Kulomet ráže 152 mm - americké lehké křižníky drtily nepřítele 150 výstřely za minutu

Kulomet ráže 152 mm - americké lehké křižníky drtily nepřítele 150 výstřely za minutu
Autor: U.S. Navy, volné dílo|Popisek: USS Honolulu (CL-48), 1939
21 / 03 / 2021, 10:00

Málokdo nemá, například díky válečným filmům, představu o tom, jak funguje zbraň zvaná kulomet. Podle typu a ráže lze její pomocí postřelovat cíl kadencí až desítek ran za sekundu, mnoha stovek ran za minutu. Jde o zbraň, která zásadním způsobem promluvila do vývoje taktiky pozemních armád a svým masovým nasazením během první světové války si vynutila výrazné změny v přístupu, mj. zavedení tanků. Jde o zbraně především protipěchotní, ráže přibližně 7 až 13 mm. Představte si ale zbraň, která dokáže chrlit proti cíli za minutu 150 152mm granátů. To je ráže odpovídající výzbroji těžkého dělostřelectva. Každou vteřinu poslat na nepřítele více než dva projektily o hmotnosti necelých 60 kg dokázaly americké lehké křižníky třídy Brooklyn z konce 30. let 20. století. Japonci těmto lodím říkali "kulometné křižníky".

Do druhé světové války vstupovalo Námořnictvo Spojených států se dvěma třídami lehkých křižníků. Starší lodě třídy Omaha z první poloviny 20. let koncepčně vycházely ze zkušeností z Velké války a byly určené zprvu pro roli rychlých průzkumných křižníků. Ta zanikla velmi rychle s rozšířením katapultovaných plovákových letounů a létajících člunů. Přesto tyto lodě našly v oblastech méně intenzívního boje během války své uplatnění a všech deset jednotek sloužilo až do konečného vítězství. CL-5 Milwuakee v samém závěru dokonce pod vlajkou sovětského námořnictva, kterému byl zapůjčen, pod jménem Murmansk.

Šlo o užitečná a rychlá plavidla disponující na svůj relativně malý výtlak sedmi tisíc tun mohutnou palebnou silou deseti (původně dvanácti) děl ráže 152 mm. Tato šestipalcová děla označovaná 6-in/53 Mark 12 prošla vývojem, a ve variantě Mark 16 s kratší hlavní tvořila hlavní výzbroj druhé třídy devíti lehkých křižníků. A ta byla velmi moderní a svou koncepcí světově unikátní.

S "Omahami" neměla třída Brooklyn kromě typu hlavní zbraně prakticky nic společného. Šlo o plavidla, jež vznikla zdokonalením trupu těžkých křižníků třídy New Orleans. Možná připomeňme, že formální klasifikace křižníků byla dána čistě jejich výzbrojí, resp. ráží hlavní zbraně: do 155 mm byly tyto lodě lehkými křižníky, do 203 mm pak těžkými křižníky. Jde o ustanovení Londýnské námořní smlouvy z roku 1930, kterou se mocnosti pokusily nastavit poměr sil námořních mocností. Celková tonáž lodí jednotlivých kategorií byla omezena. Například Japonsko "podvádělo" tím, že v úvodní fázi služby vyzbrojilo budoucí těžké křižníky třídy Mogami děly ráže 155 mm, a po jejich přezbrojení pak získalo "zdarma" čtyři moderní těžké křižníky. Právě jako protiváha těmto lodím byly projektovány křižníky třídy Brooklyn.

S výtlakem okolo 10 tisíc tun patřily mezi největší své kategorie a překonávaly v tomto parametru dalece všechny německé, japonské i italské konkurenty (s výjimkou zmíněné třídy Mogami a největších italských lodí třídy Condottieri), a srovnatelné byly s britskými křižníky třídy Town. Velikost těchto lodí umožňovala použít nejen relativně silné pancéřování srovnatelné s těžkými křižníky, ale nesly velmi silnou hlavní výzbroj 15 děl ráže 152 mm (6 palců) v pěti tříhlavňových věžích (stejně jako původně třída Mogami, která v pěti věžích nesla 15 hlavní ráže 155 mm, které budou později použity na bitevních lodích třídy Jamato).

Nová verze 6palcového námořního děla Mark 16 byla vyvinuta s cílem zvýšit kadenci palby. Kromě toho byly schopné vystřelovat "supertěžké" 130liberní (59 kg) protipancéřové granáty s bezmála dvojnásobnou průrazností, než jaké dosahovala děla Mark 8 křižníků třídy Omaha. Nové dělo mělo o něco kratší hlaveň (47 ráží, vývrt 7,169 m, proti 53 rážím, vývrt 8,077 m). Rychlost palby byla navýšena z 6-7 ran v minutě na 8-10 výstřelů. Dostřel se 130liberním granátem  činil při náměru 44,5° 23770 metrů. Vynásobíme-li 8-10 výstřelů v minutě patnácti hlavněmi, dostaneme se na 120-150 granátů, které lodě třídy Brooklyn mohly každou minutu vyslat proti nepříteli.

video: youtube

Pokud bychom to chtěli porovnat například s těžkými křižníky, pak devět hlavní amerických těžkých křižníků bylo schopno pálit rychlostí 27-36 ran v minutě, a jejich japonští protivníci s deseti hlavněmi 30-40 výstřelů v minutě. Lehké křižníky třídy Omaha se vzhledem k tomu, že šest jejich hlavních děl nebylo umístěno ve věžích, ale po třech v kasematech na každém boku, nemohly dostat na více než 42-49 výstřelů v minutě. K tomu je třeba dodat, že systém řízení palby na amerických lehkých křižnících třídy Brooklyn kromě palby salvou umožňoval využít vysoké kadence palby tak, že lodě de facto chrlily projektily na cíl nepřetržitě, což jim u japonských námořníků přineslo přezdívku "kulometné křižníky".

Při testech provedených v zátoce Guantanamo v březnu 1939 napsal kapitán křižníku Savannah, že cíl byl "jednoduše vyhlazen" a kapitán křižníku Honolulu: "ti, kdo viděli cvičení, řekli, že to vypadalo skoro jako proud střel dopadající na cíle, které byly takřka neustále zakrývány a zmáčeny vodou." Příkladem ostrého nasazení může být likvidace japonského hlídkového člunu křižníkem Nashville během plavby letadlové lodi Hornet s bombardéry podplukovníka Doolittla k Japonsku v březnu 1942. Lodě byly užitečné při podpoře vyloďujících se pozemních sil a ostřelování obranných postavení nepřítele. A vysoká kadence palby přinášela jednu nevýhodu.

Tragickou nevýhodou se ukázala v nočním střetnutí. Křižník Helena podporoval 5. července 1943 vylodění námořní pěchoty v zátoce Kula, a následující noci se postavil v noční bitvě japonské eskadře, která přivážela obráncům posily. Záblesky intenzívní palby, také kvůli použití staršího střelného prachu, poskytly obsluhám japonských torpédometů dobré vodítko pro zamíření smrtících 610mm torpéd. Helenu zasáhla postupně tři, křižník se rozlomil a potopil. Podobný osud málem potkal i křižník Honolulu 13. července 1943 v bitvě u Kolombangary, kde se svými děly podílel na likvidaci japonského lehkého křižníku Džincú, který neopatrně použil světlomety, ale obratem byl zasažen torpédem, které lodi urvalo velkou část přídě.

Přes zajímavé a užitečné vlastnosti "kulometných křižníků" se námořní válka jednoznačně vyvinula směrem, který význam hlavňové výzbroje odsouval na vedlejší kolej. Následující třída lehkých křižníků (Cleveland) jednu z věží s děly ráže 152 mm "obětovala" ve prospěch silnější protiletadlové výzbroje, a díky tomu se stala platnější při doprovodu těžkých jednotek a letadlových lodí. Lodě třídy Brooklyn byly po válce deaktivovány a v 50. letech odprodány různým jihoamerickým státům. Bývalý CL-46 Phoenix, nyní argentinský General Belgrano, si zaválčil ještě o Falklandy v roce 1982. Potopila jej britská ponorka HMS Conqueror. První jednotka třídy, CL-40 Brooklyn, sloužil až do roku 1992 jako O'Higgins v námořnictvu Chile.

Zdroj: navweaps.com; navsource.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace