendorfova skupina na určené pozice v Lingayenském zálivu a v 11 hodin dopoledne otevírá HMAS Australia palbu proti japonským postavením na pobřeží. V podvečer přichází další útok kamikaze jednotek Kongo Butai a křižník je opět zasažen, tentokrát hned dvěma Zery. Stejně jako předchozího dne je poškození lehké. Ale vyřazeny jsou opět desítky mužů obsluhujících protiletadlové zbraně a jejich počet klesá na kritickou mez. Japonci dopadají také na bitevní lodě California a New Mexico. Jde dosud o největší útok kamikaze a útoky pokračují i v dalších dnech.

Australia je napadena 8. ledna ráno znovu. První dva útočníky se daří obsluhám protiletadlových děl sestřelit včas, ale bomba nesená druhým letounem loď zasahuje a působí v jejím boku velkou trhlinu. Křižník se naklání o 5°. Ztráty nicméně nejsou velké a loď je stále schopna plnit palebné úkoly při bombardování japonských pozic. Jsou důležité - pozemní síly připlouvají nazítří a je zahájena vyloďovací operace. A Japonci v odporu nepolevují. Stíhací Hellcaty a Wildcaty sice většinu nepřátel sestřelují ve velkém předstihu, ale nemohou být všude. Australia je znovu zasažena dvěma letouny. Jako zázrakem není nikdo na její palubě zabit, ale poškození komínu a radaru jsou vážná, loď hoří, a je konečně rozhodnuto o jejím stažení.

Od 5. ledna 1945 byl křižník zasažen při pěti útocích pěti letouny a leteckou pumou, které dohromady způsobily smrt 44 námořníků a 62 jich zranily. Loď zakotvila 28. ledna 1945 v Sidney a byly zahájeny opravy, které budou dokončeny v Anglii, kam odpluje v květnu a v suchém doku v Plymouthu bude od srpna do prosince 1945.

Přes ztráty, které piloti kamikaze spojencům způsobili, neměly japonské síly naději vylodění zabránit a Luzon udržet. HMAS Australia dosloužila v roce 1954. O rok později byla prodána do šrotu.

Zdroj: Novotný, Causa Kamikaze; navy.gov.au

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace