foto: Wikimedia Commons / Volné dílo/A-10 Thunderbolt II
A-10 Thunderbolt II se stal jasným důkazem nedocenitelnosti bitevních letounů na moderním bojišti. V nepřátelích vzbuzoval hrůzu.
Vývoj letounu byl zajímavý. Američané se chtěli především poučit z války z Vietnamu, kdy jejich letouny, které poskytovaly pěchotě blízkou palebnou podporu, jsou více než zranitelná. Američané museli počítat poměrně velké ztráty letounů A-1 Skyraider, ale i bitevních vrtulníků. Hrozbu pro americké letouny představovala nejen ,,standardní" protivzdušná obrana, ale také rakety odpalované z ramene.
Pro Američany tak byl cíl jasný - vyvinout takový stroj, který měl být těžce vyzbrojen se schopností likvidace dělostřeleckých baterií, tanků a jiných obrněných vozidel a nepřátelských opevnění. Jednou z klíčových vlastností pak měla být dobrá manévrovatelnost letounu, schopnost hlídkovat nad bojištěm co nejdéle. To vše se mělo snoubit s vysokou schopností přežití, nízkými náklady na letoun, snadnou údržbou. Začala se tedy rýsovat jasná představa příštího letounu.
Jakousi páteř tvoří ikonický rotační kanón GAU-8 s kadencí 4200 nábojů/min. K tomu má k dispozici celkem 8 závěsníků pod křídly a další 3 pod trupem, pod něž lze zavěsit výzbroj o maximální hmotnost 7 200 kg. Tu tvoří celá řada pum, bomb, střel, raket a řízených střel proti pozemním i vzdušným cílům.
Zakázku na vývoj stroje nakonec získala společnost Fairchild-Republic, první let nového stroje se uskutečnil v květnu 1972. Do služby byl Thunderbolt zařazen o pět let později. K prvnímu nasazení strojů A-10 došlo v roce 1991 během operace Pouštní bouře (Operation Desert Storm) proti Iráku. Letadla A-10 nalétala celkem 8100 misí, vystřelila 90% raket AGM-65 Maverick a zaznamenala 95,7 procentní úspěšnost při plnění úkolů. Během svého působení zničila 987 tanků, 926 dělostřeleckých baterií, 501 obrněných transportérů, 72 bunkrů a množství jiných pozemních cílů. Naopak irácké protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři americké A-10, dvě letadla po zásahu raketou země-vzduch havarovala během přistávání a několik jich bylo vyřazeno v důsledku velkého poškození.
Fairchild-Republic A-10 Thunderbolt II ,,Warthog" (,,prase bradavičnaté") představuje jednomístný dvoumotorový letoun, který je určen k poskytování přímé palebné podpory pozemním silám. Rovněž může působit jako předsunutý letecký návodčí a navádět jiné letouny na pozemní cíle. A-10 měl zlepšit výkon a palebnou sílu letounu Douglas A-1 Skyraider. Jeho drak byl navržen tak, aby byla odolná konstrukce; např. titanovým pancířem o hmotnosti 1200 liber (540 kg) k ochraně kokpitu a systémů letadla, což mu umožňuje absorbovat poškození a pokračovat v letu. Jeho schopnost startovat a přistávat z relativně krátkých ranvejí umožňuje provoz z přistávacích drah v blízkosti předních linií a jeho jednoduchá konstrukce umožňuje údržbu s minimálním vybavením.
Letouny čekalo další bojové vytížení v následných konfliktech, kterých bylo poměrně mnoho. A-10 se zapojily do operací proti Srbům v roce 1995, v roce 2001 proti jednotkám islamistického hnutí Tálibán, v roce 2003 byly nasazeny při americké invazi do Iráku, o osm let později nabraly kurs na Libyi, kde se zúčastnily útoků na pozemní jednotky Muammara Kaddáfího. Od září 2014 se A-10 podílejí na operacích proti Islámskému státu.
Jejich význam a nasazení nicméně postupně klesá, a to i z důvodu, že piloti A-10 jsou na moderním bojišti vystaveni mnohem většímu riziku než posádky jiných letadel. I tak ale zůstávají ve službě. Letouny, které má americká armáda stále v oblibě, budou procházet další modernizací. Výměna křídel není jedinou investicí do „Warthdogů“. Teprve před nedávnem začali piloti využívat vylepšeného systému HObIT (Hybrid Optical-based Inertial Tracker) na helmu, který lépe sleduje jednotlivé pohyby hlavy.
Rozšíření se dočkala také výzbroj, do které přibyly pumy GBU-39 Small Diameter Bomb schopné přesně zasahovat pozemní cíle na vzdálenost až několika desítek km. To samozřejmě v kombinaci s řízenými střelami do budoucna umožňuje A-10 nasazení v prostorách s moderní protivzdušnou obranou bez nutnosti riskovat minimálně proti systémům krátkého dosahu. Výše uvedená vylepšení nejsou konečná.
Není jistě bez zajímavosti, že tyto letouny byly zvažovány pro pomoc Ukrajině, kde měly poskytovat účinnou palebnou podporu. Nicméně vojenští odborníci poukazovali právem na to, že Thunderbolty jsou na moderních bojištích velmi zranitelné, a to i raketami odpalovanými z ramene. Jejich ztráty by tak mohly ve skutečnosti převýšit jejich bojový vklad ve vzduchu. Proto se nakonec jejich transfer nerealizoval a zřejmě ani realizován nebude.
Video: YouTube
Zdroj: Military Factory
Tagy