"Lehký tank" na padáku s osádkou uvnitř - úspěšná sovětská výsadková vozidla BMD-1 jezdí dodnes

03. 07. 202010:00

”Lehký tank” na padáku s osádkou uvnitř - úspěšná sovětská výsadková vozidla BMD-1 jezdí dodnes

foto: wikipedia, public domain/BMD-1 v Afghánistánu

Prakticky současně se zavedením bojových vozidel pěchoty BMP-1, tedy na konci 60. let, začala v Sovětském svazu produkce příbuzných BMD-1, tedy výsadkářských bojových vozidel. Smyslem zavedení nové techniky bylo nahradit dosavadní lehká samohybná útočná děla ASU-57 a poskytnout výsadkářům pohyblivost a palebnou sílu srovnatelnou s pozemní pěchotou. Slouží dodnes. Jejich nejpozoruhodnější vlastností je schopnost shození na padáku - s osádkou uvnitř. NATO zprvu vozidlo považovalo za lehký tank.

BMD-1 bylo navrženo především tak, aby bylo přepravitelné vzduchem, a to dopravními letouny An-12, An-22, Il-76 a An-124 nebo vrtulníky Mi-6 a Mi-26. Ale kromě standardní přepravy vozidla a jeho vykládky po přistání, nebo přepravy v podvěsu, může být tato pásová technika shazována na padácích, což byl s ohledem na její parametry pro výsadkové vojsko opravdu "skok" vpřed. Zprvu byli vojáci a vozidla shazováni zvlášť a do BMD výsadkáři nastupovali až na zemi. To se ovšem ještě v 70. letech změnilo, protože osádka mohla velmi snadno dopadnout příliš daleko od vozidla, čímž se mj. vytrácel moment překvapení. Řidič a střelec byli nadále shazováni přímo ve vozidle, které tak mohlo být nasazeno do akce ihned po dopadu na zem. Dopad zpomaluje retrográdní raketa až na 6-7 m/s. Každý z členů výsadku má rádiový přijímač, díky kterému může své vozidlo po dopadu rychle lokalizovat.

Trup BMD-1 je ze svařovaného hliníku, tedy dražší než ocelový. Díky tomu je však vozidlo výrazně lehčí než jeho pozemní varianta: váží 7,5 tuny proti 12,5 tunám. Řidič má své místo uprostřed v přídi, střelec z kulometu sedí vedle něj vpravo, velitel vozidla, který má rovněž k dispozici protipěchotní kulomet, vlevo. Další střelec pak ovládá hlavní zbraň a koaxiální kulomet ve věži. Ta je shodná s pozemním BMP-1, tedy 73mm kanón 2A28 Grom, s potenciálem účinně ohrozit obrněná vozidla nebo opevněná postavení. Proti tankům pak BMD-1 vezlo v první verzi řízenou střelu Maljutka (9M14, v kódu NATO AT-3 Sagger) usazenou stejně jako u BMP-1 nad hlavní kanónu. Celkem vozidlo pojme osm mužů.

Velkým rozdílem oproti BMP-1 je, že výsadek může nastoupit a vystoupit jen stropním poklopem, nikoli zadními dveřmi, což je sice pro bojové nasazení určitou nevýhodou, ale i tím byla ušetřena hmotnost. Výsadková verze si zachovala obojživelnost verze pozemní, a stejně tak poskytuje osádce i převáženému výsadku ochranu proti účinkům zbraní hromadného ničení. Motor o výkonu 241 k dává vozidlu na silnici rychlost až 80 km/h, v terénu pak 45 km/h, a na při plavbě 10 km/h.

Kromě původní varianty byla vyráběna také velitelská vozidla BMD-1K vybavená posílenou komunikační technikou, BMD-1P, která namísto 9M14 veze střelu 9K111 Fagot (AT-4 Spigot) - na její standard byly upravena všechna dřívější vozidla, BMD-1M s lepším ventilačním systémem a vylepšeným podvozkem, později upravená v Rusku na verzi BMD-2. A v Afghánistánu bylo několik vozidel v polních podmínkách upraveno na minometné - 82mm minomet střílel otevřeným poklopem z přepravního prostoru. Vzniklo také vozidlo 2S9 Anona se 120mm minometem, a vozidla pro dělostřelecké pozorování a řízení palby, a také obrněný transportér BTD-D s prodlouženou korbou a bez věže, schopný přepravovat až 10 vojáků. Vozidla BMD-1 byla vyráběna v letech 1968-1987, bylo vyrobeno přes 3000 kusů, a řada ruských výsadkových divizí je nasazuje dodnes, bez ohledu na další vývoj. Slouží také samozřejmě v postsovětských státech, Íránu, Indii nebo Angole, jimž svá BMD-1 předala Kuba, a v irácko-íránské válce, válce v Perském zálivu i během války v roce 2003 je nasadil Irák.

video: youtube

V 80. letech vznikl nástupce BMD-1, vozidlo BMD-2, které se liší především hlavní zbraní: nově byl ve věži umístěn 30mm automatický kanón 2A42 s lepší stabilizací, schopný vést účinnou palbu i proti vrtulníkům. Zmizel také levý příďový kulomet. V 90. letech bylo zařazeno vozidlo BMD-3 s původní věží BMD-2, ovšem na novém podvozku. Poprvé se zde objevují zavěšená sedadla, která přispívají k ochraně osádky a výsadku proti minám, a výzbroj doplnil 30mm granátomet AG-17, který mohl být převáženou pěchotou využit i mimo vozidlo. A varianta BMD-3M z roku 2004 byla přeznačena na BMD-4 a patří mezi nejlehčí pásová obrněná vozidla současnosti s nejtěžší výzbrojí, kterou v nově konstruované věži tvoří 100mm kanón 2A70, koaxiální 30mm automatický kanón 2A72 a kulomet PKT, podobně jako u pozemních BMP-3. Protitankovou řízenou střelou je 9M113 Konkurs (AT-5 Spandrel).

Zdroj: tanks-encyclopedia.com, warhistoryonline.com, wikipedia.org