Kvůli koruně organizoval vzpouru proti otci. Přemysl Otakar II. byl 25. prosince roku 1261 korunován českým králem

Kvůli koruně organizoval vzpouru proti otci. Přemysl Otakar II. byl 25. prosince roku 1261 korunován českým králem
Autor fotografie: tonineo / Flickr|Popisek: Korunovace
25 / 12 / 2023, 15:00

Pro Přemysla byla vybrána otcem Václavem I. životní dráha v církevních službách, ale tento ambiciózní muž od svého života očekával mnohem víc.

Syn Přemysla Otakara I., Václav I. byl podle dobových kronik osamělým člověkem, který se tím spíše ke konci svého života odebíral do ústraní. Jeho samotářství ještě více napomohla také smrt nejstaršího syna a následníka trůnu Vladislava III. v roce 1247. Náhle se proto uvolnil úřad Moravského markraběte, na kterého byl umístěn Přemysl. Ten však brzy vycítil, že od pozice markraběte mu zbývá jen malý krůček ke královské koruně. 

Společně se šlechtou vedenou nespokojeností s vládou Václava I. proto Přemysl podnikl proti svému otci odboj. Českou aristokracií byl následně zvolen „mladším králem” a Václav I. toto rozhodnutí zdánlivě toleroval. Potají však se svými spojenci plánoval odplatu a v únoru roku 1248 neúspěšně napadl Prahu. Do podzimu samého roku Přemysl mezitím ovládl skoro celou českou zemi a sám si přivlastnil označení českého krále. Mladý král však po porážce u Mostu začal prohrávat i další bitvy a postupně přišel o další získaná území.

 

Po obléhání Prahy došlo k uzavření smíru mezi otcem a synem. Přemysl se nakonec musel vzdát Pražského hradu i titulu mladšího krále, ale Václav I. mu ponechal alespoň úřad moravského markraběte. Král Václav však zradu jen tak nenechal a v září 1249 si na hrad Týřov pozval Přemysla i jeho nejbližší, kteří proti králi zosnovali povstání. Nástupce trůnu a jeho doprovod byli hned po příjezdu zatčeni a někteří následně popraveni. Přemysl se po věznění vrátil zpět na Moravu a na čas se stáhl do ústraní. 

Panování Václava však netrvalo příliš dlouho a v září roku 1253 podlehl neznámé nemoci. Podle některých historických zdrojů mělo jít o smrt na následky zranění utrpěných při lovu. Přemysla, který o dva roky dříve v souvislosti s obsazením Rakous českou armádou získal titul rakouského vévody, potkala zpráva nepřipraveného. Z Rakous se do Čech dostal až za měsíc, ale jeho nástupnictví nikdo z představitelů šlechty nekladl odpor. 

Tělo zemřelého krále Václava I. bylo uloženo na dvou místech. Václavovo srdce a vnitřnosti byly pochovány v kostele Panny Marie v Počaplech, kde zemřel. Počaply, nacházející se v těsné blízkosti Berouna, byly totiž královským dvorem Václava. Ten tehdejší lovčí dvorec pravděpodobně založil kolem roku 1236, jelikož se nacházel poblíž zemské cesty a Přemyslovského hvozdu. Zbylé části těla krále byly uloženy do hrobu v kostele sv. Františka v Praze. Ten byl součástí kláštera, který založila jeho abatyše a sestra Václava, Anežka Přemyslovna

Socha Přemysla Otakara ii. v Marcheggu

Přemysl však nebyl korunován ihned po smrti svého otce a trvalo dalších osm let než syn Václava oficiálně dosedl na trůn. V tomto období se dědici českého království, jak se Přemysl označoval, podařilo po dlouhých sporech porazit krále Uher Bélu IV. u Kressenbrunnu a mimo to se zúčastnil také křížové výpravy do Pruska. V roce 1261 po rozvodu s Markétou a sňatku s Kunhutou tak Přemyslu konečně nic nebránilo v tom, aby mohlo konečně dojít k jeho korunovaci. 

Slavnostní korunovace proběhla před 762 lety na Vánoce 25. prosince roku 1261 v Katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Kromě krále byla korunována také jeho nová žena Kunhuta. Slavnostního obřadu se sice zúčastnili  pražský, olomoucký, pasovský a dva pruští biskupové, ale pomazaní a korunu přijal Přemysl až z rukou mohučského arcibiskupa Wernera II. Arcibiskup mohučský byl totiž jedním ze sedmi kurfiřtů, kteří volili císaře Svaté říše římské. Přemyslova korunovace pátým králem českých zemí tak byla přímo potvrzena  jednou z nejsilnějších osob říše.

 

Zdroj: ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011.

SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef; MAŠKOVÁ, Pavlína; NOVOTNÝ, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009.

 

Tagy článku