Legionáři jsou zrádci a váleční veteráni horší jak nacisté, tvrdí aktivista z Prahy

Legionáři jsou zrádci a váleční veteráni horší jak nacisté, tvrdí aktivista z Prahy
Autor: archiv SecurityMagazin.cz|Popisek: Legionáři z 1. světové války jsou dodnes částí společnosti, od pravice až po komunisty, vnímáni jako zrádci
04 / 10 / 2017, 11:00

Ačkoliv od vzniku svobodného Československa uplyne za pár týdnů už 99 let, pro některé lidi se dosud jedná o jeden velký omyl a legionáře, kteří ho vybojovali, považují za zrádce. Patří mezi ně i horlivý zastánce rakousko-uherské monarchie Milan Lašťovka z Prahy. Porážku Vídně má za dějinnou chybu a hrdě se ke svým názorům hlásí na veřejnosti. Navíc tvrdí, že váleční veteráni jsou horší jak němečtí nacisté.

Jeho odsouzení samozřejmě členy veteránských válečných organizací - Československou obec legionářskou a Český svaz bojovníků za svobodu - značně popudilo. Řečeno diplomaticky. „Takový lidé nemají v naší zemi s takovými myšlenkami co dělat. Pokud chtějí budovat demokracii takovýmto způsobem, tak ať to dělají jinde,“ okomentoval názory finančního donátora Spolku pro vojenská pietní místa Milana Lašťovky předseda jím napadnutého Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

Paragraf 355 trestního zákoníku přitom jasně říká, že kdo veřejně hanobí skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Policie a státní zastupitelství jsou přitom povinny konat i bez podání trestního oznámení, sami, toliko z úřední povinnosti.

Slavíme jen Němce, Maďary a Rakušany, Češi jsou zrádci

Vše odstartovala výměna názorů mezi Lašťovkou a zahraniční členkou ČsOL a ČSBS Milenou Kolaříkovou z Belgie ohledně znovuvztyčení pomníku sudetoněmeckým vojákům z Velké války v Trutnově.  Konflikt na sociálních sítích později nabral na síle, když Lašťovka začal ženu (která se krom jiného angažuje o vyhledávání míst, kde v 1. a 2. světové válce padli Češi) hrubě urážet.

Přestože trutnovský pomník vznikl podle Spolku pro vojenská pietní místa z veřejných peněz z trutnovské městské kasy, je psán pouze německy, ačkoliv se nachází v České republice. Navíc ignoruje fakt, že i před rokem 1918 žilo ve městě nemálo Čechů (ti jsou také mezi padlými). Pomník s postavami vojáků ve starých přilbách německého typu tak oslavuje už skoro 100 let neexistující Rakousko-Uhersko, které nazývá Vaterland. Podobný vznikl v Českých Budějovicích, kde přitom skoro 20 let sídlil 1. československý pluk ruských legií, který se proslavil v bitvě u Zborova.

„Co to tam má v němčině dnes dělat, samý Vaterland a für Gott,“ vrtí hlavou významná členka veteránských spolků Milena Kolaříková. „Nechápu, co to je za lidi, kteří plivají na památku našich legionářů, kterým oni nesahají ani ponožky. A co to je za divná města, za vedení městských radnic, když takové pomníky jdoucí proti tradicím tohoto státu dovolí?“ podivuje se nad komunální politikou Trutnova a Českých Budějovic žena, které se jako vůbec poprvé v historii podařilo minulý rok získat povolení pro české vojáky, aby mohli pochodovat centrem Londýna při tradiční oslavě ve výročí německé porážky 11. listopadu.

SECURITY Magazín dal samozřejmě možnost pražskému prodavači v německém řetězci Penny market Milanu Lašťovkovi, aby se k tvrzení zástupců veteránů vyjádřil. A ten si nebral rozhodně servítky. „Mně legionáři opravdu nezajímají. Předmětem mého zájmu jsou převážně vojáci, kteří nezradili svou přísahu. Rozbití Rakouska - Uherska považuji za dějinný omyl, chybu,“ sdělil Lašťovka. Na dotaz, zda si uvědomuje, že díky těmto zrádcům nyní třeba může mluvit a psát česky a dělat své veřejné aktivity, byť jdou proti státu, ve kterém žije, Laštovka jen dodal: „Právo mluvit česky nám nemuseli žádní zrádci vybojovat.“

Obnovou pomníku v jeho podobě je nemile zaskočen i tajemník ČsOL Jiří Charfreitag. „I když chápu pohnutky obnovitelů vytvořit přesnou repliku původního pomníku a připomenout tím padlé rodáky, považoval bych za vhodnější upravit a přeložit původní německý text. Spojení slov Heimat a Helden nepovažuji za vhodné. Vždyť pomník nevrací v této době vlast hrdinům, ale je věnován obětem války,“ sdělil SECURITY magazínu Charfreitag. Otázkou také zůstává, jak se k vyjádřením a názorům Milana Lašťovky postaví jeho kolegové ze Spolku pro vojenská a pietní místa.

Chvalme nacisty, v demokracii je povolené všechno

Je zajímavé, že zatímco Lašťovkovi vadí údajná zrada Čechů na císaři pánu a jeho rodině, zůstává na druhou stranu zcela klidný, když tzv. Sudetoněmecký landsmanšaft, resp. jeho členové, rovněž porušili přísahu. Tu přitom dali jako občané Československa své nové vlasti po roce 1918, ať již co by státní úředníci nebo i jako vojáci, kteří narukovali do armády. Všichni museli přísahat věrnost Republice Československé, její vládě a prezidentovi. Podle Lašťovky jsou však mezi námi horší organizace, než byly odsunutí sudetoněmečtí vlastizrádci a tak je vlastně všechno v pořádku. „Landsmanšaft je úplný beránek oproti našim domácím nacionalistickým organizacím typu Klub českého pohraničí, Český svaz bojovníků za svobodu a jiné,“ sdělil Lašťovka.

„Člověk, který je občanem České republiky, by měl vážit přirovnání veteránské a vlastenecké organizace k těm, kteří tento stát chtěli zničit. A pokud se tady panu Lašťovkovi nelíbí a chce žít jinde, či v jiném státním zřízení, tak by se měl odstěhovat tam, kam ho jeho srdce táhne. Tady jeho ani jemu podobné opravdu nikdo nedrží,“ okomentoval Lašťovkovo přirovnání odbojářů k nacistům Charfreitag z ČsOL.

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace