Kulomety tohoto stíhacího esa braly všechno. Němce, Italy, Japonce a nakonec i manželku

Kulomety tohoto stíhacího esa braly všechno. Němce, Italy, Japonce a nakonec i manželku
Autor fotografie: John Tewell / Flickr|Popisek: Louis Curdes ve svém P-51 Bad Angel
13 / 01 / 2024, 06:00

Veselý muž plný života Louis Edward Curdes byl jedním ze tří amerických pilotů, kterým se podařilo zničit letadlo každé ze zemí Osy, tedy Německa, Japonska a Itálie. Jeho vojenské úspěchy však zdaleka nebyly jedinou zajímavou skutečností v jeho životě.

Louis Curdes se narodil 2 listopadu 1919 v americkém státě Indiana. Jeden den před útokem japonského námořnictva na Pearl Harbor vstoupil v sobotu 6. prosince 1941 do americké armády a podle svých vlastních slov sám nevěděl, co ho k tomuto rozhodnutí vedlo. Již od dětství díky otci miloval létání a toužil se stát pilotem. V lednu roku 1942 nastoupil na letecký výcvik na základnu v Santa Ana a pak vystřídal ještě několik dalších míst v Kalifornii a Arizoně. Jeho výcvik byl ukončen již v prosinci roku 1942 a poté byl rovnou poslán na evropskou frontu. 

V březnu roku 1943 byl Curdes převelen do Severní Afriky, kde létal se stíhacím letounem P-38 Lightning od společnosti Lockheed Corporation. První prototyp letounu byl představen ještě před začátkem druhé světové války v lednu roku 1939. Stroj P-38-LO, se kterým létal Curdes, byl vybaven dvěma dvanáctiválcovými motory Allison V-1710-27 nebo 29, díky kterým mohl stroj letět maximální rychlostí 666 km/h. Letadlo bylo navíc opatřeno dvěma páry kulometů, první ráže 12,7 mm a druhý 7,62 mm. 

Letoun P-38 Lightning

První úspěch se Curdesovi s letounem P-38 podařil 19. května 1943, kdy se mu při bojové misi podařilo sestřelit dvě německé stíhačky Messerschmitt Bf 109. Jednomístné letouny Messerschmitt byly poháněny motorem Daimler-Benz DB 601 A o maximální rychlosti 570 km/h a doletu přibližně 660 km. Jednomotorové stíhací stroje Messerschmitt Bf 109 byly sice více obratné než P-38, ale americká letadla se zkušeným pilotem byla schopna být rychlejší a efektivnější v boji. Celkem se Curdesovi podařilo při misích v Severní Africe a Itálii sestřelit sedm těchto německých stíhacích strojů, čímž se oficiálně stal leteckým esem. Kromě toho se mu také v jedné z bitev podařilo zneškodnit italský stroj Macchi C.202 Folgore.

Při jednom ze střetů s německými letouny nad Itálií v srpnu 1943 Curdesovi došlo palivo a byl nucen se svým poškozeným strojem přistát na pláži u města Salerno poblíž Neapole. Záhy však byl zajat jednotkami italské armády a uvězněn jako rukojmí. S několika dalšími spojeneckými vojáky se mu podařilo utéct a za pomoci italských partyzánů přežíval v horách. Po několika měsících skrývání Curdes potkal skupinu britských vojáků, díky kterým se mohl opět vrátit k americkým jednotkám. 

Curdes se po osvobození z italského zajetí a návratu do USA rozhodoval, zda se opět vrátit do armády, či nikoli. Jeho kolegové z vojny jej však usilovně přemlouvali, ať se vrátí a Curdes proto v červnu 1944 vstoupil ke 3. leteckému komandu 4. stíhací perutě americké armády. Zde létal s jednomístným stíhacím letounem P-51 Mustang od společnosti North American Aviation. Dvanáctiválcový motor Packard V-1650-7 Merlin o maximálním výkonu 1 263 kW (1 695 koňských sil) byl schopen přivést stroj k rychlosti 703 km/h. 

Již o čtyři měsíce později byl Curdes nasazen na první mise v Pacifiku, kde sestřelil japonské průzkumné letadlo Mitsubishi Ki-46-II, které bylo přezdíváno Dinah. Letoun s mrtvou posádkou proletěl kolem formace Curdese a ten letadlo bez pilotů následně sestřelil. Dohromady se Curdes v Severní Africe zúčastnil 38 misí a 10 v Pacifiku, přičemž za války nalétal několik set hodin v kokpitu. Po konci druhé světové války se však s americkým letectvem odmítl rozloučit a nakonec pro něj pracoval 22 let, než v roce 1963 odešel do výslužby v hodnosti podplukovníka. 

Práce Louise Curdese a jeho letecké schopnosti se zajímavě promítly také do jeho osobního života. V podvečer 9. února 1945 se vydal na schůzku s krásnou sestřičkou Světlanou Valerií. Oba si setkání velice užili, ale již následující den se museli vrátit zpět do práce. Curdes byl v sobotu 10. února 1945 pověřen průzkumnou misí v Pacifiku, když se svými kolegy objevil, že letiště na Batanském ostrově na severu Filipín bylo obsazeno japonskými jednotkami. Letka složená ze čtyř letadel na letiště zaútočila, ale najednou zpozorovala blížící se americký transportní letoun Douglas C-47, který plánoval na ostrově přistát.

Curdes se proto pokusil o navázání kontaktu s pilotem letadla C-47, ale veškeré snahy byly marné. Posádka transportního stroje s Curdesem nekomunikovala a ten se proto rozhodl situaci vyřešit rozhodným činem. Než aby celá posádka C-47 připadla do zajetí japonské armády, kapitán Curdes se sám rozhodl transportní letadlo sestřelit. I přes havárii motoru nakonec pilot C-47 s letadlem úspěšně přistál a všichni na palubě se zachránili. Mezi posádkou byla právě také Světlana Valerie, se kterou se Curdes v dubnu roku 1946 oženil a narodili se jim dvě děti.

 

Tagy článku